Marod Jaroměřský už se cítí úplně fit. Další zranění? To už by byla opravdu smůla

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Říct před olomouckým obráncem Janem Jaroměřským slovo „zranění“, musí se mu orosit čelo. Jeden z hrstky hráčů hanáckého celku, který pamatuje postup do nejvyšší soutěže v roce 2014, si zdravotních lapálií užil až až. Teď už se ale cítí zdráv a nemůže se dočkat nového ročníku.

Nový fanshop

„Všechno jsem si zahojil, jak jsem potřeboval. Jsem stoprocentně připravený. Teď to jen dobře odtrénovat a na sezonu snad taky bude dobře připravený,“ řekl tradičně rozesmátý a upovídaný 30letý zadák olomouckých Kohoutů.

Jeho zdravotní karta už je plná záznamů. Zvlášť poslední dvě sezony si nemohl plnohodnotně užít. Před sezonou 2017/18 si poranil ruku hned v prvním přípravném zápase, do hry se vrátil až 28. listopadu (2017). A zatímco v předminulém ročníku prošvihl první polovinu soutěže, v minulé sezoně naopak přišel o její vrchol – čtvrtfinále s Plzní.

„Je to asi smůla, nebo to nechápu,“ hodil rameny. „Opravdu tyhle dva roky mě mrzely. Zvlášť, když jsem půlku předminulé sezony vynechal a prakticky ani ta minulá nebyla celá úplně stoprocentní. Nechtěl jsem ale předtím vynechat celou sezonu, a i když jsem na to tlačil, návrat se povedl až v půlce,“ vzpomínal rodák z Turnova.

„Všechno jsem si zahojil, jak jsem potřeboval. Jsem stoprocentně připravený.“ 

Jen těžko se mu pak na konci minulé sezony kousalo, když mohl pouze z tribuny přihlížet tomu, jak jeho spoluhráči srdnatě bojují o postup do semifinále. „Asi není pro nikoho jednoduché, když se snaží celý rok, aby si pak zahrál vrchol sezonu, ale nemůže. Mrzelo mě, že jsem nemohl pomoct, ale postupem času jsem se musel smířit s tím, že už si v sezoně nezahraju,“ řekl.

Přitom chvílemi mu elán a chuť vrátit se do hry utlačovaly myšlenky na důkladnou rekonvalescenci. „Koleno se mi hojilo velmi dobře a cítil jsem se tak, že bych už i mohl nastoupit, ale bohužel to nebylo možné. Vzal jsem to tak, jak to bylo,“ konstatoval. 

Zranění, se kterým laboroval na konci uplynulé sezony, mu 1. února v zápase 42. kola přivodil jeden z hráčů Třince. „Na středu hřiště udělal protihráč špatný pohyb a prosedl mi koleno,“ popisoval příčinu své následné absence. Ovšem netušil hned, že by to mohl být až takový průšvih. „Ještě jsem to nějakým způsobem dohrál, až někdy v pondělí, nebo v úterý jsem zjistil, že je to špatné. Ale už je to naštěstí zahojené a je to za mnou,“ říká s radostí.

Nikdy jsem se necítil líp. Možná je to věkem

Když na něho během první tréninkové jednotky olomoucké Mory na ledové ploše jeden z novinářů křikl, jestli už je zdravý, on jen s úsměvem odvětil: „Nikdy jsem se necítil líp.“ Opravdu je to tak? „Je pravda, že se teď cítím velmi dobře. Nevím, čím to je, možná věkem,“ pravil v dobré náladě. 

„Zranění k hokeji patří. O to víc si ale cením toho, že teď se cítím velmi dobře, zahojeně a silně,“ prozradil o své kondici.

Ani když se vylízával z nepříjemného zranění, na zimáku nechyběl. „Když jsem zraněný a jde to, tak se snažím na to nemyslet, chodit na led a zápasy nevynechávat. Když jsem ale zraněný tak, že se musí s tělem udělat nějaký zákrok, tak se snažím co nejdřív vrátit do kabiny. Nerad z toho vypadávám, pořád se snažím být součástí. Když nemůžu dělat s kolenem, snažím se dělat něco jiného, hlavně abych byl součástí party,“ uvedl zadák, jenž v Olomouci působí od postupového ročníku 2013/14.

„Pořád se snažím být součástí. Když nemůžu dělat s kolenem, snažím se dělat něco jiného, hlavně abych byl součástí party.“ 

Moc si taky cenil toho, že jej v olomouckém klubu nikdo nenutil hrát přes bolest či za pomoci krátkodobě účinkujících léků. Navzdory tomu, že Hanáci měli v obraně chvílemi víc marodů, než zdravotně schopných hráčů. „Jsem rád, že mi tady vyšli vstříc a dovolili mi si to spravit co nejdřív, abych se do toho hned na začátku přípravy na novou sezonu mohl vrátit.“ 

Teď už ho tedy nic neomezuje? „Na ledě to všechno drží, jak má, mám z toho velkou radost. Budu se snažit dát tomu v přípravě to nejlepší podle mého svědomí, aby to na první soutěžní zápas bylo v pohodě, a pak to fungovalo celou sezonu. Hrozně se na to těším,“ vykládá s radostí.

I když je pravda, že si zvyká na malého „pomocníka“. „Ještě se to možná bude nějakou dobu hojit, ale věřím, že s ortézou to odehraju,“ přál by si. „Prostě se na to připravím tak, abych byl stoprocentní. Věřím, že nic takového se už tento rok nebude opakovat. Pak už by to byla opravdu smůla,“ uzavřel odchovanec Mladé Boleslavi. 

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz