Nejlepší v republice, sní pyšný kapitán Hořejší. Na placku kouká pořád

Dorostenci Plzně absolvovali výborně základní část, v play off až do finále prošli bez ztráty jediného zápasu a nakonec si po skalpu Sparty pověsili na krk zlaté medaile. Celou sezonu hodnotí pyšný kapitán Marek Hořejší.

Jak se cítíte jako mistr republiky dorostu?
Je skvělý pocit, když si představím, že jsme nejlepší v republice. Nepoštěstí se to jen tak někomu, úžasný pocit a jsem moc rád, že jsme to se spoluhráči mohli dotáhnout a stát se mistry.

Už jste si stihl úspěch užít, nebo ho ještě vstřebáváte?
Pořád ve mně trochu je a nedokážu si představit, že jsme nejlepší z celé republiky. Sice už trochu vyprchává, ale když se doma podívám na medaili, mám dobrý pocit, který tu se mnou ještě bude dlouho.

Jak často vám na zlatou medaili zabrousí pohled?
Mám ji položenou na stole, takže na ní koukám každou chvilku. (culí se) Je to nádherné, vlastně na ní koukám skoro pořád, mám ji položenou vedle sebe.

Dokázal byste vybrat jednu jedinou vzpomínku z celé sezony, která se vám vždycky vybaví, když se na medaili podíváte?
Nejspíš by to byl ten poslední gól, u kterého jsem byl na ledě, takže jsem ho viděl hned jako první. V tu chvilku jsem si to pořádně ani neuvědomil, ale bude to pro mě vzpomínka sezony, i když bych našel více důležitých a nádherných vzpomínek. Tenhle gól je ta nejlepší.

Co následovalo po zlatém gólu na Spartě?
Všichni jsme se sjeli na ledě, začali po sobě skákat a řvát. Po předání medailí jsme se samozřejmě fotili s rodiči a se svými blízkými. V šatně jsme si pogratulovali s trenéry a začali oslavovat, jak to dělá každý, kdo něco vyhrál. V autobuse to byla hodinová cesta zpěvu. I v Plzni jsme potom trochu oslavovali.

Bylo to pro vás hodně emotivní, když se po úspěchu s dorostem loučíte?
Určitě, byla to nejpozitivnější věc, kterou jsem pomalu v životě zažil. Napadlo mě, že je to poslední zápas v dorostu, ale tak to prostě chodí, musím se tomu přizpůsobit. Jsem rád, že jsem mohl titul zažít. Teď budu rád sledovat mladší kluky, kteří budou muset táhnout dorost, a jsem zvědavý, jak se jim bude dařit. Já se budu muset pokusit adaptovat na vyspělejší hokej a juniorskou soutěž. Budu se snažit, abych se tam pořádně udržel a v nadcházející sezoně jsem co nejvíce pomohl týmu.

Prožíval jste titul jako kapitán ještě více?
Jsem rád, že mě trenéři před sezonou zvolili a dali mi tu důvěru, abych vedl tým a abych byl takový ten, co si vezme v šatně slovo. Samozřejmě jsem moc pyšný na kluky. Myslím, že pro mě byl titul jako pro kapitána ještě emotivnější.

A slavil jste ho tak urputně, až jste z toho onemocněl…
Když jsme přijeli do Plzně, samozřejmě jsme byli oslavovat, ale to nebude úplně z toho. Pár dní potom jsem dostal teploty a mám chřipku. Občas mám pořád zvýšené teploty a kašel, ale nejsem si jistý, že je to z oslav, i když je možné, že něco z toho je.

Jsou pro vás zlaté medaile „jenom“ splnění cíle, nebo jsou více?
Od začátku sezony jsme měli jasný cíl, abychom se minimálně dostali do play off. Největším cílem byl titul, takže to není něco, z čeho bychom byli úplně překvapení, že jsme se dostali takhle daleko. Věřili jsme v to celou sezonu.

Co se týče Plzně, má vždycky v mládeži vysoké cíle. Není to psychicky náročnější hrát pod tlakem na úspěch?
Dávat si malé cíle nemá moc smysl. Play off jsme věřili, že zvládneme. Nemyslím, že bychom byli pod nějakým tlakem. V kabině jsme si sami říkali, že si pro titul dojdeme a jenom si na něj musíme věřit. Vůbec si nemyslím, že by na nás byl nějaký tlak třeba od trenérů.

Jaká pro vás byla dlouhodobá část sezony?
Sezona byla hrozně dlouhá. V základní části bylo spoustu zápasů a před námi skončila jenom Mladá Boleslav, stejně jako potom v nadstavbě. Bylo to fyzicky náročné. Tím, jak předchozí sezona skončila dříve, jsme začali dříve i suchou přípravu, takže to bylo celé o dost protažené. Suchou přípravu jsme měli o několik měsíců delší, potom i období tréninků na ledě bez zápasů bylo hodně dlouhé.

V play off jste od osmifinále do semifinále jeli neskutečně. Čím to bylo, že jste šli bez ztráty bodu?
Jednou z nejdůležitějších částí našeho úspěchu byl gólman, který chytal neskutečně celé play off. Když jsme viděli, jak se mu daří, říkali jsme si, že to chceme dotáhnout co nejdál bez prohry a nechceme mu pokazit jeho úspěchy. Doufali jsme, že to za co nejméně zápasů dotáhneme co nejdál.

Šli jste ve vyřazovacích bojích výkonnostně nahoru?
Ano, šli a postupně se to ještě stupňovalo. Ze začátku jsme měli štěstí, když jsme dostali Zlín, což pro nás bylo lepší. Musím říct, že nejtěžším soupeřem, kterého jsme porazili bez prohry, byl jednoznačně Hradec Králové. Ten nám dával zabrat a hráli jsme s ním hodně vyrovnané zápasy třeba o gól až o dva. V těchto zápasech se jelo celých šedesát minut na sto čtyřicet procent.

Bylo podle vás hodně důležité, že vás potom prohra ve třetím finále nepoložila?
Sérii vyhraje ten, co vyhraje čtyři zápasy. Že jsme jednou prohráli, vůbec nic neznamenalo. Navíc to byla prohra 0:1, takže nebyla nijak drastická. V šatně jsme si řekli, že se nic neděje a je to play off. Byli jsme odhodlaní pokračovat, další zápas jsme tam vyhráli a potom už to šlo tak, jak to šlo.

Juniorka má taky šanci na titul. To by byl senzační double, co?
Určitě bych tam klukům v juniorce přál, protože by to byl úžasný rok pro celou Plzeň, kdyby se titul povedl jak v dorostu, tak i v juniorce. Fandím klukům, jak to jenom jde. Na zápasy koukám stejně jako podle mě všechny 2005ky z dorostu.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter