Geffert o akademiích: Musíme je zredukovat, sítem propadne téměř každý

Foto: Martin Voltr

Liberec má nejlepší mládežnickou akademii v Česku – to platí už třetím rokem. Samostatnou kapitolou je ale vůbec počet svazových akademií. Sedmnáct je zkrátka hodně, což ví i šéf projektu Pavel Geffert.

Projekt Akademií Českého hokeje vstoupil už do své desáté sezony, a za tu dobu značně nabobtnal. V prvních třech letech získalo status akademie jedenáct klubů, mezi lety 2015 a 2019 se k nim přidalo dalších šest. To konkurenci pochopitelně značně rozmělnilo.

Zatímco kluby na špici bodování jako Liberec nebo Kometa Brno se nemusejí o setrvání v projektu bát, ty z chvostu pořadí ano. Svazoví představitelé mají aktuálně sečtené jejich hodnocení z posledních dvou sezon. Kdo neprokáže svůj přínos ani v následujícím období – což je vzhledem k pandemii dost nejistý časový údaj –, ten může o status přijít.

Jak je podle vás projekt svazových akademií úspěšný?
Musíme se na něj koukat podle toho, jak úspěšný je náš mládežnický hokej. Z tohoto pohledu – když to řeknu jednoduše – projekt úspěšný není, protože zatím nepřináší to, co se od něj očekávalo. Samozřejmě si akademie můžou připsat dílčí úspěchy: Vzešli z nich třeba hokejisté, kteří dnes hrají v NHL. Ale to, co se od projektu čekalo, že budeme získávat medaile na juniorských šampionátech, že každoročně bude draftováno hodně českých hráčů nebo že se hráči z akademií budou trvale prosazovat v extralize v důležitých rolích, se nám zatím vyhýbá. Velkou spoluzodpovědnost za současný stav mají i kluby, protože samotný projekt akademií bez podpory a příkladné klubové práce nemá smysl.

A dokážete říct, čím to podle vás je? Kde je problém?
Souvisí to i s celkovou atmosférou ve společnosti a kolem hokeje. Není to o tom, že by se v akademiích dělala jiná cvičení než jinde ve světě, obsah je podle mě stejný. Spoustu věcí je ale u nás obtížné dělat stejně jako v zahraničí. Například u nás neexistuje propojení středoškolského vzdělávání a výchovy talentovaných sportovců. Kluci pak mají méně tréninkového objemu než stejně staří hráči v zemích, kterým se teď momentálně daří. A výhrady mám i k individuálnímu přístupu některých hráčů jak k tréninku, tak k rozvoji sebe sama. Mám tím na mysli přístup ke stravě, přípravě mimo led nebo chování hráčů ke spoluhráčům, protihráčům nebo třeba k rozhodčím.

Pojďme tedy k akademiím. Ze spousty stran zní hlasy, že jich je příliš mnoho. Souhlasíte?
Ano, je jich moc, když si vezmu, kolik máme hráčů. Takhle se z mého pohledu nejedná o nějaký výběrový projekt, kam by bylo těžké se dostat, ale tím sítem propadne téměř každý. Hráči nemají na tréninku velkou konkurenci. Myslím, že je potřeba počet akademií zredukovat. Až budeme mít dostatek hráčů, tak ať máme akademií třeba třicet, ale musíme vycházet z toho, jak na tom aktuálně jsme. Ještě s tím, jak hráči odcházejí do zahraničí, jich momentálně není tolik, abychom jimi naplnili sedmnáct akademií.

Jakým způsobem byste chtěl jejich počet zredukovat?
Určitý klíč je pojmenovaný ve víceletém přínosu jednotlivých akademií. Samozřejmě se věci nedají dělat ze dne na den, vždycky musí akademie dostat prostor, aby během určitého období prokázala svůj přínos, nebo ne. Nejde někoho odsoudit, aniž by dostal možnost. Dalším důležitým kritériem je, jak jednotlivé akademie plní smluvní povinnosti, ke kterým se zavázaly ve smlouvě s Českým hokejem.

Dá se tedy říct, že kluby ze spodních příček hodnocení jsou nejvíce ohrožené?
Může se vám stát, že nemáte silný ročník. Nebo že vám hráči odejdou do zahraničních juniorských soutěží, což klubům ještě žádné body nepřináší, protože se hodnotí až to, jestli naskočili do seniorských soutěží. Ale když se to někomu stane tři roky po sobě, už je asi potřeba hledat problém někde jinde.

Odkaz na video

zkopírovat

Embed videa

zkopírovat

Více talentu pro akademie. Budou hrát týmy v žákovských kategoriích podobný hokej?

Osmnáctka před Hlinka Gretzky Cupem. Stihne zlepšit zakončení?

Sparta ukončila čekání na titul v juniorce. Ve finále smetla Třinec

Zkropili trenéra, kapitán dostal ledem. Deváťáci Mladé Boleslavi slaví mistrovský titul

Pro Malíka a Sikoru sprcha hned na ledě. To nejlepší z poslední bitvy finále Extraligy dorostu

Jakým konkrétním způsobem apelujete na kluby, které by se podle vás měly zlepšit?
Já si nemyslím, že mají problém přímo v kategoriích juniorů a dorostu. Je to o tom, jak probíhá příprava od žákovských kategorií. Podle ní potom přicházejí hráči do akademií. Když se jedu podívat do klubů, tak místo nějakého rozvoje se kolikrát učíme základy.

Do jaké míry sledujete školní prospěch hráčů?
Škola určitě každému něco dá, naučí ho povinnostem. Je to součástí projektu, ale tak trochu suplujeme věc, která by měla zajímat hlavně rodiče. Do víceletého hodnocení jednotlivých akademií se hledisko školy nepočítá.

Mají o status akademie zájem i další kluby? Loni se zmiňovaly Havířov, Přerov a Vsetín, i když teď už to podmínka účasti v nejvyšší soutěži juniorů není.
Já mám projekt na starost od května 2019 a od té doby jsme neobdrželi žádnou žádost, že by se někdo chtěl připojit.

V současnosti dochází k většímu počtu přestupů hráčů mezi akademiemi než dřív. Jak se na ně díváte?
Pokud vezmu hráče od patnácti let – a teď mluvím za sebe –, já proti tomu nejsem. Proč bych měl být rukojmím toho, že jsem někde začal? Proč bych si nemohl pro svůj rozvoj vybrat tu akademii, kde mám pocit, že šance a podmínky pro mě vytvořené jsou nejlepší pro to, abych dosáhl svého cíle a stal se ze mě kvalitní hráč? Já to neodsuzuju. V bodovém systému je to ohlídané tak, aby movitější kluby nedrancovaly ty menší. Musí dojít k dohodě o přestupu hráče. Pokud k ní nedojde, body se započítávají mateřskému klubu, kterému odešel.

Chcete projekt do budoucna někam posouvat, upravovat jeho podmínky?
Nezáleží úplně na tom, co chci já, na tom musí panovat shoda od celého sportovního oddělení po výkonný výbor. Projekt ale samozřejmě musíme někam posunout, aby se naplnilo to, proč vznikl. A sice že budeme konkurenceschopní.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter