Kanadská výzva? Kluci znají svoji sílu, chceme obhájit pozice, říká Beran

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Tři zámořští soupeři ve třech dnech na úzkém ledě, po dni volna zase dvě nebo tři utkání. A vlastně už i název turnaje odkazuje na výzvu, kterou před sebou mají čeští reprezentanti do 17 let. „Myslím, že tenhle mančaft má obrovskou sílu, morální i hokejovou, na všech pozicích,“ říká hlavní trenér Karel Beran před startem World Hockey Challenge.

Loňský ročník získal na turnaji bronzovou medaili. Cítíte se trochu pod tlakem?
Je to pro nás obrovská výzva, chceme ubojovat pozice z loňské sezony. Na turnaj se ohromně těšíme. Myslím, že tenhle mančaft má obrovskou sílu, morální i hokejovou, na všech pozicích. Ať už v brankovišti, obraně, nebo útoku jsou kluci, kteří jsou svým způsobem už osobnostmi. Na turnaji nás čekají respektovaní soupeři, na druhou stranu si myslím, že náš tým je pro ně taky respektovaný soupeř.

Určitě jste sledoval vývoj loňského turnaje, kde se Češi po sérii porážek zvedli až k medaili. Vzal jste si z toho něco?
Loňské zápasy jsme sledovali. Kanada je specifická, samozřejmě jsme se chystali na malé kluziště, proto jsme před odletem trénovali na Kladně. Měli jsme analýzu i z loňského mistrovství světa dvacítek, těch záběrů a ukázek máme hodně. Je těžké odhadnout sílu soupeřů, ale víme, že bude velká.

Začátek ale zkrátka bude pro vás i ostatní Evropany těžký.
Je jasné, že některá specifika jsou na malém kluzišti trochu odlišná. Jsou věci, které na velkém fungují, a tady ne. Různé nuance v rozehrávce pod tlakem v obranném pásmu, v útočném pásmu třeba zase tolik nefunguje rotace s obráncem. Přesilovky a oslabení se musí hrát pospolu.

V téhle kategorii ještě klukům chybí větší osobní zkušenost. Je o to těžší dostat jim hru na úzkém ledu pod kůži?
Ne ne. Tenhle ročník je hodně vnímavý a učenlivý. Před každým tréninkem děláme video, probíráme různá pásma, hru s kotoučem nebo bez něj. A to, co si říkáme, se nám na tréninku objevuje, což je hodně pozitivní.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

A navíc máte od srazu do prvního ostrého zápasu celkem týden, což je dost času na přípravu.
Převážná část mančaftu je pospolu už delší dobu, takže víme, co od něj máme očekávat. Měli jsme v Kladně tři tréninky, v Kanadě máme další, takže je spousta času zaměřit se na některé věci a říct si, co funguje a co nefunguje.

V říjnu jste se sešli na přípravném kempu s modelovými zápasy v Jihlavě. Co jste se tam dozvěděli?
Pozvali jsme širší kádr ročníku 2002, i když tam nebyli všichni, protože někteří byli zranění. Náš ročník v tuhle chvíli vůbec není uzavřený. Kemp byl výborný ve smyslu tréninků i zápasů. Zápasy byly odehrané velmi dobře, bojovně, blížily se mistrovským utkáním. Ukázalo nám to hodně o současném stavu hráčů.

Dokázali nováčci hrát vyrovnanou partii s těmi zkušenějšími?
Stoprocentně. Viděli jsme řadu zajímavých hráčů, takže je budeme sledovat dál. Pokud budou potvrzovat výkonnost v klubech, tak se rozhodně v reprezentaci dřív nebo později objeví.

Dva z nich s vámi vyrazili i do Kanady, Ivan Ivan a Štěpán Macháček...
Porvali se o nominaci, zvolili jsme tuhle variantu. Zjišťovali jsme si i reference od klubových trenérů.

Nakonec vás posílil taky Jan Myšák, který měl původně hrát na turnaji dvacítky. Je to hodně vítané jméno?
Je jasné, že je to pro nás pozitivní. Honza s námi trávil defakto všechna soustředění. Je to hráč, který pozitivně myslí v týmu, je i vyspělý a má výkonnost. Jsme rádi, že s námi odjel a jsme v nejsilnějším složení. Domluva s Václavem Varaďou byla perfektní.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

V brankovišti zase máte Nicka Malíka, ten by měl týmu dodat klid. Gólmanská dvojice vypadá velmi dobře, že?
Nick je velmi zdatný brankář a doplnil ho Honza Bednář, který taky potvrzoval výkonnostní vzestup a odchytal parádní zápasy. Ať to bylo na turnaji v Přerově, nebo naposledy v Piešťanech. Věříme, že v brankovišti máme velkou sílu.

Jak se na celou akci těšíte?
Abych pravdu řekl, já se samozřejmě těším na zápasy. Nedokážu odhadnout, jaká bude atmosféra, jestli přijdou diváci. Přijeli jsme za hokejem, abychom obhájili pozice z loňska a svým způsobem taky všem dokázali, že jsme tam, kde byla loňská sedmnáctka.

Co vidíte v očích hráčů? Pro drtivou většinu z nich je to první turnaj světového formátu.
Myslím, že kluci znají svoji sílu, mají zdravé sebevědomí. Vědí, o co se hraje. To soudím podle toho, jak se tenhle ročník projevuje nejenom v zápasech, ale i v tréninku. Tréninky mají reprezentační parametry, ať už je to nahrávka, ať už je to nasazení. Už na trénincích vidíme, že kluci se jdou porvat o nejlepší výsedek.

Máte opět zámořskou skupinu, začínáte proti Spojeným státům. Dodá vám sebevědomí výsledek ze Slovenska, kde jste je dokázali porazit?
Soupeř bude mít obměněnou sestavu. Ale ukázali jsme si cestu, kterou jít a jak je porazit. Není důvod, abychom působili s nějakým přílišným respektem. Musíme se k tomu postavit tak, jak se kluci staví k zápasům celou dobu, co jsme s nimi. Pokud se nám to povede, tak bude výstup ze zápasu slušný.

Systém turnaje je takový, že do čtvtfinále postupují všechna mužstva. Budete tím pádem všecho směřovat právě k tomuto zápasu?
To ne, takhle to stoprocentně nebereme. Nachystáme se na prvního soupeře, potom na dalšího, půjdeme zápas od zápasu. Na tohle se v žádném případě nekoukáme. Jdeme stejně do každého zápasu, ať je to příprava, první zápas ve skupině, nebo čtvrtfinále. Chceme ty zápasy uhrát, aby šly za námi.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter