Meziklubové výzvy mají úspěch. Zapojili se všichni, těší Kališe a Beránka

Regionální trenéři Českého hokeje Oldřich Kališ a Petr Beránek povídají o projektu meziklubových výzev, které si většina klubů vzala za své. Podporují týmovost, soutěžení a rivalitu, což jsou prvky, o něž v nelehké době mládežníci přicházejí.

Doba ovlivněná pandemií koronaviru a následnými vládními opatřeními nahrává novým nápadům, které pomohou v klasickém životě, ale i s výchovou mladých hokejových nadějí v tuzemsku. „Je to bezprecedentní doba, takže se učíme všichni za pochodu novým věcem, abychom podporovali děti i rodiny k pohybu,“ uvádí regionální trenér Oldřich Kališ.

S pokračujícím seriálem #HokejDoma, který podporuje převážně samostatné cvičení, přišel nový impuls podpořit i soutěživost, rivalitu a týmovost. K tomu slouží meziklubové výzvy v různých disciplínách, které následně vyhodnocují regionální trenéři jednotlivých oblastí.

Odkaz na video

zkopírovat

Embed videa

zkopírovat

Soutěživost u mládeže podporují meziklubové výzvy

Osmnáctka před Hlinka Gretzky Cupem. Stihne zlepšit zakončení?

Sparta ukončila čekání na titul v juniorce. Ve finále smetla Třinec

Zkropili trenéra, kapitán dostal ledem. Deváťáci Mladé Boleslavi slaví mistrovský titul

Pro Malíka a Sikoru sprcha hned na ledě. To nejlepší z poslední bitvy finále Extraligy dorostu

Na začátku byl „pouze“ dobrý nápad. „Prvotní impuls přišel od trenéra z malých klubů, což je potěšující fakt. Následně jsme zapojili dalšího našeho trenéra, udělali pilotní projekt, ozkoušeli jsme si to a vytvořili pravidla a manuál, podle kterých to funguje,“ vysvětluje Kališ, v jehož regionu se bezezbytku zapojilo všech pětadvacet klubů. Nyní mají už šesté kolo!

Zároveň se díky projektu Regionálních trenérů, které jsme letos představovali i v podrobných rozhovorech, nová myšlenka rychle rozšířila do všech koutů republiky. I v regionu Petra Beránka se zapojily všechny kluby. „Zapojilo se všech sedmnáct týmů. Všichni chtějí, ale záleží i na přístupu. Můžu říct, že 98 až 99 procent klubů si to vzalo za své,“ potvrzuje.

Základem výzev, které si vytváří trenéři anebo samotní hráči jednotlivých klubů, jsou dobrovolnost a fair play. „Chtěli jsme tím nahradit soupeření v zápasech, o které teď děti přichází. Nikdo kluky nenutí a nic jim neorganizuje. Chtěli jsme vidět jejich samotný přístup k soutěžení, protože jsme měli pocit, že ta touha vyhrát vymizí. To byl hlavní důvod, ale jasně jsme řekli, že je nutit nebudeme,“ nadhazuje Beránek.

„Všechno je na dobrovolné bázi pro trenéry i jejich svěřence. Je to něco navíc. Smyslem bylo kluby propojit a opět dát impuls společnému týmovému soutěžení. Zase se spojil tým a soupeří proti jinému týmu, se kterým se třeba nikdy na ledě nepotká. U mě v regionu jde třeba o Olomouc a Moravskou Třebovou,“ doplňuje Kališ.

Kromě dalšího možného pohybu pro mládežnické kategorie a soupeření má nápad řadu dalších přidaných hodnot. Například se trenéři na základě výzev navzájem obohacují novými poznatky a cvičeními. „Podporuje se meziklubová komunikace ve spádové oblasti, předávají si zkušenosti a vidí rozdílný přístup k výzvám a podobně,“ hlásí Beránek.

„Nabádám trenéry ve své oblasti, aby třeba jednou měsíčně udělali trénink někde jinde, protože klukům zase odlišný přístup hrozně pomůže a trenéři se obohatí. Chtěl bych, aby si to trenéři přenesli i do té nekovidové doby, snad někdy přijde,“ přeje si.

Přestože už omezení aktivit, společných tréninků a dalších oblastí života trvá s přestávkami několik měsíců, chuť dětí k pohybu nevymizela. Ba naopak. „Myslím, že děti se chtějí hýbat, chci být pozitivní a věřím tomu. Všichni to jsou hokejisti, teď je zima, takže chtějí jít hrát hokej, protože to je nejvíce baví,“ tuší Oldřich Kališ.

„Většina z nich jsou přirozeně raubíři, takže jim pochyb chybí. Když jim rodič pohyb nezorganizuje, což je strašně důležité, využijí každé možnosti, aby mohli něco dělat. My se ale snažíme, aby toho organizování bylo co nejméně, jelikož se dneska mohou spojit přes sociální sítě a navzájem se hecovat v týmu, aby porazili toho svého soupeře,“ přibližuje Petr Beránek.

Na základě pohnutek od spoluhráčů se třeba zapojí i ti, kteří by to za jiných okolností neudělali, protože právě procentuální účast je hodnotícím kritériem. „Přístup dětí hodně koresponduje s přístupem trenérů. Přesně se potvrdilo, kde to dobře funguje a kde je dobrý trenér, protože tam ty výzvy mají smysl. Bývá tam i velká procentuální účast hráčů z týmů, což potvrzuje dobrou komunikaci,“ připomíná Beránek.

„Někteří trenéři mi potvrdili, že mají v týmu třeba osm dětí, které to poslaly okamžitě, dalších pět se vymlouvalo, že to nestihly, a pak tam jsou jedno až dvě, kterým to rodiče třeba ani nepředají. Je vidět i přístup rodičů. U některých je vidět, že to berou jenom jako kroužek, ve kterém se jim trenéři hodinu postarají o děti,“ uzavírá kouč Beránek.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter