Januška o šanci v Motoru a Majerově kouzlu: Člověk pro něj chce hrát!

Foto: Martin Voltr

Loni vedl Kralupy nad Vltavou jako kapitán k senzačnímu úspěchu v Extralize juniorů, proto František Januška dostal na poslední mládežnickou kariéru šanci v nejvyšší soutěži. Vyhlédly si ho České Budějovice. Poslouchá tak znovu stejného trenéra.

Právě na trase z Kralup do Budějovic totiž na jaře putoval Lukáš Majer. Mladý kouč převzal už ve 24 letech akademii Motoru i místní juniorku, s níž chce vylepšit předchozí sezony a pozvednout zvuk mládežnické organizace.

A jestli u toho bude i František Januška, o tom se rozhoduje v aktuálních týdnech. Devatenáctiletý útočník nehrál nejvyšší soutěž už tři a půl roku, vyzkoušel si ji jen v dresu mladšího a staršího dorostu doma v Písku.

František Januška

útočník, 22 let

Univerzitní liga 2023-2024

Z 18

G 14

A 11

B 25

Dovedu si představit, že přesun do týmu z juniorské elity musí být náročný. Jaký je to v Motoru rozdíl oproti Kralupům?
Je vidět, že pan trenér se neustále vzdělává a nezůstává na jednom bodě. Jak přestoupil o level výš, tak i jeho znalosti postoupily o level výš. Děláme některé nové věci, které já vůbec neznám a v Kralupech jsme je nedělali.

Jaké třeba?
Třeba detailnější systém. Už to není jen to „holé“, co jsme dělali v Kralupech, ale vyskytuje se tam víc věcí, které by měli kluci na lepší úrovni v hokeji zvládat.

Zlanařil vás do Motoru právě Lukáš Majer? Řekl vám, ať jdete s ním a zkusíte to?
Tak to nebylo. Na konci sezony jsem mluvil s jiným týmem z nejvyšší juniorské soutěže, ale nechtělo se mi pryč ze školy, z Prahy. Tak jsem si řekl, že zůstanu v Kralupech. Ale ještě předtím, než trenér zmínil, že jde do Budějovic, mi volal pan manažer Liška, a ten mi to nabídl.

Foto: Martin Voltr

Bral jste to jako velkou možnost dostat se v závěru mládežnické kariéry zpátky na nejvyšší úroveň?
Ano. A hlavně jsem Jihočech, bydlím v Písku, takže jsem si řekl, že to budu mít blíž domů. Našla se tam i škola, takže vlastně s ničím nebyl problém. Navíc když jsem viděl ten rok a půl pracovat pana Majera, tak mi došlo, že to je dobrý trenér a je dobré ho následovat.

V čem podle vás spočívá jeho kouzlo? Když to řeknu v nadsázce, je to kluk, který šel ve 24 letech převzít akademii extraligového klubu...
Je strašně pracovitý, strašně ambiciózní a dost empatický, že se dokáže s klukama bavit v pohodě. Není to ten trenér, který má za sebou neskutečně sezon někde v NHL a myslí si, že to mluví za vše. Tak to v některých případech určitě není. Prostě pracuje s pokorou a je na něm vidět trpělivost, jak si jde za svým. Fakt se snaží a dává tomu všechno.

Jak vystupuje na střídačce během zápasu? Všiml jsem si, že klidně sejde před vás. Vysvětluje, povzbuzuje, zvýší hlas?
Ani bych neřekl, že je při zápase nějak výraznější. On se do nás snaží všechno dostat v tréninkovém procesu, abychom pak ten zápas jeli sami a on nás jenom korigoval. Zasáhne jenom v nejkrajnějším momentu, pak zvedne hlas. To asi každý trenér, to je potřeba. Myslím, že jeho kouzlo je v tom, že si rozumí se všemi kluky. Není to tak, jak to někde bývá, že trenér a hráč jsou nepřátelé. Tady chce člověk hrát pro trenéra víc než pro takového, od kterého dostává čočku a ani s ním rozumně nehodí řeč.

Je důvodem i to, že k vám má věkově blízko?
Je to možné. Čas ukáže, jestli v sobě udrží to mládí.

A vykáte mu vůbec?
No jasně, vykáme (směje se). Chováme pro něj největší respekt.

Foto: Martin Voltr

Kolik vás vůbec v kádru je a jak probíhá jeho budování?
Je nás přes třicet a teď je čas, aby se tým nějak vykleštil. Potom začneme v menším počtu a budeme se snažit stmelit, abychom za sebe byli schopni na ledě položit život.

Jak osobně vidíte svoji pozici?
Z mého pohledu musím pokaždé, když jdu na led, ze sebe vydat to nejlepší. Je to můj poslední rok, už trochu brzdím ty mladší a zabírám jim místo. Musím se snažit a podávat ty nejlepší výkony. Není to tak, že bych trenéra znal a on by mě nemohl z kádru vyloučit. Nikdo tady nemá nic jistého, pokud nebude makat.

V Motoru nebyli s chodem mládeže úplně spokojeni. Cítíte, že váš tým by to mohl pozvednout?
Já si myslím, že tomu chybělo takové bojové nasazení, schopnost položit jeden za druhého život. Na ledě i mimo led, ta chemie v týmu. Myslím, že pan Majer je v tomhle dobrý, že kluky stmelil, aby mohli táhnout za jeden provaz.

Během letní přípravy vám nově vymalovali kabiny, to může být pro mentální stránku také důležitý detail, viďte?
Určitě! Předtím byly takové holé. Když člověk vešel do kabiny, nic z toho necítil. A když tam přijdete teď, dýchne to na vás. Motor, celý ten klub, ten chtíč. Je vidět, že tam někdo je a chce se o to starat.

Mění vaše zkouška v nejvyšší soutěži úvahy o budoucnosti? Vidíte u sebe nějakou hokejovou perspektivu? Mluvil jste o tom, že školu berete hodně vážně.
Já na cestu do budoucna ani nějak nemyslím. Zajímá mě tahle sezona, aby se povedla a abych předváděl to nejlepší. Aby mě to bavilo, abych se zlepšoval a byl platný týmu. Co potom, to se uvidí až na konci sezony.

Foto: Martin Voltr

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter