Francík je pro mě takový taťka, culí se Kaut. Těší se na parťáka Nečase

Martin Kaut prožíval před zlomovou sezonou v zámoří velmi těžké období. Po krátké přípravě s Martinem Nečasem podstoupil operaci srdce, musel si dát pauzu od hokeje a pak vystoupil jako šestnáctý hráč na pódium draftu NHL. Na farmě Colorada si užívá společnosti Pavla Francouze a nyní se chystá na mistrovství světa hráčů do dvaceti let.

„Bylo to psychicky hodně náročné, protože jsem se těšil na combine a draft, ale řekli mi, že si musím dva měsíce od hokeje odpočinout. Byl to pro mě šok. Volal jsem hned rodičům a agentovi. Všichni mě podporovali, že to dopadne dobře. Agent mi domluvil pana profesora Jana Pirka, což mě trošku uklidnilo. Ten mi řekl, že to není vážné, čeká mě malá operace a za čtrnáct dní budu fit. V tu chvíli se mi ulevilo,“ shrnuje Martin Kaut období před sezonou.

Právě kvůli operaci stihl jenom tři týdny přípravy, které si užil s Martinem Nečasem a částečně také s Davidem Pastrňákem, jenž září v NHL. „Trénoval jsem s Nečim. Máme společného kondičního trenéra Miloše Pecu, který dělá u áčka Komety. Chodili jsme hodně hrát tenis, dvakrát jsme hráli i proti Pastovi, což bylo super, protože Pasta je pro nás vzor. Jak hokejově, tak i lidsky,“ prozrazuje devatenáctiletý útočník.

Poté však z testů za mořem nezamířil na led, ale na operační sál. „Nebylo to nic vážného. Při operaci jsem byl při vědomí a sestřičky mi dokonce daly vybrat stanici v rádiu, která chci, aby mi hrála,“ culí se Kaut. „Řekl jsem si o Blaník, protože mám rád české písničky,“ připojuje.

Následně zamířil do Dallasu na dražbu talentů, kde jako celkově šestnáctý vystoupil na pódium a oblékl dres Colorado Avalanche. „Na draft nikdy nezapomenu, ještě kvůli tomu, co se mi předtím stalo. Když jsem uslyšel svoje jméno, hrozně se mi ulevilo. Byl jsem šťastný, ale vůbec nic to neznamená. Je to jenom číslo a odměna za to, co jsem předváděl před draftem. Potom se začíná od nuly v nové kapitole,“ říká.

Do prvního kola ho dostalo mistrovství světa hráčů do dvaceti let, kde jako mladší ročník zaznamenal v sedmi duelech dva góly a pět asistencí. Podíval se pak dokonce i do seniorské reprezentace. „Pomohlo mi mistrovství v Buffalu. Tam se mi dařilo a asi jsem ukázal, že dokážu hrát na malém hřišti,“ domnívá se Kaut.

Přes všechny peripetie se letos dostal na kemp a do bojů o místo v kádru pro nejslavnější hokejovou ligu světa. „Kempy mi otevřely oči! Bylo nás tam čtyřicet hráčů a každý chtěl do NHL, ale bylo jasné, že všichni tam nemůžou,“ uvědomuje si. I proto bylo nasazení v porovnání s českou soutěží někde jinde. „Snažil jsem se ukázat, co mě v Česku naučili. Bylo to hodně náročné, protože tempo se vůbec nedá srovnávat s extraligou,“ dodává.

Stejně jako se nedávno poprali hráči St. Louis Blues, ani na kempu Colorada si to spoluhráči – ale také konkurenti – nedarovali. „Každý nechával na ledě všechno. Dokonce se i někteří kluci porvali mezi sebou,“ vypráví Martin Kaut příhodu z kempu, na kterém si vybojoval smlouvu.

Pardubice tak přišly o mladého talenta. „Vůbec jsem o návratu neuvažoval. Byl jsem rozhodnutý, že chci odejít do zámoří. I Colorado si mě chtělo nechat, takže jsem byl rád,“ přiznává.

A to se potvrdilo, odchovanec Žďár nad Sázavou začal sezonu v AHL za Colorado Eagles. „Každý hraje sám na sebe, protože se chce dostat nahoru. Hokej tedy není úplně tak hezký, ale je to rychlé a hodně se dohrávají souboje,“ popisuje nováček na úzkém kluzišti. „Nejhorší ani nebyl led, ale celkově styl hokeje. Pár zápasů mi trvalo, než jsem si zvykl.“

Martin Kaut si na farmě zatím drží necelého půl bodu na zápas, když za 25 utkání k pěti přesným zásahům přidal sedm nahrávek. „Vždycky může být líp, ale taky hůř. Začátek jsem neměl dobrý, ale teď si myslím, že jdu zápas od zápasu nahoru. Musím dál makat,“ určuje si. „Puk za premiérový gól mám schovaný, ale spíš si přeju puk z jiné ligy. Cením si každého gólu, ale ten nejcennější snad ještě přijde,“ říká s úsměvem.

Velkou výhodou je pro něj český parťák Pavel Francouz, jenž přináší se svou ženou nespornou výhodu. „Francík je super člověk, hodně mi pomohl. Je to pro mě trošku takový taťka. Má tady manželku, takže k nim někdy chodím na české jídlo. Za to jsem nejvíc rád,“ směje se Kaut, jenž se hodně baví taky se Švédem Antonem Lindholmem.

Právě s českým gólmanem vznikla všeříkající fotka po prvním čistém kontu v utkání se San Diego Gulls. „Francík to nechtěl jít oslavit sám, ale alkohol se může pít až od jednadvaceti, takže mám ještě smůlu. Nakonec jsme to oslavili svíčkovou, kterou udělala Francíkova manželka,“ vypráví.

Hned den poté si soupeři v další vzájemné bitvě užili plyšákovou lavinu, ze které Kaut vylovil růžové prasátko. „Dali jsme gól, a fanoušci tak začali házet na led plyšáky. Zrovna přede mě spadlo to prase. Líbilo se mi, tak jsem si ho vzal, a hned z toho musí být fotka. Příště si musím vzít třeba psa, radši,“ vtipkuje.

Aktuálně se ale připravuje na šampionát dvacítek, k týmu by se měl připojit ve středu. „Na mistrovství se moc těším, protože minulý rok to byla pecka. Ze soupeřů se těším asi nejvíc na Kanadu, kterou máme ve skupině. Máme dobrý tým, ale pokud nebudeme dobrý tým v kabině, tak nám to bude k ničemu. Musíme bojovat všichni za jednoho, pak věřím, že by i medaile mohla být, k čemuž bych chtěl hodně pomoci. Osobní cíle si ale v národním týmu nedávám,“ upozorňuje.

Údernou dvojku by mohl vytvořit s dalším talentem od žďárských Plamenů Martinem Nečasem. „Na Nečiho se těším moc. Je to takový můj druhý brácha. Voláme si každý den a už se nemůžeme dočkat mistrovství,“ uzavírá Martin Kaut.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter