Někdy nás to ani nebavilo, přiznává Škrip. Beraní rodinu ale dotáhl do extraligy

Poměrně rozporuplný ročník zažili hokejisté deváté třídy Zlína. Kdyby dali v základní skupině o jediný gól víc, hráli by mezi elitou. Takhle se ale museli „protlouct“ skupinou o umístění a následnou baráží, v níž mužstvo kapitána Jakuba Škripa uspělo a vybojovalo pro své následovníky extraligu.

Skóre 228:27? To byla suverénně nejlepší bilance napříč všemi týmy soutěže deváťáků ve skupinách o umístění. Sami Berani z ní ale nemohli být příliš nadšení. Mnohem radši by hráli nadstavbu, do níž neproklouzli opravdu velmi krutým způsobem – o skóre v minitabulce s Warriors Brno a Břeclaví.

„Byla to dobrá sezona, ale hodně mě mrzí, že jsme hned na začátku nepostoupili do té ‚extraligy‘ a museli jsme hrát skupinu o umístění a potom baráž,“ líčí útočník Jakub Škrip, který premiérově dostal na hruď kapitánské céčko.

Patřil také mezi nejvýraznější bodové tahouny, ve 36 zápasech nastřílel 38 gólů a 44 jich připravil.

Raději by ale ze svého konta slevil a nastupoval proti silnějším soupeřům.

Muselo vás pořádně štvát, že vám v základní části chyběl jediný gól v zápase proti Warriors.
Strašně nás to štvalo. Hned po tom zápase s Warriors jsme nevěděli, jestli jsme postoupili, nebo ne. Mohli jsme postoupit i ze třetího místa. Jak jsme to zjistili, tak nás to hodně mrzelo. Kdybychom dali o jeden gól víc, byli bychom tam...

Z vaší silné skupiny zkrátka někdo musel z kola ven.
To je pravda. Byly jsme tam čtyři týmy a šest zápasů rozhodlo o celé sezoně, což si nemyslím, že bylo spravedlivé.

Potom jste velkou většinu zápasů vyhrávali jasným rozdílem. Je hezké si zastřílet, ale asi vás to zas tak moc nebavilo, ne?
My jsme se soustředili na to, abychom ty soupeře porazili, ale jediné zápasy, kde jsme si zahráli pořádný hokej, byly proti té Břeclavi. Ono taky není jednoduché jít do každého zápasu s tím, že musíme vyhrát. Někdy nás to už ani nebavilo, když jsme vyhrávali o patnáct gólů. Zápasy s Břeclaví, stejně jako ty rozřazovací na začátku, byly daleko kvalitnější.

Dokážu si představit, že pod dojmem jasných výsledků jste v trénincích nejeli vždy na sto procent. Jak vás trenéři korigovali?
Snažili se nás držet, abychom pořád makali naplno. Někdy bylo těžké zůstat ve stoprocentním nasazení, někdy to už ani nešlo a museli jsme si odpočinout. Ale snažili jsme se to udržet, abychom nevypadli z tempa a vždycky byli připravení na zápas s Břeclaví, který potom rozhodl o všem.

Byla mezi vámi velká rivalita?
Myslím, že obrovská. Věděli jsme, že jsme jediné dva týmy, které hrají o postup, a snažili jsme se je přehrát. To se nám nakonec povedlo a byl to super pocit, když jsme po posledním zápase věděli, že už jenom stačí vyhrát zbývající dva a budeme tam.

Rozhodovalo až skóre ze vzájemných utkání. Jak vaše souboje vypadaly?
Jak jsme první zápas vyhráli 9:2, tak to jsme na ně úplně skočili a přehráli je. Další zápasy ale byly velice vyrovnané a skončily o gól nebo o dva. Rozhodlo jenom to, kdo dá góly. Ve hře jsme na tom byli skoro stejně.

Hned na začátku baráže jste ale prohráli s Přerovem. Byla to lehká facka, která vám pomohla?
Já si myslím, že ano. Prohráli jsme v prodloužení, kdy už to skoro vypadalo, že budou nájezdy, ale dostali jsme gól. Řekl bych, že nás to hodně nakoplo. Pak jsme chtěli víc. Chtěli jsme vyhrávat a nakonec jsme si postup zajistili zápas nebo dva dopředu.

Zlepšili jste se?
Určitě. Jak jsme předtím hráli proti slabším soupeřům, nebyli jsme zvyklí na to tempo a Přerov na nás vletěl. Jak jsme ale vyhráli u něj a následně v Porubě, tak to z nás opadlo a hráli jsme svoji hru. Věděli jsme, že hrajeme dobře a musíme to zvládnout. Řekl bych, že tam jsme soupeře přehráli.

Jak jste slavili?
Měli jsme obrovskou radost, že jsme postoupili a vybojovali extraligu pro mladší ročník. Žádné velké oslavy mimo kabinu ale neproběhly.

A jaká pro vás byla sezona z osobního hlediska?
Ten krok mezi mladším ročníkem a devátou třídou byl veliký. Už od letní přípravy. Myslím si, že to bylo daleko těžší, jak fyzicky, tak se zrychlila hra a posunula zase o level výš. Bylo to jiné než minulý rok, tady už nebyl skoro na nic čas. A baráž pro nás znamenala dobrý krok před dorostem, abychom si trošku zvykli na rychlejší tempo.

Ve chvíli, kdy jste dávali spousty gólů, řešili jste v kabině, komu se daří nejvíc a kdo třeba vyhraje týmové bodování?
To ani ne. Věděli jsme, že proti těm slabším soupeřům se někomu podaří dát víc gólů, ale důležité byly ty zápasy s Břeclaví. O body nám úplně nešlo, nejdůležitější bylo vítězit.

A vy jste tomu velel jako kapitán. Jak vám to šlo?
Kapitánem jsem byl poprvé, minulý rok byl Jirka Venený. Kluci si mě zvolili a trenéři to potom odsouhlasili. Bylo to pro mě něco nového, ale nepociťoval jsem to nějak speciálně. Prostě jsem nahecoval kluky a hrál pořád stejně.

Měli jste dobrou partu?
Já myslím, že ano. S velkou většinou se známe odmalička, víme o sobě skoro všechno. Přišli k nám jenom dva noví hráči z Uherského Brodu, ale ti taky brzo zapadli do party. Jsme skoro jedna rodina, všichni jsme spolu vycházeli dobře.

Zůstáváte ve Zlíně?
Ano, teďka trénujeme s naším dorostem a bojuju o místo v sestavě.

Kolik je vás v přípravě? Cítíte se pod tlakem?
Je nás něco málo přes třicet. Trošku jo, takže se na to soustředím, snažím se makat naplno a zlepšovat se. Poprvé vlastně máme tým z dvou ročníků, takže je tam trochu tlak, abychom se do týmu dostali.

A kdo se nedostane, půjde hrát za béčko?
Asi ano. Buď půjde hrát za béčko, nebo někam pryč, pokud bude chtít.

Nové klubové vedení avizovalo, že chce výrazně zlepšit práci s mládeží. Vy nějaký posun vnímáte?
Myslím, že určitě. Teď máme třeba nové vybavení do posilovny. Celkově bych řekl, že se začalo daleko víc dbát na mládež, vedení se o nás víc stará. Za to jsem rád.

Co vaše plány ve studiu? Chystáte se na střední školu?
Já chodím ještě do osmé třídy, příští rok mě čeká devítka. Potom asi půjdu na gymnázium, ale to ještě nemám úplně rozhodnuté. Hodně bude záležet i na tom dorostu, jestli se do něj dostanu, nebo ne.

A jde vám škola?
Zatím mám samé jedničky, takže myslím, že mi jde. Pokud by se mi v hokeji nepodařilo dostat výš, asi bych se na školu zaměřil a chtěl bych vystudovat vysokou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter