Štěstíčko je spolu s “tak určitě” a “ježděním po prdeli” součástí základního hokejového kánonu. Dlouhá léta odkazuje na metafyzično mezi nebem, zemí a červenými čarami, v němž nevládne logika, ale hokejový bůh/bohyně zde rozděluje svou přízeň těm, kteří do toho dají všechno, zjednoduší hru a tlačí se víc do branky. Jedině tak lze totiž údajně v hokeji uspět.
Pokud by tato teorie platila, je otázka o možnostech měření něčeho tak neuchopitelného jako náhody samozřejmě dost nesmyslná. Co vlastně budete sledovat a jak to budete kvantifikovat?
Náhodné události v hokeji jsou běžné
Sportovní statistika a analytika se na věc dívají trochu jinak. Jejich hlavním dlouhodobým cílem je oddělit náhodu od opravdových kvalit hráče či týmu. Schopnosti jsou něco dlouhodobého, trvalého, udržitelného… náhoda je jen statistický šum okolo, který krátkodobě vytváří falešná očekávání a zkresluje naše představy. Příklad? Když dá hráč v jednom týdnu šest gólů, pochopitelně se dostane do hledáčku novin, absolvuje kopu rozhovorů a zvýší se očekávání dalších skvělých výsledků.
Statisticky vzato ale neexistuje důvod, proč by zrovna jeden úspěšný týden měl nejlíp vypovídat o hráčových schopnostech a měli byste zapomenout na předchozí čtvrt rok bez gólu. Čtyřgólový večer z nikoho ještě Jágra neudělal a vy si zkrátka nemůžete vybrat krátký úsek hráčovy kariéry a říct: “Doteď ho něco drželo zpátky, ale tohle je přesný obraz jeho schopností, takhle může hrát pořád.” Inkriminovaný týden by měl mít stejnou relevanci pro jeho posuzování jako všechny ostatní.
Index štěstí pro dnešní den je čtyři!
Pokud jste generální manažer týmu (ať už reálného nebo fantasy), potřebujete nejen informaci o počtu vstřelených gólů v poslední době, ale i o udržitelnosti takového stavu. Jak pravděpodobné je, že hráč podobný výkon zopakuje? Kolikrát se mu to povedlo… resp. kolikrát se to vůbec jakémukoli hokejistovi povedlo? To, co potřebujete zkrátka vědět, je, jaký měl hokejista nebo tým vašeho zájmu index PDO.
PDO je parametr, pokračující v duchu nejznámějších moderních hokejových statistik: jeho označení nedává vůbec žádný smysl. Byť se tak tváří, nejde o zkratku, jméno nemá souvislost s jinými známými statistikami jako Corsi. Prostě někdo si vymyslel název a ten se ujal.
Nebojte se, při popisu nezabrousíme do vysoké matematiky. Jde vlastně o naprosto jednoduchý koncept. PDO sčítá hodnotu střelecké úspěšnosti a úspěšnosti zákroků. Výsledkem je číslo, které se bude velmi blížit 100. Pokud se vaše hodnoty točí kolem stovky, je vše v pořádku. Čím dál jsou od této přirozeně rovnovážné hodnoty, tím víc se se dá předpokládat, že vaše výkony nejsou dlouhodobě udržitelné. Hodnoty vyšší než zhruba 102 naznačují, že jste si nabrali víc štěstíčka, než byste si zasloužili, a vaše výsledky vypadají líp než by měly. PDO s hodnotami pod 98 se naopak mohou utěšovat fanoušci týmů, kterým se asi bodově nedaří, ale statistika naznačuje, že všechno není tak špatné, jak to vypadá.
Neúprosná statistika
Zní to až příliš jednoduše na to, aby to byla pravda? Jenže ono to funguje. Žádný tým dlouhodobě není schopný dosahovat o víc než pár procent vyšší úspěšnosti zákroků i střel. Dominantní týmy se totiž v hokeji vyznačují hlavně tím, že dominují: zasypou soupeře střelami, vytváří závary před brankou a dřív nebo později jsou za to odměněni. Pokud máte střely, máte mít i góly: z hlediska PDO je pak vše v pořádku.
Samozřejmě bavíme se o vyrovnané profesionální soutěži. Pokud si do své sranda ligy pozvete profesionální sportovce, jejich PDO s vámi udělá krátký proces a naloží ještě na cestu domů. Tipsport extraliga je ale víceméně vyrovnanou soutěží, rozdíly mezi týmy nejsou dlouhodobě výrazné a až na pár beznadějných “barážových” sezón žádný tým nebyl o třídu lepší nebo horší.
66 % týmů v předchozích deseti sezónách české extraligy skončilo s PDO 100 ± 1,6.
95 % týmů dosáhlo hodnoty 100 ± 3,32 (označené v grafu šedým pásmem).
Kromě nejhoršího Chomutova v sezónách 2012/13 a 13/14 žádný tým neměl ve dvou po sobě jdoucích sezónách výrazně nestandardní hodnoty.
PDO je v tomto neúprosné, týmy mu můžou chvíli unikat, ale dlouhodobě na něj spoléhat zkrátka nemůžete.
Koho štěstíčko dostihne v roce 2016?
V grafu najdete i data za deset uplynulých sezón i tuto rozehranou (k 31. 12. 2015). Můžete si zpětně projít všechny staré ročníky a podívat se, jestli měl váš oblíbený klub štěstí, jak v každé sezóně nakonec dopadl. Jaká je ale prognóza pro tuto sezónu?
PDO by se mělo nejvíc líbit v Litvínově a Třinci. Zatímco naprostá většina TELH je seřazena v jednom houfu, finalisté loňského play-off vykazují čísla 97,4 a 98,1. Nepovažujete-li současné kádry týmů za srovnatelné s loňskou Slavií, hlavním podezřelým je smůla. Mimochodem, ještě před pár týdny byl mezi nimi i Zlín. Po 19. kole měl 97,9, po 27. už 98,4, a teď už spolu s výhrami vystoupal na hodnotu 99. Možná ve Zlíně nebylo všechno špatně první půlku sezóny, jen to prostě nepadalo.
Bát by se mohli v Liberci a hlavně v Plzni. Bílí Tygři a jejich 101,4 PDO není zas tak nestandardní na poměry české extraligy. Oceňovaný agresivní a útočný styl hokeje navíc může být jednou z příčin dobrých výsledků. To Plzeň vykazuje mnohem vyšší číslo: 104,2. Pouze dva týmy za posledních deset let skončily základní část s lepším číslem. Slavia v divoké sezóně 2012/13, kdy s čísly zahýbali stávkující hráči z NHL. A Sparta v sezóně 2013/14, když vyhrála sezónu o 15 bodů.
Případová studie: Plzeň
Podívejme se na Západočechy podrobněji. Jako vždy totiž nemůžete nikdy úplně spoléhat na nějakou bájnou dokonalou statistiku, která vám poví celý příběh. U PDO bychom v prvé řadě bychom ideálně potřebovali statistiky oddělené podle herních situací. Je vždycky lepší srovnávat srovnatelné a přesilovky, góly do prázdné a podobné nestandardní situace celková čísla zkreslují. PDO v 5v5 by velmi pravděpodobně dávalo i čísla mnohem bližší 100. Tato data ale bohužel zatím TELH nenabízí. Ale přesto o Plzni něco víme.
Plzeňští hokejisté byli na začátku nového roku jediným týmem v první šestce extraligy, který měl negativní skóre střeleckých pokusů. Přesto měli výrazně pozitivní gólovou bilanci a logicky spoustu vítězství (a drželi 2. místo). Částečně za to mohou právě přesilovky, 20,5 % je čtvrtý nejlepší výsledek, ale pořád se bavíme jen o 35 gólech ze 107, které Západočeši vstřelili. Navíc to není výsledek, který by je výrazně odděloval od ostatních úspěšných přesilovkových týmů.
Ne, početní převahy to nevysvětlí. Mnohem víc pro fanoušky klubu může být znepokující tento graf, shrnující vývoj střelecké (modrá barva) a brankářské úspěšnosti (červená) po sezónách. Brankáři chytají zhruba stejně a očekávatelně (lehký nadprůměr v extralize posledních let), zato střelecká úspěšnost vystřelila do neuvěřitelných výšin. To zní jako skvělá zpráva, ale ze statistického hlediska není. Naznačuje neudržitelnost stávajícího stavu. Zeptejte se třeba v Calgary.
Pokud hráči vašeho týmu bourají své osobní rekordy ve střelecké úspěšnosti, užívejte si, dokud to jde. V dohledné budoucnosti se to změní. V Plzni je to třeba Johnson s 31,9 % (loni 13,1 %), Indrák 22,9 % (loni 13,8 %) a samozřejmě Kubalík se 16,2% (loni 5,9 %). Objevili plzeňští kouzlo, které ostatní ne? Stoprocentně vyloučit nemůžete nikdy nic, ale čísla naznačují, že je to krajně nepravděpodobné. Plzeň má rozhodně solidní hráče, ale přesto na soupisce nenajdeme skvadru, která by se o třídu vymykala celé soutěži.
Určitě by pomohla další data. Informace, odkud nejčastěji Plzeňané střílí a jestli se nějak odlišují od zbytku týmů extraligy. Za účasti kterých hráčů na ledě je úspěšnost nejvyšší? Jaký je vlastně poměr střel čistě ve hře 5 na 5? Je na hře týmu něco specifického? Standardem ligy je v letošním ročníku střelecká úspěšnost 9,3 %, Plzeň je jinde.
Jak dlouho může série trvat? To se odhaduje vždycky těžko. Když se ale podíváte na historická data, málokdo vydržel být mimo měřítka celou sezónu.
Jak jsou na tom ostatní kluby + historická data
Jednou jsem zahlédl diskusi analytiků o tom, kterou moderní statistiku by chtěli znát, kdyby si museli vybrat pouze jednu. Která je podle nich nejdůležitější? Nebylo to Corsi, nebyly to žádné složité koeficienty. Vyhrálo PDO, které vám dá nejrychleji a na základě nejdostupnějších dat informaci, jak jsou dosavadní výsledky klubu udržitelné.
V přiloženém grafu se proto můžete podívat, jak na tom byly různé týmy v posledních šesti sezónách a komu asi trochu pomohla neviditelná ruka náhody. Šedě vyznačený prostor odpovídá nejčastěji dosaženým hodnotám (jde o průměr a velkorysou oblast dvou směrodatných odchylek oběma směry), většina výkonů klubů se ale logicky drží více středu. Data vychází (stejně jako v celém článku) z výkonů na konci základní části.
