Buzerantský hokej? Nic osobního, říká Hlava. V baráži přeje Kladnu

Nicolas Hlava | Foto: Matyáš Rjabi, hcvl.cz

29. března 2023, 12:59

Adam Kodet

V sérii živých vysílání na instagramu Tipsport extraligy postupně přivítáme zástupce všech týmů, které už z Generali Česká pojišťovna play off vypadly. Dalším z nich byl litvínovský útočník Nicolas Hlava, který promluvil o letošní sezoně, o svém prodloužení smlouvy v Litvínově či o příchodu do tohoto klubu. Nezapomněl se vrátit ani k předkolu a ke svému výroku o „buzerantském“ hokeji Třince a přidal vyhlídky do baráže pro Kladno.

O SETRVÁNÍ V LITVÍNOVĚ NA DALŠÍ SEZONU. Už jsem to věděl delší dobu, akorát se chvíli čekalo, než ta informace šla ven a oznámila se na webu. Jsem rád, že jsme se domluvili a že budu v Litvínově pokračovat, je to příjemné. Já jsem se moc nerozhodoval, spíš to bylo tak, že klub prodloužil opci. Mělo by to být na příští sezonu a pak se uvidí, co bude dál. Chtěl bych tady zůstat co nejdéle, mám tu rodinu a kupovali jsme tu byt už když jsem hrál na Kladně, takže jsem odsud dojížděl. Kdyby byly výsledky a dařilo by se, tak bych v Litvínově rád vydržel co nejdéle.

O LITVÍNOVĚ JAKO MÍSTU PRO ŽIVOT. Většina lidí, co přijede a nezná to tady, vidí chemičku a řekne si: „To je humus, co je to za město?“ Když tu člověk žije a není extra náročný třeba na velká nákupní centra, najde si každý to své. My jsme spokojení, když vezmeme dcerku na procházku po stezkách nebo jedeme autem na Klíny, kde je krásná příroda. Není to velkoměsto, ale je tu klid.

O HRANÍ V KLUBU S VELKOU HISTORIÍ. Nějaký tlak tu je. Lidi jsou zvyklí na obrovské persony a hráče, kteří v klubu působili. Jsem rád, že můžu být součástí takového klubu, i skrz to, že za místní legendy se považují i členové mojí rodiny. Táta a děda od manželky (rodina Kýhosova, pozn. red.) tady působili a nerad bych jim dělal ostudu. Snažím se tedy pracovat co nejlépe. Doma s nimi řeším i jiné věci, ale debaty většinou skončí u hokeje. Spíš se o něm bavíme ale celkově a obecně, než probírat nějaké detaily.

„Nejlíp jsme asi hráli, když nám teklo do bot. Byly zápasy, které jsme museli bezpodmínečně vyhrát, semknuli jsme se a zvládli jsme je. Závěr jsme měli dobrý a je škoda, že jsme neuhráli něco víc v předkole.“

O SVÉM PŘÍCHODU DO LITVÍNOVA. Jsem z Chomutova a zkoušel jsem se dostat do Litvínova už delší dobu. Minulý rok po sezoně na Kladně jsme se společně s klubem dali do řeči a domluvili jsme se na spolupráci. Manželka je přímo z Litvínova, má tu rodinu, takže i proto jsem chtěl jít sem. Lehké obavy z rivality s Chomutovem a fanoušků byly, ale na mě řvou nadávky kdekoliv, kam přijedu. Myslím ale, že mě v Litvínově fanoušci přijali a jsem za to rád. Když domácí fanoušci nadávají na vlastní hráče, hodně ho to srazí. Buď pak hráč chce dokázat lidem, že na to má, a nebo ho to složí a trápí se.

O MEZINÁRODNÍM SLOŽENÍ TÝMU. V kabině jsme měli dobrou partu, rozuměli jsme si všichni. Nejvíc jsem se bavil asi s Patrikem Zdráhalem, Šimonem Stránským, Matúšem Sukelem nebo Andrejem Kudrnou. Hodně jsem si sedl taky s Michalem Gutem, s tím jsem trávil hodně času, a předtím s Matějem Chalupou. Na ledě se mi dobře hrálo se Šimonem Stránským, který mi nahrál na hodně gólů. Je to hráč, který tvoří hru, mně pak stačilo si jen hledat prostor na střelu a věděl jsem, že když má puk, dá mi ho. Lotyšsky jsem se nenaučil nic, spíš jsme kluky učili česky. S Janisem Jaksem jsme občas mluvili rusky, protože on hrál v KHL a já jsem měl kdysi ruštinu na střední škole. Ale to spíš byly nadávky a podobné věci, spíš jsme si z toho dělali srandu.

O PRŮBĚHU LETOŠNÍ SEZONY. Začátek nebyl úplně ideální, ale pak se to nějakým způsobem rozjelo. Přípravu jsme měli výsledkově povedenou a možná nám to trošku uškodilo. Mysleli jsme si, že se zápasy budou vyhrávat snadno, ale už tak v desátém kole jsme dostali slušnou facku, abychom se probrali. Pak přišla změna trenéra, nějak se to nastartovalo, určité věci se změnily a začalo si to sedat. Extraliga je hodně vyrovnaná, ale dokázali jsme porazit každého. Nejlíp jsme asi hráli, když nám teklo do bot. Byly zápasy, které jsme museli bezpodmínečně vyhrát, semknuli jsme se a zvládli jsme je. Závěr jsme měli dobrý a je škoda, že jsme neuhráli něco víc v předkole.

O PŘEDKOLE PROTI TŘINCI. Šli jsme do něj dobře naladění. Ohromně se nám ulevilo, když už bylo jasné, že si zahrajeme předkolo a už tam nebyl strašák baráže. Měli jsme mladší mužstvo, nebylo tam tolik zkušených hráčů do play off, a tak jsme se v prvním zápase spíš rozkoukávali. Nebyl to play off výkon, ale pak jsme si něco vyříkali a druhý a třetí zápas už byl lepší. Po druhém zápase jsme byli naštvaní i na jiné věci než na naši hru. Byly tam emoce, ale mohli a měli jsme to rozhodnout sami. Nikomu nic nevyčítám. Kdybychom v nějakém zápase vedli třeba 2:0, Třinec by musel otevřít hru a třeba by to vypadalo jinak. Ale to je kdyby, prostě nás přehráli a klobouk dolů před nimi.

„Už když jsem ten výraz použil, asi jsem věděl, že to bude v nadpisech článků a bude to vypadat blbě. Nemyslel jsem to ale vůbec zle, nebylo to nic osobního.“

O SVÉM VÝROKU, ŽE TŘINEC HRAJE „BUZERANTSKÝ HOKEJ“. Jsem rád, že to můžu trochu vysvětlit. Po zápase jsem byl v emocích, teď s odstupem bych asi použil jiné slovo. My jsme tento nebo podobné výrazy používali v kabině, když jsme nemohli překonat jejich obranu středního pásma. Nechtěl jsem tím nikoho urazit a ubírat kredit hře Třince. Naopak před nimi smekám, mají ohromně zkušený tým a spoustu hráčů přesně na play off. Svojí chytrou hrou nás překonali a my jsme na to nemohli najít recept. Už když jsem ten výraz použil, asi jsem věděl, že to bude v nadpisech článků a bude to vypadat blbě. Nemyslel jsem to ale vůbec zle, nebylo to nic osobního. Když teď kouká člověk na hokej Třinec se Spartou, je to reklama na hokej. Kostru týmu mají stejnou a jsou naučení hrát play off hokej tímto stylem. Vychází jim to, jsou v tom úspěšní a nemají důvod od toho upouštět. Pro soupeře je důležité najít recept na to, aby jim hru rozbourali, a Sparta to teď v pár zápasech dokázala. Pak to zase Třinec musí změnit a hokej je najednou úplně jiný.

O SVÉM DENNÍM HARMONOGRAMU BĚHEM I MIMO SEZONU. Během sezony probíhá můj den tak, že vstanu, většinou odvedu malou do školky a jedu na zimák. Kustodi nám připravují snídani, takže se nasnídám a jdu si připravit hokejky a další věci na trénink. Pak následuje rozcvičení s kondičním trenérem, posilovna, trénink na ledě a zase posilovna. Pak jdu domů na oběd, když se domluvíme tak ještě vyzvedávám malou ze školky. Odpoledne s ní pak vymyslíme nějaký program nebo si jdu ještě zacvičit. Teď když mám volno, zatím spíše odpočívám. Snažím se hlavně věnovat rodině a dceři, když jezdíme na zápasy, tak doma moc nejsem.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tipsport extraliga (@telhcz)

O STADIONU IVANA HLINKY. Moc se mi tu líbí. Zvenčí to tak třeba moc nevypadá, ale máme tady perfektní zázemí. Máme výborně udělanou šatnu a co se týče rozcvičovny a posilovny, hodně týmů v extralize nebo i v Evropě by nám mohlo závidět. Místa na regeneraci jsou prvotřídní, zkrátka je o nás velmi dobře postaráno.

O SVÝCH INDIVIDUÁLNÍCH VÝKONECH V SEZONĚ. Vím, že začátek sezony nebyl úplně ideální. Sám jsem cítil, že nepředvádím výkony, které bych chtěl. Snažil jsem se být co nejvíc platný pro tým a postupně se to začalo zvedat. Jsme rád, že mi tam začaly padat i góly. Příští rok bych chtěl začít mnohem lépe a udržet výkony delší dobu nebo celou sezonu.

O STABILIZACI V EXTRALIZE. Mým osobním cílem bylo se dostat do extraligy stabilně a jsem rád, že jsem v ní poslední dvě sezony odehrál celé. Možná to trvalo déle, než jsem čekal, ale vždy se musí sejít víc věcí najednou, aby to člověku vyšlo. Je to o důvěře trenéra, o štěstí a o tom, jak si to celé sedne. Hodně mě v tomto nastartovalo i angažmá ve Znojmě pod trenérem Fryčerem, který mi obrovsky pomohl. Tam moje kariéra začala směřovat výš a kroky šly nahoru. Budu dělat maximum pro to, abych se v extralize udržel co nejdéle. Odejít tehdy z Chomutova byla pro mě správná volba. Tenkrát tam trénoval Růža (Vladimír Růžička, pozn. red.) a chtěl mi nabídnout novou smlouvu. Já jsem mu řekl, že chci odejít a rozkoukat se, zkusit něco jiného. A on sám mi řekl, že to pro mě bude nejlepší. Že neví, jestli bych zase pendloval mezi první ligou a ať raději jdu jinam. A opravdu mi to pomohlo.

„Ze spolupráce s Plekym těžím doteď. Jsme pořád v kontaktu, pořád se bavíme o hokeji a hodně mi pomohl. Každý den mi posílal videa s naší hrou. Já jsem si kolikrát myslel, že jsem věci na ledě udělal dobře a on mi poslal video s tím, jak jsem to mohl udělat a vyřešit jinak. Říkal mi, že hokej je o detailech. Pochopil jsem, že když je budu dělat správně, pomůže mi to.“

O SVÉ SPOLUPRÁCI S TOMÁŠEM PLEKANCEM. Na Kladně to bylo strašně hezké období a strašně moc jsem se tam toho naučil. Ze spolupráce s Plekym těžím doteď. Jsme pořád v kontaktu, pořád se bavíme o hokeji a hodně mi pomohl. Každý den mi posílal videa s naší hrou. Já jsem si kolikrát myslel, že jsem věci na ledě udělal dobře a on mi poslal video s tím, jak jsem to mohl udělat a vyřešit jinak. Říkal mi, že hokej je o detailech a pak mi ty detaily ukazoval právě na videu nebo jsme se o nich bavili. Já jsem pochopil, že když ty detaily budu dělat správně, pomůže mi to. I proto je Pleky i ve svém věku pořád tak úspěšný. Přesně ví, kde má být a co na jakém místě udělat. Každému bych přál, aby takového spoluhráče zažil. Jeho přihrávky už na tréninku byly hrozně prudké, takové polostřely, občas z toho až brněly ruce. Člověk si na to musí trochu navyknout, ale třeba Adam Kubík se to naučil, začal to trefovat, a proto dal tolik gólů.

O ŠANCÍCH KLADNA V BARÁŽI. Doufám, že na Kladně extraligu zachrání. Budu jim držet palce, myslím, že všichni lidi si tam extraligu zaslouží. To čekání je hrozně dlouhé, já jsem to zažil loni a strašně se to táhlo. Naštěstí tam jsou nějaké přátelské zápasy, my jsme ještě loni byli na soustředění na Slovensku. Myslím ale, že letos to budou kluci mít ještě složitější. Sledoval jsem Chance ligu, jestli postoupí Vsetín a Zlín, tak je neskutečně poženou diváci. Nebude to nic lehkého, ale věřím, že to Kladno zvládne.

„Doufám, že na Kladně extraligu zachrání. Budu jim držet palce, myslím, že všichni lidi si tam extraligu zaslouží.“ 

O SVÝCH BÝVALÝCH KLUBECH CHOMUTOVĚ A ZNOJMU V TÉTO SEZONĚ. Oba kluby sleduju. Chomutov mě překvapil výhrou 14:1 proti Příbrami. Byl jsem se tam na pár zápasů podívat, hlavně když hráli teď proti Mostu. Jestli budou hrát finále proti Znojmu, tak to bude moc hezká série a jsem zvědavý, komu to vyjde. Znojmo má postavený tým tak, aby postoupil okamžitě do první ligy. Chomutov chce taky postoupit, ale kdyby se to nepovedlo, asi je to nebude mrzet tak, jako by to mrzelo Znojmo. Doufám, že se Chomutov během pár let dostane nahoru. Věřím, že to, co se tam stalo, bylo potřeba. Klub se očistil a začal od znova. Klobouk dolů před lidmi, kteří neodešli, v klubu zůstali a pořád pro něj dýchají a chtějí ho dostat nahoru. Návštěvnost mají na 2. ligu skvělou a lidi tam mají hokej rádi. Prvotní cíl je teď postup do Chance ligy a pak to bude i otázka peněz.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz