Melenovský o trénování a nové výzvě v Boleslavi: Juniorka není zájmový kroužek

Mladá Boleslav ve svých řadách vítá nového trenéra. Juniorku Středočechů přebírá po bronzovém úspěchu Marek Melenovský, který jako extraligový útočník získal mistrovské tituly s Karlovými Vary a Zlínem. Jako trenér má za sebou štace u mládeže v Jihlavě či Vsetíně.

Nové trenérské angažmá se pro Marka Melenovského zrodilo poměrně snadno. Petr Haken a Václav Pletka, kteří v předchozích sezonách u mladoboleslavské juniorky působili, přešli pro novou sezonu k tamnímu A-týmu. A právě oni bývalého centra oslovili.

„Oba znám osobně, Vencu z působení v Třinci a v Karlových Varech. Podobně dobře se už léta známe i s trenérem brankářů Lukášem Mensatorem. Díky nim jsem neměl pocit, že bych šel do něčeho neznámého,“ přibližuje počáteční pocity Melenovský.

„V Boleslavi jsem třetím týdnem a dosavadní spolupráce s nimi mi zatím potvrzuje všechno, co jsem si o nich myslel – způsob jejich práce a fungování je mi velmi blízký,“ dodává vzápětí.

Za tu dobu se zatím stihl seznámit s hráči, trenérskými kolegy a chodem klubu. „Pochopitelně je ještě všechno pořád nové. Třeba charaktery hráčů ještě nějakou dobu poznávat budu, nepoznám je hned. Co jsem zatím viděl a prožil, to se mi líbilo,“ míní kouč.

Kromě zimáku už objevuje i město. „Poměrně dost běhám. Nejsem ale typ, který by rád běhal někde v kruhu po parku, vždycky chci někam doběhnout a něco vidět. Takže už se mi stalo, že jsem běžel a najednou jsem netušil, kde jsem. Zabloudil jsem. Jen tak tak jsem se stačil podívat na mobil, než se mi vybil,“ vypráví s úsměvem historku z Mladé Boleslavi.

Právě do středočeského města přišel z jiného koutu republiky. „Jsme taková trochu rozlítaná rodina. Fungujeme v Humpolci, v Jihlavě, děti jsem teď měl ve Vsetíně. Dojezdová vzdálenost z Boleslavi do Humpolce je parádní. Nebudu doma denně, ale sem tam se to určitě podaří. I tohle u mě hrálo roli,“ poodkrývá bývalý centr Melenovský.

Ten strávil celou svou hokejovou kariéru v tuzemsku, po ukončení hráčské dráhy ale brusle na hřebík nepověsil a začal trénovat mládež. „Nějak to vyplynulo. Celý život jsem hrál v extralize, na konci kariéry jsem se pak vrátil do Jihlavy do Chance ligy. První sezona tam byla ještě dobrá, ale v té další už jsem ztrácel motivaci. Měl jsem ale ještě smlouvu, a tak jsem se z role hráče přesunul do pozice trenéra. A už u toho zůstal, baví mě to,“ sděluje.

V nové roli se zatím pohybuje postupnými krůčky. Trénoval devátou třídu, dorostence a nyní pokračuje k nejstarší mládežnické kategorii. „Myslím si, že každý trenér by si tím měl projít a nespěchat. Když chodíte třicet let do kabiny jako hráč, je to fyzicky i psychicky velmi náročné. Pořád vám ale někdo říká, co máte dělat, a jedete podle nástěnky. Až přejdete na druhý břeh, tak tu nástěnku najednou tvoříte vy,“ popisuje změnu, kterou si uvědomil.

„Jako trenér se do toho systému musíte dostat a jak jinak než od těch nejmenších. Nedokážu si představit, že bych do nové role naskakoval někde výš, kde je tlak na všechno a chyby se neodpouštějí. Podle mě je potřeba začít dole a mířit nahoru,“ zamýšlí se nový kouč mladých Středočechů a přiznává, že je ambiciózní i v této pozici.

Od svých svěřenců proto vyžaduje nasazení. „Mám rád, když kluci pracují. Vyznávám to i u sebe. Jsem přesvědčený, že poctivá a dobrá práce člověka posouvá. Když tohle u hráčů vidím, mají to u mě dobré. V juniorce už je to výkonnostní sport, žádný zájmový kroužek. Kdo chce hokej dělat jen jako kroužek, měl by si hledat jiné působiště, nebo jiný sport. Kdo to myslí vážně, je v boleslavské juniorce na správném místě,“ hlásí Melenovský.

Mladoboleslavská juniorka se v uplynulém ročníku umístila v nejvyšší soutěži na třetí příčce. Teď už ale neotálí a chystá se na sezonu. „Letní příprava je extrémně důležitá a není možné ji jakkoliv ošidit. Kluci měli volno tři týdny. Je otázka, jestli je to dost, ale jsou mladí a osobně si myslím, že se celkem rychle začnou nudit a nějakou aktivitu stejně vyvíjejí sami. Takže když se to pak vezme organizovaně, je to rozhodně lepší a přínosnější,“ líčí Melenovský.

Samozřejmě i u Bruslařského klubu před sezonou došlo k obměně hráčů. Kádr opustili hokejisté ročníku 2003, nicméně už vloni naskakovalo za juniorku několik jmen z mladší kategorie. „Je super, že si soutěž kluci vyzkoušeli už minulou sezonu a že už vědí, do čeho jdou. Mohla by to pro nás být velká výhoda. Přechody v těchto starších kategoriích už jsou pro hráče těžké,“ uvědomuje si 46letý lodivod a poukazuje na přestupy z deváté třídy do dorostu, odtud do juniorky a z ní pak do A-týmu.

„Tam je největší hokejová úmrtnost. V juniorce mají hráči tři roky na to, aby se na dospělý hokej připravili. Kdo si tohle uvědomí, má náskok. Pro někoho to může být i konečná,“ zmiňuje otevřeně.

I vzhledem k bronzové sezoně cítí Melenovský určitý závazek. „BK Mladá Boleslav celkově vnímám jako klub, který je na vzestupu, a to včetně mládeže, která má v posledních letech velkou výkonnost a pomýšlí jen na ty nejvýš postavené laťky. Naším cílem bude kluky posouvat, abychom hráli co nejlépe a co nejvýš. Nejlepší vizitky jsou pak především dvě – dostat hráče do národního týmu a dostat je do dospělého hokeje,“ zdůrazňuje kouč.

„Na led nastupujeme 21. července. Čeká nás devět přípravných utkání a 26. srpna začíná soutěž. Oproti minulým letům je to velká změna, vždycky se začínalo v září, takže jsme tomu museli všechno přizpůsobit,“ komentuje situaci.

Vliv na start sezony má i rozšíření juniorské extraligy. Tu oproti loňsku bude hrát 16 celků, tedy o dva více. „V tuhle chvíli nedokážu říct, jestli je to dobře, nebo špatně, to ukáže až čas. Platí to pro každou novou věc, která se zavádí. V životě jsem se už několikrát přesvědčil o tom, že se nevyplácí být z něčeho nadšený, protože pak je člověk zklamaný, anebo naopak něco hned odsuzovat. Přijímám to tak, jak to teď je,“ míní Melenovský o soutěži a upíná se na primárně na přípravu svých svěřenců.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter