Kariéra? Zvolil jsem nejlepší cestu, věří Babeliak. Od sebe ale čekal víc

Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz

Ze Zlína na chvíli odskočil pomoct Vsetínu a soupeři se nestačili divit. Boris Babeliak si ve svých šestnácti letech počíná jako ostřílený mazák a není divu, první utkání v juniorce odehrál před dvěma roky a v přípravě už stihl i zápas mezi muži.

Borisi, za dva zápasy máte sedm kanadských bodů a aktuálně patříte mezi nejlepší nahrávače. Jak jste to dokázal?
Řekl bych, že to bylo štěstí. A taky se mi ve vsetínské juniorce vždycky hrálo dobře. I teď si to sedlo v lajně, umíme si nahrát. Důležitější však je, že jsme v posledních dvou zápasech získali šest bodů.

Letos jste ale sezonu začal ve Zlíně. Jak to, že jste se teď přidal ke Vsetínu?
Kontaktoval mě pan Jurík, jestli bych na dva zápasy nepomohl Vsetínu. Řekl jsem, proč ne, Vsetínu vždycky rád přijdu pomoct. Obzvlášť, když mě takto kontaktoval pan trenér Jurík. Aktuálně jsem tedy na Vsetíně, kam se vždy rád vracím. Mám tu hodně známých a kamarádů.

Šlo tedy čistě o výpomoc na víkend?
Ano. Možná budu hrát ještě ve středu proti Přerovu, ale potom už bych měl jet určitě zpátky do Zlína.

„Nabídky byly víceméně z Česka, v aktuální situaci jsem nechtěl zvolit Finsko ani Švédsko.“

Spolu s vámi se v týmu po pauze objevil také Martin Baďura. Věděl jste o tom, že přijede?
Ano, věděl. Bavili jsme se o tom, že sem přijde. Akorát Martin Baďura bude v týmu do konce sezony, přišel z Mladé Boleslavi. Jsem rád, že tu je.

Ve Zlíně jste na hostování. Měl jste před sezonou nebo v jejím průběhu i nějaké jiné nabídky?
Ano, před sezonou jsem měl i jiné nabídky a bylo jich celkem hodně. Jsem za to rád, ale rozhodl jsem se pro cestu Zlín a Vsetín, což zatím vnímám jako dobrý krok.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Co hrálo největší roli při rozhodování?
Chtěl jsem zkusit nejvyšší juniorskou soutěž. Nechtěl jsem být daleko od Vsetína, abych mohl hrát i tady. Zlín se jevil jako ideální klub i v návaznosti na mou další kariéru a myslím si, že je to nejlepší cesta. Samozřejmě nemůžu posoudit, jak by to vypadalo, kdybych si vybral jinak, ale tuhle zkušenost zatím hodnotím jako dobrou.

Odkud jste měl nabídky?
Byly víceméně z Česka, v aktuální situaci jsem nechtěl zvolit Finsko ani Švédsko. Rozhodl jsem se i v návaznosti na to, že budu občas cestovat domů do Zvolenu, což je asi dvě a půl hodiny autem od Vsetína. Zlín je v tomhle ohledu ještě v pohodě, není to tak daleko.

„V Přerově jsme odehráli celých šedesát minut víceméně dobrý zápas. Neměli jsme žádné výpadky.“

Ve Zlíně máte ze čtyř zápasů čtyři kanadské body…
Nebudu lhát. Myslím si, že se tam ode mě čekalo víc. Můžu hrát ještě líp než čtyři body za čtyři zápasy. Ještě si zvykám, ve Zlíně je pro mě všechno nové a uvidíme co dál. Je začátek sezony, snad to bude jenom lepší a lepší. Předtím, než jsme začali, jsem měl desetidenní karanténu. Mám odehrané jen čtyři zápasy. Naskočil jsem v situaci, kdy už mí spoluhráči měli čtyři utkání za sebou, což pro mě taky nebylo úplně ideální. Nicméně na to se nemůžu vymlouvat. Ze svého pohledu jsem hodně za očekáváním.

Na druhou stranu návrat do zeleno-žlutých barev se vám povedl. Čekal jste, že se vám bude na Vsetíně takhle dařit?
Určitě jsem to neočekával, ale doufal jsem, že dám konečně nějaký gól. Člověk si pak víc věří, je sebevědomější a může to přenést do dalších zápasů. Rád pomůžu týmu k třem bodům v zápase. Jsem rád, že jsem tady mohl na těch pár zápasů přijet. Ještě je důležité, abych měl důvěru trenéra.

Trenéři ale museli být spokojení…
Jo, podle mě byli s našimi výkony spokojení, když se oba zápasy vyhrály. Teď v Přerově jsme odehráli celých šedesát minut víceméně dobrý zápas. Neměli jsme žádné výpadky. V Šumperku to bylo ještě takové nic moc, ale v Přerově jsme hráli opravdu dobře. Co se týče obrany, útoku, taktiky, všechno tam bylo. Pokud to potvrdíme teď ve středu doma s Přerovem, tak to bude jenom super.

Foto: Anna Pavlína Sedláčková, hc-vsetin.cz

Jak dlouho dopředu jste věděl, že v pátek nastoupíte?
S panem Juríkem jsem volal ve středu, ve čtvrtek jsem šel na předzápasový trénink a v pátek jsme jeli do Šumperku. S týmem jsem byl na ledě jen ve čtvrtek, ale většinu kluků znám. Neznal jsem jen pár tváří, takže pro mě nic nového. Trénovali jsme hlavně přesilovky. To je všechno, co jsem tady před zápasem stihnul.

V Šumperku nastal problém se zápisem o utkání, kdy jste na něm s Martinem Baďurou nebyli uvedeni. Měl jste o tom nějaké informace, neohrozilo to váš start?
O tom jsem vůbec nevěděl. Vím, že se čekalo na rozhodčí, ale nevěděl jsem, co se děje. O tom, že s námi byl problém v zápise, jsem nevěděl.

„Ke konci zápasu jsem se nejprve podíval, jak brankář stojí. Naznačil jsem střelu a potáhl kotouč do bekhendu.“

V neděli jste hráli ve zmíněném Přerově, kde se nedá očekávat jednoduchý zápas. Jak jste to vnímali?
Kluci hráli s Přerovem na turnaji a říkali, že je to dobrý, našlapaný tým a mají tam starší kluky. Čekali jsme těžký zápas a jsme rádi, že jsme to uhráli. Celých šedesát minut jsme hodně bruslili, měli jsme dobrý pohyb, což nás hodilo do šancí. Ubránili jsme oslabení, využili jsme dvě přesilovky.

Nebyli jste vedením zaskočeni? Ve druhé třetině to tak chvíli vypadalo…
Jasně, že ano. V kabině jsme si řekli, že vedeme 3:0 a půjdeme do toho s klidem ze zabezpečené obrany. Trochu se to nepovedlo, nevyhodili jsme dobře, udělali jsme dvě chyby v pásmu. Druhý gól, který jsme dostali, byl navíc hodně smolný. Celkem nás to rozhodilo, ale naštěstí jsme dali gól na 4:2, což nás uklidnilo a už jsme hráli svou hru, dostávali se do přečíslení a dávali branky. Předtím jsme ale nehráli dobře, za stavu 3:2 to bylo z naší strany rozpačité. Snažili jsme se hrát, ale Přerov byl v tu chvíli lepší. Víc bruslil, byl na puku, ale pozor jsme si museli dávat celých šedesát minut. Hráli hodně do těla a naštěstí nám Kuba Málek dobře zachytal.

Poslední gól Vsetína jste dal z bekhendového blafáku, který se vám na začátku druhé třetiny nepovedl. Proč jste zvolil právě toto zakončení?
Ve druhé třetině jsem jel sám na bránu a moc jsem to natáhl. Ke konci zápasu jsem se nejprve podíval, jak brankář stojí. Naznačil jsem střelu a potáhl kotouč do bekhendu. Vyplynulo to ze situace a naštěstí to napodruhé vyšlo.

Foto: Helena Hegeďová, hc-vsetin.cz

S Přerovem hrajete znovu už ve středu. Kdo bude mít v zápase větší výhodu?
V neděli bylo podle mě důležité, že jsme hráli venku. To byla naše výhoda. Přerov byl pod větším tlakem, navíc se jednalo o poslední zápas s diváky. My teď máme v hlavách, že jsme vyhráli 7:3, ale nesmíme je podcenit a musíme hrát pořád stejně. Mít dobrý pohyb a nedělat zbytečné chyby, potom to půjde. Na zápas se těšíme. Měl by hrát i Šimon Jenáček, tak věřím, že budeme ještě lepší a opět vyhrajeme. Toto jsou důležité zápasy v boji o první místo v tabulce. Přerov, Šumperk, ještě možná Poruba, ale proti té jsem nehrál, tyto zápasy budou nejdůležitější. Musíme se soustředit a celých šedesát minut být ve hře. Pokud chceme postoupit, tak musíme uhrát první místo. Tým na to máme.

„V klidu by se to mohlo zúžit na čtrnáct nebo dvanáct týmů.“

V loňské sezoně jste hrál primárně za dorost, letos už máte kromě juniorky zkušenosti i z A-týmu Vsetína, což ve vašem věku nemůže říct každý. Jak zvládáte přechod mezi kategoriemi a soutěžemi?
Myslím si, že jsem to zvládl celkem dobře. I zápas za muže byl pro mě dobrá zkušenost. Bylo to samozřejmě rychlejší, ale dalo mi to hodně. V juniorce je to taky dobré, ale na druhou stranu je potřeba trochu zredukovat týmy v nejvyšší soutěži. Mělo by se sestupovat. Ligu akademií hraje aktuálně dvacet týmů a přijde mi, že některé slabší týmy už nemají takovou herní kvalitu. V klidu by se to mohlo zúžit na čtrnáct nebo dvanáct týmů. Pak by měla i nižší soutěž větší kvalitu. Neříkám, že by ji teď měla špatnou, ale zvýšila by se konkurence v týmu a motivace postoupit.

Vzpomenete si na svůj první zápas mezi juniory?
Myslím si, že to bylo před dvěma lety, když jsme ještě hráli DHL Extraligu, trénoval nás pan Jurík. Hrál jsem v Třinci, už si nevzpomenu s kým, ale bylo to v první lajně na křídle. Byla to dobrá zkušenost, v té době jsem byl první rok v dorostu. Až na to, že jsme prohráli 2:5, to byl dobrý zápas.

Jak byste ten zápas srovnal s těmi, které hrajete v nejvyšší soutěži teď?
Hrálo se na malé hale a bylo to tehdy hodně rychlé, protože ta hala je na takový hokej stavěná. Hodně se bruslilo. Teď jsme tam hráli i se Zlínem a musím říct, že tehdy jako prvoročák v dorostu jsem to vnímal úplně jinak. Samozřejmě se ten ročník taky o dva roky posunul. Tehdy tam mohly hrát na výjimku i ročníky 1999. Bylo tam víc starších kluků, a tím pádem to byl vyspělejší hokej, než jaký se hraje teď.

Poznámka: Zápas Přerov – Vsetín, který se měl odehrát ve středu 7. října, byl nakonec kvůli zdravotní situaci v kádru Přerova odložen.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz