Banditi vzkřísili hokej v Bruntále. Loupí body a bojují o krytý zimák

Foto: Facebook HC Bruntál

Patří mezi nejmladší tečky na české hokejové mapě, na světlo se teď drápe s velkým odhodláním. Řeč je o klubu v Bruntále, jenž vznikl před třemi lety. Banditi, jak si místní říkají, ovšem musí pracovat v hodně ztížených podmínkách. Něco jim totiž chybí – střecha nad hlavou.

Chance liga na Hokejka TV

Ne že by snad jiné kluby neměly své problémy, ale drtivá většina z nich nemusí řešit takové, jaké řeší v Bruntále. Ledovou plochu na nekrytém zimním stadionu mají k dispozici pouhé tři měsíce v roce. Zbytek sezony musí trávit takříkajíc v exilu, tedy po halách v okolí.

Právě výstavba vlastní, plnohodnotné haly teď nejvíc zajímá zakladatele klubu a jeho předsedu Tomáše Pluskala. Je víceméně jen vtipnou okolností, že když se ve městě hrál organizovaný hokej naposledy, byl u toho přímo na ledě.

Po víc než patnácti letech už se stará o to, aby se po bruntálském ledě prohánělo co nejvíc jeho nástupců. Nový klub se v povědomí místních obyvatel uchytil víc než slušně a nyní čítá sedmdesát hokejistů. Vyvrcholením úvodní éry bylo první přihlášení do soutěže – nejmladší naděje z první a druhé třídy za sebou mají úvodní sezonu organizovaného soupeření v Moravskoslezském kraji.

„Aktuálně je naším cílem stabilizovat klub, sehnat další trenéry, zajistit financování. Prošli jsme jednu sezonu, tak víme, co to obnáší. Chceme vytvořit zázemí a podmínky pro další generace. Samozřejmě to pořádně odstartuje až stavba zimního stadionu, do té doby jde těžko vytvářet vhodné podmínky,“ líčí Pluskal.

Pojďme hezky od začátku. Můžete prozradit, jak váš klub vznikal?
Byla to víceméně taková náhoda. Jednou jsem si šel na zimák v Bruntále jen tak zabruslit a zrovna se tam proháněla skupinka asi šesti dětí pod vedením fotbalového trenéra Vlastimila Lukeše, což je otec bývalého fotbalisty Baníku Martina Lukeše. Vlastík v té době působil v místním fotbalovém klubu a snažil se dětem zpestřit zimní přípravu bruslením. Dobře jsme se znali, tak jsem mu začal pomáhat a po pár trénincích mě napadla myšlenka založit hokejový oddíl. Zavolal jsem pár známým, nikdo neměl moc času a neviděli v tom budoucnost, ale naštěstí se našel jeden kamarád, který do toho se mnou šel – Luděk Šarman. Dali jsme si kafe, probrali jsme, jak bychom to měli rozjet, a začali jsme shánět výstroje. Věděli jsme, že klub musíme materiálně zajistit, aby vůbec někdo přišel. Oslovili jsme zase další kamarády a známé, co nám přispěli jak materiálně, tak finančně. Věděli jsme, že musíme taky klub propagovat, tak jsme založili webové stránky a sociální sítě. Musím ještě poděkovat Václavu Zunovi, který nám díky své upřímnosti a názorům pomohl vyvarovat se některých chyb hned na začátku.

„V jednom měsíci dostaneme čas v jednom městě, pak se zase přesouváme do jiného.“

S jakým zájmem jste se u dětí setkali?
Ve městě se to celkem rychle rozkřiklo a začaly chodit děti různých kategorií. Měli jsme to nastavené tak, že u nás mohl s hokejem začínat úplně každý bez ohledu na věk. Náš plán byl přivést děti k pohybu a případné talentované děti posílat do jiných klubů v oblasti, kterým bychom tak zároveň pomohli. Nakonec ale přišlo tolik dětí, že se nám v letošní sezoně podařilo přihlásit do soutěže druhých tříd a ještě formou hostování pomoci okolním klubům. Tam jsme letos měli nějakých osm starších dětí, pro které jsme neměli otevřenou kategorii. Aktuální stav jsme očekávali až po otevření stadionu.

Máte přehled, jak vypadal hokej v Bruntále dřív?
Zkoušel jsem to zjišťovat, ale nevím, jestli mám úplně přesné informace. Odhaduju, že zhruba patnáct let tady vůbec nebyla hokejová mládež. Jedním z posledních úspěchů bylo vítězství starších žáků v krajském přeboru, tam jsem shodou okolností hrál i já. Do té doby jsem hrál ve Šternberku, pak jednu sezonu za Bruntál, ale tady to skončilo a pokračoval jsem do Krnova, kde už jsem zůstal. Od té doby tady podle mě nic nebylo. Možná proběhly nějaké pokusy, ale nikdy to nedopadlo tak, že by se někdo přihlásil do soutěže.

Myslím, že každého člověka musí napadnout jedna otázka: Jak se v téhle době a v našich podmínkách zakládá hokejový oddíl bez zastřešené haly? Jak to jde?
No… Jde to špatně (usmívá se). V Bruntále je zimní stadion v provozu od prosince do konce února, jenom tři měsíce. Potom musíme jezdit do okolních měst, kde nás pustí na led. Zimáků je málo, každý se hádá o ledy, nejsou volné hodiny. V jednom měsíci dostaneme čas v jednom městě, pak se zase přesouváme do jiného. Tuto sezonu jsme začínali v Kravařích, v září jsme pokračovali v Opavě na střídačku s Krnovem, říjen a listopad jsme trávili v Horním Benešově. Pak tři měsíce v Bruntále a končili jsme zase v březnu v Horním Benešově. Tam se nám vždycky snaží vyhovět, protože jim půjčujeme nějaké děti.

Takže v tom městě v daném měsíci „bydlíte“, máte tam i šatny?
Ne ne. Vždycky rodiče dovezou děti a výstroje, pak jedeme zase nazpátek. Věci máme jedině v Bruntále.

Máte tím pádem o dost jiný program oproti klubům se stadionem? Teď narážím hlavně na období kolem léta. Pořádáte pro děti hodně aktivit, když nemáte vlastní led?
Těžko říct, protože všechny kluby propagují všestranný rozvoj a nevíme, jaká je potom realita. Myslím, že my tomu dáváme dost. Přes zimu je toho méně, v dubnu máme volno, květen červen jsme dvakrát týdně v tělocvičně a ještě to doplňujeme účastí na různých sportovních akcích, které tady pořádají většinou školy. Ať to jsou dětské dny, nebo třeba běh Bruntálem, kam jsme přihlásili hodně dětí a získali pohár za největší účast. Pohybu mimo led máme dost. Tím, že spolupracujeme s Horním Benešovem, se snažíme i v létě hrávat fotbal nebo závodit v atletice. Vždycky se sejdeme dva tři kluby a celou letní sezonu zkoušíme skloubit.

V tomto směru vám tedy absence zimního stadionu tolik nevadí, děti můžete vést k všestrannosti.
Je to tak. Ale kdybychom měli krytý zimák, tak to děláme úplně stejně. Kdybychom třeba měli i rozcvičovnu, zase bychom v ní mohli dělat další pohybové aktivity před tréninkem.

A jak to vypadá s perspektivou výstavby stadionu?
Byli jsme si vědomi, že v aktuální situaci za daných podmínek a zázemí se klub nemůže dál rozvíjet. Přijdou k nám děti, budou u nás rok nebo dva a pokud nenajdeme ledy v okolních klubech, tak utečou. Proto jsme současně se založením klubu začali řešit zimní stadion. Uspořádali jsme petici a podařilo se nám během pěti týdnů nasbírat přes tři tisíce podpisů, tak jsme ji odevzdali na zastupitelstvu města. Nechtěli jsme to dávat formou nějakého protestu, jenom jsme chtěli deklarovat zájem nebo názor, že by tady krytý zimní stadion měl být.

To bylo v roce 2017. Jak se situace od té doby posunula?
Zastupitelé si nechali udělat studii proveditelnosti. Zadalo se výběrové řízení na projektovou dokumentaci a aktuální stav je takový, že je dokončená dokumentace pro územní řízení a rozpracovaná dokumentace pro stavební povolení. V polovině letošního roku by se měla předávat zastupitelům včetně stavebního povolení. Pokud to všechno dobře dopadne, tak v polovině roku bychom mohli vědět, na čem jsme. Jestli se to potom bude realizovat, nebo ne, už potom rozhodne zastupitelstvo.

A jaký je váš osobní pocit? Má město zájem stadion postavit?
Když to vezmu podle volebního programu stran, tak ano. Ale to je tak všechno, co dokážu říct. Řekl bych to ale takhle: Nikdy ta realizace nebyla dál. Stadion se tady řešil spousty let a nikdy to nedotáhli do fáze, že by se začalo něco projektovat. Vždycky to skončilo nějakou studií.

Hokejový svaz pomáhá městům s výstavbou stadionů. Navázali jste kontakt?
Ze strany města jsme v kontaktu s panem Hniličkou a ze strany klubu zase s panem Lenerem, takže obě strany vědí, že se něco děje. Mám přislíbené, že v případě, že by se to projednávalo na zastupitelstvu, by se toho jednání pravděpodobně účastnili.

„Nikdy ta realizace nebyla dál. Stadion se tady řešil spousty let a nikdy to nedotáhli do fáze, že by se začalo něco projektovat.“

Na webu hokej.cz jsme právě o svazovém pohledu měli v únoru podrobný článek. Podle studie je v Česku hodně málo zimních stadionů a byl by jich potřeba alespoň dvojnásobek. Hádám, že i vaše lokalita je toho důkazem.
Podle těch čísel s tím určitě souhlasím. Ale není to jenom o budování nových stadionů, ale také napravování stavu současných. Náš zimní stadion je ve špatném stavu, který se jenom napravuje. V sousedním Rýmařově jsou na tom úplně stejně. Co vím, tak třeba ve Šternberku je stejný zimní stadion dvacet let. Je zastřešený, ale v žalostném stavu. Jedna věc je ta, že jich máme málo a měly by se stavět nové, ale nemělo by se ani zapomínat na rekonstrukci těch stávajících, byť třeba malých.

Vy každopádně můžete mluvit za vaši oblast. Cítíte tam velký zájem dětí a rodičů o hokej?
Z okolí Bruntálu určitě, protože počet příchozích dětí je na naše podmínky vysoký. Chtěli bychom i víc, ale když se člověk zamyslí nad tím, jaké jsou tady podmínky a kam vůbec rodiče děti přivádějí, tak je zájem rozhodně slušný.

Jaké jste tedy letos měli počty dětí v kategoriích?
Ve škole bruslení bylo asi třicet dětí, to byly ty nové. V soutěži druhých tříd jsme měli dvacet a ve třetí třídě pět, které byly právě na hostování. Plus potom máme asi patnáct starších, různých věkových kategorií, které nehrají zápasy, jenom se baví a trénují. To jsou třeba ti fotbalisti. Z nich vyšly tři hostovačky u kluků, které hokej chytl a šli to zkusit do jiného klubu.

Foto: Facebook HC Bruntál

V následující sezoně se plánujete přihlásit do soutěže třetích tříd?
Ano, s těmi letošními druháky budeme pokračovat, přihlásíme je o kategorii výš. Děti tam jsou složené z ročníků 2012 a 2013. Budeme taky zvažovat, jestli přihlásíme nějakou další kategorii. Ty nové děti máme 2014ky, které by se měly do soutěže hlásit až za rok. Takže teď možná vynecháme druhou třídu a přihlásíme ji až další sezonu. Ještě nejsme úplně rozhodnutí.

A kolik máte v klubu trenérů?
Aktuálně máme sedm trenérů s licencí C+ mládež a dva pomocné bez licence. Všichni se známe, většina z nás jsme mladí kluci a plánujeme se dál rozvíjet, vzdělávat.

Takže když to řeknu v uvozovkách – jste kamarádi z okolí, kteří se mezi sebou domluvili a začínají trénovat?
Dá se říct, že ano. Ale většina z nás hokej hrála, někdo na amatérské úrovni, někdo na vyšší. Věděli jsme o sobě, i když jsme se třeba neznali úplně osobně. Bruntál je malé město, není mezi námi někdo vyloženě cizí. Věříme si.

Zmínil jste, že už na úplném začátku jste začali shánět výstroje. Jak to tedy aktuálně vypadá s vaší vybaveností?
Aktuálně jsme v takovém stavu, že když k nám přijdou rodiče s dětmi, musejí si koupit jenom brusle a později hokejku. Zbytek výstroje jim dodáme z našich zdrojů. To jsme viděli jako přidanou hodnotu – když nemáme krytý zimák, tak ať mají děti aspoň výstroj do začátků a rodiče to nestojí tolik peněz. Chtěli bychom v tom pokračovat do budoucna a dokud na to budeme mít finance, tak zajišťovat výstroj od nejmenších kategorií tak daleko, jak to půjde. Nejsme schopní říct, jestli to bude po osmou třídu, nebo třeba po dorost.

„Banditi taky neměli bůhvíjaké podmínky, spíš jezdili a rabovali okolní města. Vystihuje to naši aktuální situaci – my máme zase takovou vizi, že budeme jezdit po těch městech a každá výhra bude naším lupem.“

V září jste se poprvé zapojili do Týdne hokeje. Berete to jako další pozitivní aktivitu a pomoc od svazu?
Ano, připojili jsme se v září. Nábor probíhal v tělocvičně a na druhé akci, lednové, už na zimním stadionu. Co se týče projektu Pojď hrát hokej, myslím, že jsme využili maximum toho, co nabízí. Získali jsme volné vstupenky na trénink NHL, stejně tak se někteří rodiče s dětmi zúčastnili zápasů na mistrovství světa juniorů. Snažíme se maximálně využívat možnosti projektu, ať to není jenom o tréninku a zápasech, ale ať děti poznají i nějaké výlety.

Začátkem února jste pořádali druhý ročník Bandits Cupu, tedy turnaje pod otevřeným nebem. Můžete o něm říct víc?
První ročník jsme loni uspořádali kvůli tomu, že jsme si chtěli zkusit zahrát s ostatními týmy v okolí a zjistit, jak na tom vlastně děti dovednostně jsou. Turnaj se líbil rodičům i dětem a potom jsme na něj navázali registrací do svazu, přihlášením do soutěže. Navíc si ostatní týmy „rezervovaly“ místo pro druhý ročník. Ten se taky podařil, akorát byl trochu problém s počasím, že bylo hodně teplo a foukal teplý vítr. Od poloviny turnaje byla na ledě voda a každou půlhodinou to bylo horší a horší. Přestal jezdit puk, bylo to až na zrušení turnaje. Využili jsme ale puky pro inline hokej – voda projela pod pukem a klouzal jako na ledě. Takže se dohrálo, sice na vodě, ale dohrálo. A všichni byli spokojení, doufám.

Spolupracuje se vám dobře s rodiči? Dokážu si představit, jak je to ve vaší situaci zásadní součást fungování klubu.
Já si myslím, že zatím máme obecně rozumné rodiče. Neměli jsme vyloženě žádné konflikty, nebo že by nám do klubu někdo zasahoval. Myslím, že nám věří, líbí se jim u nás a nemají potřebu do toho zasahovat. Někdy to určitě přijde, ale zatím se nám to nestalo. Je to o jednotlivcích. Můžete mít dva roky super partu dětí i rodičů, a pak přijde ročník, kdy z toho trenér bude až zklamaný. Jak jsme v první sezoně jezdili po turnajích, tak si troufnu říct, že máme celkem vychované děti a rodiče.

Ještě mě zaujalo vaše logo. Můžete říct, jak vzniklo a co přesně symbolizuje?
Dá se říct, že vzniklo u pivka v garáži. Napsali jsme si pár bodů, které logo mělo splňovat, a hledali jsme správné pojmenování a význam. Grafiku potom vytvořil kamarád od Luďka Šarmana, současného místopředsedy. V logu je bandita, protože naše zázemí a podmínky odpovídají banditům. Oni taky neměli bůhvíjaké podmínky, spíš jezdili a rabovali okolní města. Vystihuje to naši aktuální situaci – my máme zase takovou vizi, že budeme jezdit po těch městech a každá výhra bude naším lupem. Logo mělo být veselé, aby lákalo děti, to taky splňuje. Má klobouk a pod ním je naznačená přilba, což by mělo odpovídat tomu, že když někdo začne v Bruntále jako bandita, tak to neznamená, že se z něj nemůže stát hokejista. V budoucnu se třeba může posouvat do větších klubů. Šátek k banditovi patří a navíc tady často bývá zima nebo fouká, takže některé děti mají na ledě šátek nebo kuklu. A do budoucna je dost možné, že i pokud se postaví zimní stadion, tak stejně budeme banditi a budeme spíš loupit body, než abychom chtěli vyhrávat tabulky a podobně. Jde o to hlavně se bavit hokejem.

Neuvažovali jste o tom, že byste měli bandity v názvu?
Ze začátku ano, ale zvolili jsme klasiku – HC Bruntál. Banditi si zatím budeme jenom říkat, chtěli jsme spíš, aby to z toho vyšlo samo. Nechali jsme v názvu volný prostor, můžeme ho změnit kdykoliv. Ale děti vědí, že jsme banditi.

Kam byste se chtěli dál posouvat? Myslím po dobu, kdy ještě určitě nebudete mít zastřešený stadion.
Teď aktuálně je naším cílem stabilizovat klub, sehnat další trenéry, zajistit financování klubu. Prošli jsme jednu sezonu, tak víme, co to obnáší. Chceme vytvořit zázemí a podmínky pro další generace. Samozřejmě to pořádně odstartuje až stavba zimního stadionu, do té doby jde těžko vytvářet vhodné podmínky. Ale musíme se připravovat na další kroky, pokud se začne stavět.

Jakou máte tedy celkovou vizi?
Chceme vytvořit zázemí a podmínky pro mládežnický hokej bez velkých vstupních nákladů pro rodiče. Naším hlavním cílem je vybudovat početnou základnu dětí, zaměřit se na jejich komplexní výchovu a vytvořit přátelské, až rodinné prostředí, ve kterém bude hokej bavit celou rodinu. Pokud se nám podaří postavit zimní stadion, rádi bychom propojili fungování klubu se školkami a základní školou. Dalším krokem může být návaznost na středoškolské studium s možností individuální přípravy, ale to je až poslední krok podle toho, jak děti porostou. Nechceme vychovávat pouze hokejisty, ale především dobré lidi s kladným přístupem ke sportu a vzdělání, proto je důležitá spolupráce základních a středních škol s klubem. V budoucnu bychom se rádi setkali s většími hokejovými kluby jako v Olomouci a Ostravě, abychom zjistili, co by očekávaly od malých klubů. Může se stát, že se občas najde někdo talentovaný, a pak je třeba s ním dále pracovat. Je dobré znát, jaké jsou možnosti ve větších klubech a co všechno obnáší mít „doma“ opravdového hokejistu.

Začátky současného klubu

Začátky současného klubu | Foto: Facebook HC Bruntál

Únorový turnaj Bandits Cup se hrál na vodě

Únorový turnaj Bandits Cup se hrál na vodě | Foto: Facebook HC Bruntál

Foto: Facebook HC Bruntál

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz