Chyběla mi touha, ten český lev, říká Razým o šestnáctce. Kteří hráči vyčnívají?

S ročníkem 2007 se rozloučil, s ročníkem 2008 se přivítal. Trenér Milan Razým v dubnu zakončil sezonu reprezentace do šestnácti let, aby hned za pár dnů dohlížel na nové adepty nejmladšího národního týmu.

Hokejisté, kteří o prázninách nastoupí do reprezentační šestnáctky, se totiž po konci soutěžního období sešli v Plzni na závěrečném soustředění projektu Výchova talentované mládeže. Ten má na starost právě Milan Razým.

Na akci víceméně dorazil z posledního turnaje nejmladšího národního výběru ve Švédsku. A z něj si moc dobré dojmy nepřivezl, Češi totiž skončili poslední se skóre 3:11.

Mrzela vás neúspěšná tečka za sezonou šestnáctky?
Samozřejmě že mrzela. Sezonu jsme měli rozdělenou na dvě části, ta první vyvrcholila ve Finsku, kde jsme prožili nejlepší akci. Pak na domácí turnaj tří už jsme nebyli kompletní a na turnaj ve Švédsku jsme nemohli nominovat zhruba deset hráčů kvůli play off nebo zraněním. Měli jsme tam pouze dva zkušenější obránce, v útoku nám taky chyběla spousta kluků. Už jen když si vezmu Benáka posunutého do sedmnáctky, k tomu Pavlíka a zraněného Záhejského, tak to jsou víceméně první tři centři v ročníku. Měli jsme z poloviny nový tým, takže dostali příležitost i nováčci a další kluci s minimálními zkušenostmi. Proto jsme velké výsledy ani neočekávali.

Prohráli jste bez bodu se Slovenskem, Finskem i Švédskem. Jaké to byly zápasy?
Pro nás bylo zklamáním hned to první utkání se Slováky. Poprvé nás přehráli a přestříleli, projevili daleko větší touhu po vítězství. To mě mrzelo: Nepředčili nás po hokejové stránce, ale v tom mentálním nastavení. Když tam byli právě noví kluci, očekával bych od nich větší touhu ukázat se v reprezentaci.

Zlepšilo se to pak?
Trošku jsme zvedli hlas a zápas s Finy byl velmi dobrý, zvedli jsme se. Měli jsme víc brankových šancí než soupeř, spoustu gólovek, ale bohužel jsme dali gól až v poslední minutě. Byl to ale zápas, po kterém se prohra dá snést.

Na Švédy jste ale vůbec nestačili.
To už byla jednoznačná porážka. Už v únoru jsme po třech velmi dobrých zápasech v tom posledním nestíhali, teď se situace opakovala, tak nevím čemu to přičítat. Švédové byli jasně lepší ve všech směrech, měli velmi vyspělý tým včetně kluků, kteří už hrají za dospělé nebo ve dvacítce. Celkově si myslím, že náš výsledek na turnaji vycházel z naší nezkušenosti, protože obránci vůbec nestíhali. V sezoně jsme jich vystřídali čtrnáct a mezinárodní měřítko snesou pouze čtyři, z nichž jsme teď tři neměli k dispozici. Nejenom, že obránci nebodovali, ale na bránu vystřelili dohromady devětkrát za tři zápasy.

Už jste si v tomto směru vyhodnotili i celou sezonu?
Ve dvaceti zápasech jsme vyzkoušeli pět gólmanů. Vytvořila se trojice Fajmon, Tuláček a Štěbeták, kteří odchytali většinu zápasů, a myslím si, že jsou aktuálně odskočení od zbytku. Jak jsem zmínil, v obraně snesou měřítko Černý, Holub, Mikel a Mrtka, za nimi jsou Malínek s Pšeničkou, ale potom už je velká mezera. Ostatní beci nestíhají hlavně bruslařsky a od toho se odvíjí ostatní herní činnosti. Obránci bohužel nebyli vůbec produktivní, za celou sezonu vstřelili tři góly.

A útočníci?
Tam je to trošku veselejší. Vyzkoušeli jsme 24 útočníků a vykrystalizovalo nám sedm osm kluků, kteří jsou odskočení od ostatních. Poletín, Pekař, Frolo, Rozsíval, Pavlík byl potom posunutý do sedmnáctky, Záhejský se zranil, přidal se k nim Novotný, který byl naopak zraněný z loňska. K nim bych zařadil ještě Lva, který si tím svým poctivým přístupem o místo v reprezentaci říká. Ostatní si myslím, že budou muset hodně přidat. Záleží na tom, jak se budou zlepšovat, aby se prosadili do týmu. Tím nechci říct, že ti jmenovaní to mají jisté, ale v sezoně prokázali, že byli na lepší úrovni než ostatní a dokázali konkurovat soupeřům.

Chyběla vám častěji ve hře zmiňovaná touha?
Ano, potýkali jsme se se základními věcmi. Třeba Slováci nás v nich předčili, do všech zápasů nastupovali s obrovským entuziasmem, že nás chtěli porazit. Já říkám, že dovednosti se kluci ještě budou učit a takticky budou vyspívat, ale chybí mi věci jako vůle, nasazení, bojovnost a touha po vítězství. Takový ten český lev, kterého jsme v sobě vždycky měli. Abych to ale nesvaloval jenom na kluky, tak je na nás trenérech, abychom jim vytvořili prostředí a podmínky pro nejlepší růst. Každý z nás by měl umět vychovat kvalitního hráče pro svůj tým, klub a potažmo i reprezentaci. Soutěže budeme mít tak kvalitní, jak budeme mít kvalitní hráče.

Takřka okamžitě jste měl možnost porovnat ročník 2007 s tím následujícím, který nastupuje do šestnáctky. Co jste se o hráčích na výběrovém kempu VTM dozvěděl?
Sledoval jsem je už během posledního roku, dělají velmi velké pokroky. Jsou ve věku, kdy se vyvíjejí, rostou a hokej pro ně začíná být hokejem, už to není ta dětská hra. Těžko říct, v jakém stavu přijdou v srpnu, protože věřím, že po letní přípravě na tom budou fyzicky zase úplně jinak. Ale co se týče výběrového kempu a toho, jak jsme s nimi mluvili, měli jsme z nich velmi dobrý pocit. Besedovali s nimi i patroni Jirka Šlégr a Pavel Patera.

Potěšily vás i modelové zápasy?
Čekali jsme, že budeme míchat se sestavou, ale nakonec to bylo po dvou utkáních 1:1, takže jsme to nechali. Projevilo se tam to, co mi chybělo u ročníku 07: Kluci chtěli vyhrát a hráli s nasazením, snažili se, ukázali i spoustu hokejového umění. Měli jsme z toho opravdu dobrý pocit. Samozřejmě tam pár kluků trochu vyčnívalo, ale ve většině případů jsou vyrovnaní a mají šanci se do nové šestnáctky dostat. Záleží na nich, jak budou pracovat v klubech a jak se začnou prosazovat v extralize dorostu. Nikde není napsáno, že když se do reprezentace někdo nedostane před prvním utkáním, tak že tam o Vánocích nemůže doskočit.

To ale pořád ještě platí i pro starší, ne?
Samozřejmě. Mají před sebou challenge v sedmnáctce. Hrozně rychle to utíká... Když si vezmu ročník 2006, ti už před sebou mají Hlinku a než se otočí, tak jedou na mistrovství světa. Proto klukům říkám, že nesmí promarnit ani den, ani trénink. Čas jim nikdo nevrátí a co neudělají, o to se ošidí. Musí být k sobě poctiví, upřímní a když říkají, že pro svůj sen udělají všechno, tak aby to dělali.

Bavíte se s nimi i na téma odchodů do zahraničí?
Bavíme se o všem, protože kluky chceme poznat. Já jsem se jich třeba ptal, jestli dělali i jiné sporty. Z těch 46 kluků se asi 42 věnovalo zhruba do dvanácti let soutěžně i jiným sportům, převážně to byly fotbal, florbal nebo hokejbal. Měli jsme tam i pár tenistů a jednoho basketbalistu. To mě mile překvapilo. Bavili jsme se o jejich snech, jestli ví, co chtějí, a jakou cestou chtějí jít. Bavíme se i o zahraničí, stejně jako s těmi kluky, kteří už tam jsou.

A co vám z té debaty plyne?
Mně se třeba nelíbí ten pohled „tam je to jiné, tam se musí makat“. Jako kdyby se tady v Česku makat nemuselo. Když mají udělat deset kliků, tak proč jich tady hráč udělá osm a ve Švédsku dvanáct? Vždyť mu nikdo nebrání, aby jich tady udělal taky dvanáct. Konkurenční prostředí je tam ale nutí k trošku jiné práci. Jinak si myslím, že v akademiích i sportovních centrech mají kluci dneska vytvořené velmi dobré podmínky, rok od roku lepší. Záleží na nich samotných a na trenérech, jak je povedou. Osobně si myslím, že když už chtějí odejít, tak by mohli až po mistrovství světa osmnáctiletých. Nic s tím ale nenaděláme a když se někdo rozhodne, tak to respektujeme.

Co potom vidíte u hráčů, kteří v zahraničí působí?
Nemůžu říct, že by z toho ti kluci teď momentálně profitovali. Pekař ze Švýcarska má třeba velmi dobré dovednosti, ale trochu problémy s herní disciplínou. Když si vezmu Bartoviče a Rozsívala, tak si myslím, že Rozsíval udělal v liberecké akademii daleko větší progres než Bartovič v Malmö. Tam jsem žádný pokrok neviděl. Věchet nám odešel do Finska, kde hrál U16, což je takový dětský hokej, ale dobře, odcházel z menšího klubu.

Kdy by se měla poprvé sejít nová šestnáctka?
Podle posledních zpráv to máme naplánované tak, že bychom měli mít 1. a 2. září testy na fakultě a s tím spojené krátké soustředění někde u Prahy. Jednalo se tradičně se Salcburkem, ale zatím nevím, jak to dopadne, protože o pokračování spolupráce se Salcburkem se snad ještě jedná.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter