Další zlato mladíků v Kanadě! Úspěchy pro český hokej přijdou, říká Jonák

Foto: Archiv Czech Knights

Parádní reklamu udělali za mořem českému žákovskému hokeji mladíci ročníku 2007 pod hlavičkou týmu Czech Knights. Vyhráli totiž prestižní mezinárodní turnaj Pee-Wee v kanadském Québecu! Do finále se přitom dostali potřetí v řadě a podruhé vybojovali zlaté medaile.

partneři českého hokeje

Turnaj Pee-Wee má tradici trvající 61 let, během této doby se na něm představila spousta budoucích hvězd světového hokeje – Wayne Gretzky, Sidney Crosby, Connor McDavid a další slavná jména. Pod hlavičkou projektu Czech Knights, jenž má od Českého hokeje povolení pravidelně se turnaje zúčastňovat coby zástupce České republiky, zamířili v minulosti do Kanady Pavel Zacha, Martin Nečas, Jakub Zbořil či Martin Kaut.

V posledních letech se „rytířům“ ze srdce Evropy daří fantasticky. Letos složili kádr z dvaceti hráčů ročníku 2007, kteří působí v klubech napříč republikou. Nejvíc zástupců – čtyři – dodal Liberec, českou brankářskou školu pak dokonce reprezentovala i jediná gólmanka na turnaji, Daniela Nováková z pražské Sparty.

Během dvou únorových týdnů odehrál tým Czech Knights v Québecu pět přátelských a šest turnajových utkání, ve kterých kromě jedné výjimky slavil vítězství. Mladí čeští hokejisté si poradili i s mládežníky ze slavných hokejových týmů jako Buffalo Sabres či Detroit Red Wings. Dokázali porazit aktuálně nejlepší tým USA, Middlesex Islanders, který během této sezony prohrál pouze jednou.

Foto: Archiv Czech Knights

Ve finále turnaje, které se hrálo před deseti tisíci diváky v hale Videotron Center a v přímém přenosu ho přenášela televize TVA do celých Spojených států a Kanady, se pak mladí hokejisté postavili proti aktuálně pátému nejlépe hodnocenému týmu USA Mid Fairfield Jr. Rangers. Po vítězství 3:0 mohli nad hlavy zvednout pohár pro vítěze nejprestižnějšího světového turnaje kategorie U13.

„Stoprocentně jsme vynikali v týmovém pojetí. Kluci hráli jeden za druhého, měli jsme výbornou partu. Vždycky se snažíme, aby to bylo hlavně o partě a týmovém výkonu,“ líčí asistent trenéra Petr Jonák ze společnosti Sports Connect, která Czech Knigts zastřešuje a řadou projektů připravuje české mládežníky na budoucí hokejovou kariéru.

Jak moc si dalšího vítězství ceníte?
Určitě si ho cením, protože to je největší mládežnický turnaj na světě s nejdělší historií a tradicí pro kategorii dvanáctiletých kluků. Letos se konal již 61. ročník. Jakýkoli úspěch, který tam uděláme, je pro nás velmi ceněný. V Americe je turnaj ohromně populární a týmy v podstatě skládají mančafty během dvou až tří let, kdy se na turnaj připravují jako na vyvrcholení určitého přelomu mezi mládežnickým a dorosteneckým hokejem.

Když to tak je, jaktože Češi na turnaji každoročně válí?
Nedokážu říct úplně přesně, čím to je, ale daří se nám tam. My s většinou kluků pracujeme taky dlouhodobě dva až tři roky, připravujeme je během jara a léta. Hlavně ale přichází dobře připraveni ze svých mateřských klubů.

Tak se zeptám jinak – v čem jste byli na turnaji lepší než vaši soupeři?
Myslím si, že jsme stoprocentně vynikali v týmovém pojetí. Kluci hráli jeden za druhého, měli jsme výbornou partu. Vždycky se snažíme, aby to bylo hlavně o partě a týmovém výkonu. A myslím si, že českým klukům na mezinárodní scéně pomáhá to, co v sobě dlouhodobě mají – přihrávku a kreativní řešení situací.

Foto: Archiv Czech Knights

Takže jste přesvědčený, že tu chytrost v DNA máme a hokejisté ji do hry pořád dávají?
Stoprocentně to tam pořád je. To se nedá vymazat. To jsou geny, které mají ti kluci dlouhodobě a jak sledují hokej, všechno to tady u předchozích generací vidí. Pořád to v nás je. Musíme si toho vážit a herní kreativitu u kluků rozvíjet.

Jakým stylem hokeje se na turnaji prezentují zámořské my?
Všichni hrají jakoby podobně. Mají dobře propracovaný systém hry, všechny mančafty v téhle kategorii už mají secvičené přesilovky, založení útoku, mají rychlý přechod z obrany do útoku. Ale oproti českým klukům jim právě v některých herních situacích chybí kreativita.

U nás pořád rozebíráme, v čem zaostáváme a v jakém věku zaostáváme. Vrhá podle vás tento úspěch dobré světlo na naši výchovu v žákovských kategoriích?
Určitě, a já už jsem to říkal několikrát. Já si nemyslím, že by se hokej v Česku dělal špatně a že bychom zaostávali. Myslím, že dlouhodobá práce je v Česku nastavená velmi dobře a výsledky se určitě brzo dostaví.

„Prostě to přijde, stoprocentně to přijde. Všechno je ve vlnách, i hokej, a já věřím, že se to v Česku zvedne zpátky. Vím, že máme dobré podhoubí, že kluci mají dobré podmínky, že svaz na tom pracuje. Úspěchy v mládežnických reprezentacích se určitě dostaví.“

Opravdu tomu věříte?
Stoprocentně tomu věřím! S mládeží pracuju v Česku dlouhodobě a tyto projekty jsme začínali s ročníkem 1997, což byli tenkrát v páté šesté třídě Pavel Zacha, Dominik Lakatoš nebo David Kaše. Pak jsem pracoval šest let v Americe u mládežnického a juniorského hokeje na nejvyšší úrovni, kdy jsme projekt trochu pustili, ale co jsme se k němu vrátili a začali jezdit na velké turnaje, tak vidím, že ta kvalita v českých klukách je a nemůžeme říct, že se tady dělá hokej špatně. Prostě to přijde, stoprocentně to přijde. Všechno je ve vlnách, i hokej, a já věřím, že se to v Česku zvedne zpátky. Vím, že máme dobré podhoubí, že kluci mají dobré podmínky, že svaz na tom pracuje. Úspěchy v mládežnických reprezentacích se určitě dostaví.

Vraťme se ještě k turnaji samotnému. Jak velký divácký zájem ho doprovází?
Obrovský, je to v podstatě nejpopulárnější turnaj v Americe. Vysoce sledovaný veřejností, médii, mládežnickými týmy. Návštěvy sahají až k deseti tisícům, záleží také na tom, jestli hraje lokální tým nebo je tam třeba nějaký zajímavý hráč. Ale to město, ti Kanaďané tím žijí. Můžu dát příklad, co se stalo nám, abyste si to uměl zařadit.

Povídejte.
Naše gólmanka si zranila kotník. Jedna rodina jí domluvila fyzioterapeutku, která ji vzala před začátkem ordinačních hodin a spravila jí to. Potom slíbila, že se přijde podívat na další zápas. Myslím, že to byl třetí zápas turnaje. Ta holčina chytala, vyhráli jsme a ta rodina se vykašlala na všechno ostatní a chodila na všechny zápasy až do finále! Přitom s týmem neměla v uvozovkách nic společného. Před samotným finále přišla kanadská fyzioterapeutka sama od sebe přímo do šatny a pomohla všem klukům, kteří měli nějaký zdravotní problém. Pro ně je hokej prostě sport číslo jedna, mají ho rádi, chodí se na něj koukat a hodně ho prožívají.

Foto: Archiv Czech Knights

A když kluci nebo holky hrají před desetitisícovou návštěvou, jak na ně působí? To je nepředstavitelné i pro starší. Nezažijí to až do extraligy, případně kanadských juniorek nebo mistrovství světa dvacítek.
Je to těžké. Když jsme nastoupili do prvního turnajového zápasu, tak na některých klukách byla ještě znát velká tréma. Ale většina z nich ji ze sebe otřepe a rozehrají se i před tou velkou návštěvou.

Možná jsou v tomto věku ještě „splachovací“ a neberou si to.
Myslím si, že jo. Kluci si to opravdu užívají. My na ně nikdy netlačíme, že musejí vyhrát a že je to o výsledku, ale spíš jim dáváme do hlavy, ať si to užijí a že to pro ně bude obrovský zážitek. Oni to takhle opravdu mají nastavené.

A chystáte pro ně další program i mimo hokejové zápasy, že?
Ano, mimo led jsme s klukama prošli spoustu věcí. Vzali jsme je na psí spřežení, na farmu, kde se vyrábí javorový sirup, k vodopádům, vzali jsme je do ledové vesnice, kde jezdí z kopce na slajdech, byli jsme v quebeckém akváriu… Opravdu jsme s nimi žili i mimo led. Zážitek není jenom o hokeji, ale vůbec o tom poznat kulturu a prostředí a těch čtrnáct dní si užít.

„Hlavně je to o prožitku kluků, aby se domů vrátili s tím, že něco viděli, že jsou spokojení, že všichni dostali šanci být na ledě, zahrát si a přinést pro tým něco speciálního. Určitě nikdy nikam nejedeme s tím, že tam jedeme vyhrát. To nikdy není ten povel.“

Kladete v celém projektu důraz na to, aby hráči poznali svět?
Ano, hlavně na tohle. Já vždycky říkám, že výsledek je až třešnička na dortu, když se nějaký povede. Hlavně je to o prožitku kluků, aby se domů vrátili s tím, že něco viděli, že jsou spokojení, že všichni dostali šanci být na ledě, zahrát si a přinést pro tým něco speciálního. Určitě nikdy nikam nejedeme s tím, že tam jedeme vyhrát. To nikdy není ten povel.

Přišla na vás během turnaje nějaká slabá chvíle, kdy jste pochyboval, že půjdete dál?
Kromě prvního zápasu se pořád hraje play off bez možnosti opravy. A měli jsme dva opravdu těžké zápasy. Jeden jsme obraceli, pak jsme dali do prázdné brány a vyhráli 3:1. Ve druhém, čtvrtfinálovém, jsme padali dokonce 0:2 a soupeř byl jednoznačně lepší. První třetinu jsme úplně nestíhali, pak se kluci srovnali a udělali jsme nějaké korekce v sestavě. Otočili jsme na 3:2, v oslabení jsme ale dostali na 3:3 a v prodloužení jsme měli dvě vyloučení, takže jsme hráli minutu a půl oslabení tři na pět. Kluci to ale dokázali odbránit a myslím, že to byl pro kolektiv zlomový okamžik, protože na penalty jsme vyhráli. Od té chvíle už kluci nezaváhali a byli psychicky hrozně silní.

Foto: Archiv Czech Knights

Jak říkáte, v semifinále jste vyhráli 5:0 a ve finále 3:0. Už jste asi jeli na vlně.
Ano, potom se rozjeli a už si opravdu tak věřili. To na hráčích vidíte, že mají takovou jistotu, a ze střídačky najednou cítite tak ohromnou a pozitivní energii, že už si výhru nenechají vzít. To tam bylo.

Mohli by si to přenést i do klubů? Pozitivní víru a sebevědomí, které nám občas dost scházejí?
Ano, rozhodně. U nás tomu nepomáhá ani způsob medializace neúspěchů. Samozřejmě nikdo nechce prohrávat, ale mělo by se koukat i na věci, které jsou správně. O těch se přitom moc nepíše a jsou málo vidět, přitom maličkosti jsou důležité pro budoucí úspěch. A co jsem viděl, tak děti v Americe jsou podporovány k tomu, aby byly sebevědomé a hrdé, a myslím, že to nám trošičku chybí.

„Vyrůstali jsme za komunismu, pořád jsme byli někým utlačovaní a museli jsme se před někým hrbit. Ale ta doba už je pryč.“

My to v sobě prostě nemáme, oni ano.
Oni to mají, jsou tak prostě vychovaní. Američané si ráno ve škole stoupnou, hraje jim hymna a dají si ruce na prsa… A my to nemáme. Je to i prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Vyrůstali jsme za komunismu, pořád jsme byli někým utlačovaní a museli jsme se před někým hrbit. Ale ta doba už je pryč. My bychom měli v našich potomcích pěstovat hrdost na Českou republiku a u hokejistů na český hokej, že je prostě dobrý, vždycky byl dobrý a bude dobrý.

Soupiska Czech Knights na turnaji

Brankáři:
Tobiáš Tvrzník (Litoměřice), Daniela Nováková (Sparta Praha).

Hráči v poli:
Vít Macek (Jihlava), Antonín Klatovský (Tábor), Matyáš Jonák (Pilsen Wolves), David Rozsíval, Imrich Maxin, Adrien Bartovič, Teodor Vápeník (všichni Liberec), Matěj Doležel, David Hrubý (oba Hvězda Praha), Václav Nestrašil, Max Pšenička (oba Slavia Praha), Václav Raichl (Bílina), Marek Vyhlídal (Kometa Brno), Adam Benák, Daniel Fousek (oba Škoda Plzeň), Dominik Pavlík (Hradec Králové), Vojtěch Čihař (Chomutov), Matyáš Pluskal (Šumperk).

Trenéři: Zdeněk Sedlák, Petr Jonák, Patrik Rozsíval a Adam Jonák.

Výsledky týmu

Czech Knights – École Fadette Vert Et Noir 3:4 (25. tým žebříčku v Kanadě)
*Czech Knights – Adirondack Jr. Wings 7:1
*Czech Knights – Detroit Jr. Red Wings (Little Caesars) 4:0 (#10 v USA)
*Czech Knights – Buffalo Jr. Sabers 4:0 (#15 v USA)
Czech Knights – Peterborough Petes 6:0 (#26 v Kanadě)
*Czech Knights – Middlesex Islanders 3:1 (#1 v USA)
*Czech Knights – Japan Select 8:0
Czech Knights – North Shore Winter Hawks 2:1 (#28 v Kanadě)

Čtvrtfinále:
Czech Knights – Wisconsin Jr. Gamblers 4:3 po nájezdech (#11 v USA)

Semifinále:
Czech Knights – Central Ontario Wolves 5:0 (#15 v Kanadě)

Finále:
Czech Knights – Mid Fairfield Jr. Rangers 3:0 (#5 v USA)

Pozn.: Hvězdičkou jsou označeny přátelské zápasy.

Foto: Archiv Czech Knights

Foto: Archiv Czech Knights

Foto: Archiv Czech Knights

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz