Měl slibně rozjetou kariéru, teď trénuje. Logická volba, vypráví Dluhoš
Jan Dluhoš
|
Foto: beranizlin.cz
Má na svém kontě starty v extralize i Chance lize. Nastupoval také za mládežnické reprezentace a mnozí mu prorokovali zajímavou budoucnost. Teď ale Jan Dluhoš profesionální kariéru ukončil a vydal se na dráhu trenéra. Nejen o tom je následující rozhovor.
Berete svůj přesun na trenérskou pozici ve zlínské mládeži jako začátek nové kapitoly?
Určitě je to pro mě začátek něčeho nového. Zároveň jsem si podal přihlášku na vysokou školu pro trenérství, sport a tělovýchovu, takže mám tohle všechno v jednom oboru. Když se mi ozval Zdeněk Sedlák starší (šéftrenér zlínské mládeže, pozn. red.), neváhal jsem.
S koncem profesionální hráčské kariéry jste smířený?
Spíš to k tomu směřovalo. Poslední rok až dva nebyly podle mých představ. Jednak z pohledu výkonnosti a zároveň z pohledu času, který jsem na ledě měl. V tu chvíli jsem začal přemýšlet o tom, jestli pro mě má kariéra profesionálního hokejisty návaznost do budoucna. A jak už jsem řekl, když se mi ozval pan Sedlák, jevil se mi přechod k trenéřině jako logická volba.
„Poslední rok až dva nebyly podle mých představ.“
Jak reagovala rodina a kamarádi? Nesnažili se vás nahlodat v tom smyslu, že to hokejově ještě nemáte vzdávat?
Rodina a kamarádi znali mou situaci. Věděli, že jsem se skrz zranění a nedostatek času na ledě kolikrát i trápil. Proto byli spíš rádi, že jsem si našel něco nového, co by mě mohlo bavit, a podporují mě. Navíc mají radost, že zůstávám ve stejném oboru.
Přemýšlel jste o tom, proč se vaše kariéra profesionálního hokejisty zabrzdila?
Zhruba od nějakého osmnáctého roku jsem měl smůlu na zranění. Ať už to byla ramena, vazy v kotníku, otřes mozku a podobně… Prakticky vždycky se objevilo něco, co mi na určitou část sezony vystavilo stopku. To vás v kariéře zabrzdí.
Přidáte si k trenéřině alespoň třeba štaci ve 2. lize?
Domluvili jsme se s Vyškovem, mám to z domu nejblíž a zároveň mě tam lanařili kamarádi už v loňské sezoně, co jsem se objevil ve druhé lize. Takže se mi to jevilo jako logické řešení.
„Když se mi ozval pan Sedlák, jevil se mi přechod k trenéřině jako logická volba.“
Za Vyškov hraje spousta exzlínských hráčů…
Ano, hraje tam řada kluků, které znám ze zlínské mládeže. Je to fajn i z pohledu logistiky, vždycky se nás poskládá víc do auta a vystřídáme se při řízení.
V čem pro vás bude největší rozdíl mezi pozicí hráče a trenéra?
Asi v tom, že jako hráč musíte všechny věci dělat. Musíte běhat, posilovat a tak dále. Jako trenér na hráče naopak hlavně dohlížíte, jestli všechno dělají správně. V podstatě jste na druhé straně.
Bude to pro vás zároveň větší zodpovědnost? Jako hráč jste primárně zodpovídal sám za sebe, jako trenér budete de facto zodpovídat za všechny vaše svěřence.
Neřekl bych. Hokej je kolektivní sport a ať už jste hráč, trenér, nebo třeba vedoucí týmu, pořád pracujete pro to, aby byl úspěšný kolektiv. Každý má zkrátka svoji roli. Jiné je to možná v tom, že trenér nemůže přímo ovlivnit věci, které se stanou na ledě.
„S dětmi chci být kamarád, ale zároveň je potřeba, aby vás respektovaly.“
Jaký jste trenér? Kamarádský, či spíš autoritativní?
Snažím se volit střední cestu. S dětmi chci být kamarád, pak vás lépe chápou a věří vám. Ale zároveň je taky potřeba, aby vás respektovaly.
Foto: hcporuba.cz
Dokázal byste vybrat trenéra, který vás ve vašich hokejových začátcích nejpozitivněji ovlivnil?
Těžko se to posuzuje, nechci jmenovat jen některé trenéry, protože každý má něco pozitivního i negativního. Totéž hráči, ti mají taky své silné a slabé stránky. Asi bych ale měl zmínit Pavla Neumana a Jirku Osinu z Kroměříže. Oba dva na nás byli tvrdí a přísní, ale jak skončil trénink, tak uměli být s dětmi i kamarádi.
Jak vypadá letní příprava u 5. a 7. třídy, které trénujete?
Máme k dispozici kondičního trenéra, který nám radí zejména v oblasti posilování a s tím souvisejících věcí. Jinak si letní přípravu skládáme společně s Michalem Pšurným sami. Je zaměřená především na obratnost a rychlost.
„Nedovedu si představit, že bych na děti v páté a sedmé třídě vytvářel tlak skrz výsledky.“
Jak v sezoně vybalancovat poměr mezi dobrými výsledky a rozvojem takto mladých hráčů?
Nedovedu si představit, že bych na děti v páté a sedmé třídě vytvářel tlak skrz výsledky. Budu chtít, aby je hokej především bavil. Aby z něj měly radost, a aby se naučily dávat góly… Radost ze hry je v tomhle věku podle mě klíčová.
Na příliš ambiciózní rodiče jste připravený?
Budu to zažívat všechno poprvé, takže jsem zvědavý. Věřím, že si poradím.
V případě potřeby pomůžou starší, ne?
Jo, máme tu Lubomíra Vosátka, který má na takové případy vždy dobrou odpověď. Nebojím se, nemám problém si za kýmkoliv jít pro radu.
Co vlastně říkáte na nedávné propojení Beranů s Tigers?
Podle mě jde o dobrý krok, celá mládež teď působí jednotně. Věřím, že spolupráce bude fungovat a že bude mít návaznost směrem do budoucna.
Foto: hokej.zlin.cz
Share on Facebook
