Měli jsme na velký úspěch. Pořád se vidím v play off, štve Zárubu

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Čtvrteční zastavení všech mládežnických soutěží zasáhlo asi každého, ale nikoho takovým způsobem jako juniory Karlových Varů a Hradce Králové. Vždyť se o něm dozvěděli doslova pár okamžiků před tím, než měli odstartovat svůj čtvrtfinálový souboj.

partneři českého hokeje

Play off DHL Superpoháru slibovalo vynikající bitvy. Osm účastníků nabilo svoje kádry, jak to šlo, a všichni věřili, že jim koronavirus do programu nezasáhne. Bohužel se ale brzo ukázal přesný opak.

Velmi bizarním způsobem tak skončila juniorská kariéra také Richardu Zárubovi. Karlovarský obránce, který občas naskakoval i v útoku, patřil bezpochyby mezi nejzajímavější hráče sezony. Průměrně sbíral bod na utkání a věřil, že Energii dotáhne vysoko.

Co se vám po čtvrtečním náhlém konci ještě teď honí hlavou?
Nejhorší na tom asi je, že jsme měli silný tým, který měl naději udělat velký úspěch. Když vezmu v potaz, že se nám vrátil třeba Ota Šik... Bohužel to neodložili, ale rovnou zrušili. A mrzí mě, že jsme se to dozvěděli dvě minuty před zápasem. Spousta kluků to neuneslo, byli z toho hodně špatní. Ale co se dá dělat, zdraví je přednější.

Měli jste signály, že by to takhle mohlo dopadnout a nemuseli byste vůbec hrát?
My jsme se o tom absolutně nijak nebavili. Šli jsme do toho, že ten zápas play off hrát budeme a že se na něj připravíme. A když se něco stane, tak s tím stejně nic neuděláme.

„Spousta kluků to neuneslo, byli z toho hodně špatní. Ale co se dá dělat, zdraví je přednější.“

Ani se vám nedostalo do hlav, když se celá situace v zemi probírala, a to i s návazností na hokejové soutěže?
Já si myslím, že takhle jsme to absolutně nebrali. My jsme se prostě připravovali, jako by to byl normální zápas play off.

Až do rozbruslení probíhalo všechno klasicky, že?
Rozbruslení jsme absolvovali v pohodě. Šli jsme do kabiny a když bylo 58, tak jsme si říkali, že bychom už asi měli jít. A najednou přišel pan Eismann a řekl nám tu informaci, že se hrát nebude.

Věřili jste tedy, že byste letos mohli dojít daleko? Jaký jste měli tým?
Myslím si, že jsme měli vyrovnané tři čtyři lajny, že i ta čtvrtá mohla zápas v pohodě rozhodnout. Tým byl výborně složený a měl dobrý charakter, každý v něm fakt makal. Sezona byla z mého pohledu fakt jedna z nejlepších, i když jsme třeba měli nějakou šňůru proher. To k tomu patří.

Foto: Martin Voltr

Několik kluků dostávalo povolání do první ligy nebo extraligy. Nepoznamenalo to váš tým? Když se pak vrací, občas to neklape ideálně...
Já si myslím, že nic takového neproběhlo. Kdo dostal tu šanci, ten ji podle mě dostal zaslouženě, a ostatní to věděli. Nic špatného z toho nebylo.

Vy jste nakonec dostal tu šanci v únoru. Byl pro vás závěr sezony velkým zážitkem?
Já jsem to asi zatím ještě úplně nezpracoval, ale zážitek asi jo. Seniorský hokej je něco úplně jiného než juniorka, alee řekl bych, že první liga mi osobně sedla a vyhovovala mi. Byl jsem spokojený, že jsem tu šanci dostal, a myslím si, že jsem si o ni docela řekl.

Pak přišla i extraligová šance při výjezdu do Vítkovic. Sem se asi to slovo „zážitek“ hodí ještě víc...
Jo, to bylo dobré. Všichni řešili, že je nás tam hrozně mladých, ale pro nás to byla super zkušenost, že jsme si zahráli extraligový zápas. Ještě s Vítkovicemi, které potřebovaly vyhrát.

„Určitě nám to dost otevřelo oči. A to si vemte, že Vítkovice ještě byly dole. Nějaký Liberec, o tom radši ani nebudu mluvit.“

Vy jste na ledě strávil 19 minut, což je na mladého debutanta unikátní porce. Co jste za tu dobu o extralize poznal?
Hráči tam jsou prostě neskutečně chytří. Nemyslím si, že je to nějak rychlejší oproti první lize nebo juniorce, ale je tam obrovský rozdíl v síle a v tom, jak dané situace řeší dospělí hráči, kteří už mají něco odehráno. Máme pořád na čem makat, je to tam jiný level.

Otevřelo vám to oči? Dokážu si představit, že jako mladí hráči máte sebevědomí, věříte ve vyrovnaný boj, a pak přijde takový náraz do reality. Vítkovice vám nedaly nárok...
My jsme do toho šli s tím, že prostě budeme dřít a uvidíme, na co to bude stačit. Neříkám, že bychom nechtěli vyhrát, to je jasné, že bychom chtěli. Ale pořád je tam obrovský rozdíl. Ti dospělí frajeři, to je úplně něco jiného. Po první třetině jsme docela poznali, že juniorský hokej nebude stačit. Určitě nám to dost otevřelo oči. A to si vemte, že Vítkovice ještě byly dole. Nějaký Liberec, o tom radši ani nebudu mluvit.

Foto: Tomáš Bouda, hcsokolov.cz

Teď se chci dostat k vám. Vystřídal jste letos pozice v obraně i útoku, že?
Většinu zápasů jsem odehrál na obránci, v útoku to bylo maximálně kolem desíti. Nevím, proč mě pořád píšou do útoku, ale to je mi úplně fuk. Určitě se považuju za obránce, to je můj post.

Jak jste to měl v minulých sezonách?
Já jsem hrál ještě v Chomutově a do té doby jsem byl pořád obránce. Pak jsem přišel sem do Varů a pamatuju si, že jsme v nějakém zápase prohrávali, nemohli jsme dát góla a mně to ofenzivně šlo, tak mě pan Eismann vyzkoušel v útoku. Od té doby když se třeba útočníkům nedařilo, tak jsem párkrát šel ve třetí třetině pomoct dopředu.

Útočné vlohy rozhodně máte, stačí se podívat na vaše kanadské body.
Já si myslím, že do ofenzivy je to dobré, ale pořád musím zapracovat na té defenzivě. To bych řekl, že je u mě slabší stránka. S ofenzivou abslutně problém nemám, ta mi vyhovuje.

„Pořád chápu, že zdraví je přednější, způsobila to vyšší moc a vím, že s tím nic neudělám. Samozřejmě mě to mrzí absolutně.“

V čem vidíte svoji největší sílu? Je to přehled? Šikovnost?
Myslím si, že mám výborný přehled a cítění hry. To považuju za svoji hodně silnou stránku. Šikovný asi taky budu, ale to nechci nějak tvrdit. Myslím, že slabší stránkou je bruslení, na tom bych měl zapracovat, abych mohl hrát mužský hokej. Čeká mě ještě spousta dřiny.

Konec juniorské kariéry jste si představoval jinak, že?
Těžko se to hodnotí. Pořád chápu, že zdraví je přednější, způsobila to vyšší moc a vím, že s tím nic neudělám. Samozřejmě mě to mrzí absolutně. Myslím, že tenhle tým měl fakt na velký úspěch, na play off jsem se připravoval a ohromně se těšil, že konečně nějaký úspěch udělám. Spousta kluků toho moc nevyhrálo, tak jsme si říkali, že to konečně může přijít. Ale co s tím uděláte? Nic. Nemůžeme věšet hlavy.

Dokážete tušit, jak budete s odstupem vzpomínat na tuto sezonu? Zmínili jsme věci, co vás hodně mrzí, ale i to, co se vám hodně povedlo...
Já mám teďka takové rozpačité pocity. Pořád se vídím v tom play off, že budeme dřít jeden za druhého a půjdeme si pro úspěch, ale bohužel. Teď to asi nedokážu hodnotit. Samozřejmě jsem rád, že se mi ta sezona povedla, ale pořád tam byly nějaké rezervy a na těch je potřeba pracovat. Nechtěl bych se nějak vychloubat, to k tomu určitě nepatří. Ale prostě to zamrzí, že play off není.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz