Od puků po hrané hokejky z NHL! Krásné probuzení, líčí sběratel Kühn

Foto: Vít Trubička

Šestnáctiletý brankář litoměřické mládeže Václav Kühn je vášnivým sběratelem hokejové výstroje, které už má desítky kusů. Začal u hole Tomáše Krále, ale získal dokonce i ty hrané v NHL, odkud by chtěl také certifikované rukavice.

Vašku, jak to všechno vlastně začalo?
Puky jsem sbíral jako první. Ty už vlastně vůbec nevím, kde mám, jsou někde hozené. Začal jsem je sbírat už jako malý, kdy mi puky kupovali rodiče, když jsme jeli třeba na nějaký nový stadion, kde jsme ještě nebyli. Měl jsem to jako odměnu. Vždycky jsem běžel za maminkou anebo za taťkou, jestli mi koupí puk. Trochu se z toho stala rodinná tradice. Pak jsem dostal první hokejku od Tomáše Krále, což bylo v roce 2013. Jenom jsem si tu hokejku postavil v pokoji, ale postupně to přešlo ve sbírání – začalo se to rozrůstat.

Je pro vás první hůl ta nejcennější?
Pro mě jsou cenné všechny hokejky. Ta první je taková, kterou bych určitě nevyměnil. Mám ale i hokejku Petra Mrázka, Michala Neuvirtha, Lukáše Paříka, Patrika Rybára, Matěje Machovského nebo Oliviera Rodrigueho, který byl na mistrovství dvacítek a teď chytá na farmě Edmontonu v týmu Bakersfield Condors. Z hráčů mám třeba Filipa Zadinu.

Foto: Archiv Václava Kühna

A kolik toho máte celkově?
Jedna, dva… padesát, přibližně kolem padesáti originálních hokejek. Ve sbírce mám jedny brankářské rukavice Aleše Stezky, který mi je dal a chytal s nimi na mistrovství světa dvacítek ve Finsku. Pak mám nějaké litoměřické dresy a další zase se jménem Aleše.

Kdy se Aleš Stezka stal vaším vzorem?
Když hrály osmnáctky v Litoměřicích, tak se mi začal líbit, protože měl hezkou výstroj. Mým vzorem se stal na mistrovství dvacítek. Navíc jsem poznal, jaký je jako člověk, takže teď už víc než vzor je můj kamarád. Je hrozně hodný a vždycky mi poradí anebo pomůže, když něco potřebuju. Bavíme se hodně o výstrojích a obecně o gólmanech.

Lapačka a vyrážečka z mistrovství světa juniorů 2016 ve Finsku. | Foto: Archiv Václava Kühna

Aleš Stezka na MSJ 2016 ve Finsku. | Foto: Juniorský hokej

Máte i nějakého oblíbence v NHL?
Careyho Price. Když pominu, že je to jeden z nejlepších gólmanů, kteří kdy v NHL byli, líbí se mi jeho styl chytání. Je klidný a nedělá žádné pohyby navíc. Dá se od něj hodně věcí naučit.

Vraťme se ještě ke sbírce: Kam všechny ty věci dáváte?
Zatím to mám v pokoji, ale už začínám mít problém s místem, takže některé hokejky už jsou před pokojem. Naštěstí máme se sestrou vlastní patro, takže mamce to zatím nevadí. Přemýšlel jsem o nějaké vitríně, ale doma mi bylo zatrhnuto, abych na to měl další prostor. Už jsem musel poslat pryč jednu skříň, ze které jsem věci přeházel do druhé.

Dres Aleše Stezky. | Foto: Archiv Václava Kühna

Jak části brankářských výstrojí sháníte?
Věci většinou vyměňuju, občas si něco koupím, nebo to od gólmanů dostanu, když jim napíšu, jestli bychom se mohli nějak domluvit.

Sháníte teď konkrétně něco?
Teď nic nesháním, ale mám pár oblíbených brankářů, takže kdyby se naskytla možnost, nějaké věci bych vyměnil. Určitě bych chtěl získat hranou vyrážečku anebo lapačku z NHL, už mám takhle hokejky Mrázka a Neuvirtha, ale chtěl bych certifikovanou. Je k tomu potom game photo-matching.

O co jde?
To dělají v Americe. Vezme se fotka ze zápasu a podle nějaké šmouhy, která je na výstroji vidět, se k tomu dá certifikát, že se hrála v tomhle zápase. Tohle bych si určitě musel koupit a navíc řešit poštovné.

Foto: Archiv Václava Kühna

Co pro vás sbírání znamená?
To je těžké říct. Znamená to pro mě prostě hodně. Je krásné se ráno probudit a vidět naproti sobě řadu hokejek, je to i motivační. Navíc mám opravdu rád gólmanskou výstroj. Vlastně ještě chvíli zpátky bych si nedokázal představit, že bych nebyl brankář, ale teď mě strašně chytly motorky. Možná bych si to teď dokázal představit, ale jinak vůbec.

Je hokej pevnou součástí vašeho života?
Určitě. Když ještě nebyl covid, trávil jsem celé dny na zimáku. Chodil jsem trénovat malé kluky, hlavně v přípravce gólmany, pak jsem čekal do svého tréninku, nebo jsem ještě chodil se svým nejlepším kamarádem, který byl o rok mladší a byl v kategorii sám, na jeho ledy, takže jsem měl dva ledy denně. Mám hokej opravdu rád a je to nedílná součást mého života.

Foto: Archiv Václava Kühna

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter