Kapitán osmnáctky Zábranský: Stříbro z Břeclavi je pryč, MS bude jiný turnaj

Foto: Karel Švec, cslh.cz

Počítají poslední dny do startu mistrovství světa v Čeljabinsku a Magnitogorsku. Reprezentanti do 18 let v pondělí hráli generálku proti Bělorusku, vůbec jim nevyšla, padli 2:4. Junioři berou tenhle duel jako varování, v hlavě ostatně delší dobu mají jenom vstup do turnaje. Tedy páteční bitvu se Slováky. "Nikam dál se nemá cenu dívat, musíme to zvládnout. A dobře se na to připravit," velí Libor Zábranský mladší, který tým povede jako kapitán.

Pro syna kouče a majitele brněnského klubu nic nového pod sluncem, Zábranský měl céčko už na loňském Memoriálu Ivana Hlinky. "Tam jsme to zvládli perfektně. Hlavně týmově! Snažíme se o to, aby to teď bylo podobné. Všichni jsme na stejné úrovni, všichni jsme jeden tým," říká. Funkci kapitána přijímá jako výzvu. "Pro mě je to čest  A velká odpovědnost," dodává.

Zmíněný letní turnaj v Břeclavi a Bratislavě českému výběru ročníku 2000 neskutečně sedl. Po všech stránkách. A hokejisté brali senzační stříbro. "Byl to suprový turnaj. Vyšlo nám to, dostali jsme se do finále. Ale uteklo už víc než půl roku, jsme před úplně jiným turnajem. Je to pryč. Už bych moc neomílal, že jsme v Břeclavi získali druhé místo. Potřebujeme jít do šampionátu s pokorou, s respektem. A hrát naši hru, která přinese úspěch," připomíná.

Hlinkův memoriál? Krásné vzpomínky, ale teď bude jiný turnaj

Srpnové tažení může posloužit jako dobrá inspirace. Když nic jiného, tak junioři vědí, co jim tehdy zajistilo úspěch. "Na to samozřejmě nezapomínáme. Byla to nádhera, máme moc krásné vzpomínky. Jenže z minulosti se žít nedá. Hrálo se na začátku sezony, teď je nová situace. Mistrovství světa znamená pro každého vrchol sezony, věděli jsme, že se musíme pořádně připravit. Určitě nesmíme mít v hlavách, že když se nám to na Memoriálu Ivana Hlinky povedlo, tak to teď na šampionátu půjde samo. Vůbec ne!" upozorňuje.

Junioři jsou od soboty v Čeljabinsku. Poznávají prostředí, trénují. Zkrátka ladí formu na ostrý start turnaje. "Vrcholí příprava, hráli jsme přípravný zápas s Běloruskem, který bohužel nevyšel. Celkově všechno soustředíme na vstup do turnaje, tedy na zápas proti Slovensku. Dál se nemá cenu dívat." Když slyší dotaz, jestli je tajným snem medaile, přikyvuje. "Kdybychom nepřijeli s tím, že chceme uspět, vůbec jsme nemuseli sedat do letadla. Favorité turnaje jsou jiní, my do toho půjdeme s pokorou. Uděláme maximum, abychom překvapili," slibuje.

Rusko je pro kapitána osmnáctky neznámou pevninou. "V životě jsem tu nebyl, je to pro mě nové. Před odletem jsem viděl jen nějaké fotky, jak to ve městě vypadá. Čeljabinsk by měl být o něco hezčí než Magnitogorsk, kde se hraje druhá skupina. Ale to není podstatné. Přijel jsme za hokejem, ten je zásadní." Nadaný obránce měl šampionát v hlavě dlouhé měsíce. Pochopitelně i během angažmá v kanadském juniorském klubu Kelowna Rockets z Ontario Hockey League, kam před letošní sezonou zamířil z Brna.

Táta mě připravoval na to, že v Kanadě budou zkoušet, co vydržím

Přiznává, že adaptace kladla určité nároky. A také chvíli trvala. "Bylo to těžké. Nová situace. Naučil jsem se žít sám, také hokej je tam jiný. V Kanadě se nikdo s nikým nepáře. Pro mě to bylo jenom plus, zvykl jsem si na odlišný styl hokeje, který je rychlý a tvrdý. Doufám, že to zúročím na mistrovství. Na mezistátní scéně," přeje si. Zápasy na užším kluzišti jsou pro našince hodně velkým skokem, možná až trošku odlišným druhem sportu. "Z Evropy jsem byl zvyklý, že beci mají při hře na všechno víc času. Pak jsem přijel do Kanady a každý druhý hráč mě chtěl v rohu jenom zavraždit. To byl určitě rozdíl," zmiňuje.

Ovšem nic nevzdal  Zakousl se. "Jel jsem s tím, že to zvládnu. Nepřipouštěl jsem si, že bych měl nějak selhat," povídá. Na dálku mu dodával energii tatínek, v minulosti výborný bek se zkušenostmi z reprezentace i zámoří. "Když byl v NHL, tak s ním zametali, moc se s ním nepárali. Na to mě před odchodem do Kanady připravoval. Říkal, že s Evropanem se tam moc nemažou, že mě budou také trošku zkoušet, co vydržím. Myslím, že jsem to zvládl," reaguje. Osobně se během sezony viděli jen krátce. "Táta přijel v olympijské pauze, což bylo povzbuzující, byla za mnou i mamka. Toho jsem si cenil. Podpora od rodiny byla veliká," děkuje na dálku.

Přesunem za Atlantik sledoval Libor mladší snahu, aby se stal lepším a odolnějším hokejistou. "Nechci se moc zabývat tím, jak dopadne draft. Ale do zámoří jsem šel se záměrem, abych se naučil kanadsko-americký hokej. Sám na sobě cítím, že se tam člověk každým dnem zlepšuje," hlásí. Zatímco loni si v Kometě užil tažení play off a mistrovské oslavy, po roce v zámoří fandí jen na dálku. "Ale líto mi to není. Jsem v reprezentaci, pro mě je důležité jenom mistrovství světa," zdůrazňuje. Týmu, který vede táta, moc přeje, aby v sérii s Třincem uspěl a bral další extraligové zlato. "V osmnáctce je nás víc z Komety, takže samozřejmě držíme palce. Všem klukům to moc přeju," dodává závěrem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter