Detaily dělají velké věci, ví Ptáček. Sedmnáctku prověřila kvalita

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Reprezentace do sedmnácti let neplánovaně vyrazila na turnaj do Piešťan, kde nakonec obsadila třetí místo. Na úvod turnaje se čeští mladíci neprosadili proti Rusku, následně si fauly znemožnili cestu za lepším výsledkem proti USA a na závěr přestříleli Slovensko. Akci hodnotí asistent trenéra František Ptáček.

Co říkáte na turnaj v Piešťanech?
Akce pro nás byla super, protože vyplavala z ničeho a byla velice kvalitně obsazená. Byla to pro kluky další super zkušenost, takže z tohoto pohledu to hodnotím velice kladně. Co se týče sportovní stránky, chtělo by to porazit i Rusko anebo Spojené státy, aby to bylo ještě veselejší a dalo se mluvit o úspěchu. Takhle je třetí místo něco mezi.

Vaši kolegové hodnotili prohrané zápasy s Rusy a Američany. Dodal byste k nim něco dalšího?
Asi bych se jenom opakoval. V prvním zápase byla velká nedůslednost, což bylo velké mínus. A ve druhém bych určitě řekl nedisciplinovanost. To byly takové základní charakteristické věci, které nám znemožnili vyhrát zmíněné zápasy.

Jak hráči reagovali na pokyny, které jste po nich chtěli?
Pro kluky, kteří už nějakou akci absolvovali, to bylo malinko jednodušší, protože už vědí, co se od nich očekává a co se po nich chce. Nově příchozí se s tím musí sžít, ale dáváme jim zpětnou vazbu nejenom mezi třetinami, ale i po zápasech. Dostávají informace i před zápasem, aby o soupeřích něco věděli. Pak už je jenom na nich, jak s tím naloží. Většinou se naše představa a jejich realizace liší jenom v detailech. Na druhou stranu víme, že ty detaily dělají velké věci.

Co si odvážíte z pozice trenéra?
Nějaké poznatky o hráčích, co jsou schopní a co nejsou schopní, a na čem bychom měli jako trenéři s hráči pracovat. Kam bych určitě zařadil důslednost, aby hráči dodržovali taktické věci přesně, jak se mají dělat, a nevznikaly chyby a problémy ve hře.

Na co jste směrem k hráčům kladli největší důraz?
Kluci měli možnost porovnat se s velice kvalitními soupeři, takže viděli, kde jednotliví hráči vynikají a v čem jsou lepší, takže na základě toho zjistili, na čem by měli zapracovat. Každý hráč to má jinak, někdo dobře bruslí, někdo dobře střílí, někdo hraje dobře pozičně, takže obecné věci se jim určitě řekly. Potom se ale bavíme s každým klukem zvlášť, aby všichni měli opravdu individuální zpětnou vazbu, na základě toho se mohli někam posouvat a něco jim to dalo. Pak říkáme konkrétní věci, na čem by měl sám a v klubu pracovat.

Nedá mi to, abych se nezeptala: Apelovali jste na koncovku?
Hokej je sport, který se hraje na góly, a když je tým nedává, nemůže vyhrát. Jedna věc je, že je tým nedá, když nemá šance, ale druhá věc je, když šance jsou, ale góly stejně nepadají. To je velikánská chyba. Na to je samozřejmě kladen důraz, a to nejenom v naší kategorii, ale ve všech kategoriích až po dospělé.

Zároveň jste ve všech duelech skončili s negativní bilancí na vhazování. Jak moc to komplikovalo práci?
Je to potom složitější, protože docela dost taktických věcí se odvíjí od vyhraného buly. Když se nevyhraje, situace se musí řešit jinak, než by tým chtěl. A je to zase dovednost, kterou kluci musí trénovat, a ne jenom, že v zápase odehrají deset až dvanáct buly. Musí se tomu věnovat na dovednostních trénincích, okoukávat od dalších hokejistů, zkoušet a pracovat na tom.

Chtěl byste za trenérský tým někoho individuálně pochválit?
Musím říct, že mě mile překvapil nováček v týmu, kterého jsme zkoušeli. Na to, že byl na první akci, tak brankář Honza Kasal odvedl pěknou a dobrou práci.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter