Polák Macias: Bylo těžké zapadnout, nikdy jsem nebyl ukecaný

Foto: Miroslava Jurašková, hcporuba.cz

Ne jenom v extralize dorostu, ale také v regionální lize se objevují cizinci: V Porubě slavili postup mezi elitu i polští bratři. Obranu řídil v češtině starší Kacper Macias, jenž nastřádal téměř padesát kanadských bodů a s bratrem Krzysztofem se výrazně podepsali pod týmový úspěch.

Poruba ze základní skupiny postupovala se shodnými 27 body jako Vítkovice, v nadstavbě potom svému nejbližšímu rivalovi utekla. „Zápasy byly vyhrocené, byly tam emoce a vždycky jsem se snažili městské derby vyhrát. Jsou to vždycky důležité zápasy, i když se o nic nehraje, vždycky chceme proti Vítkám vyhrát,“ přiznává Kacper Macias.

I díky jednoznačně lepší vzájemné bilanci pěti výher a jedné prohry si Poruba vybojovala účast v kvalifikaci. „V průběhu sezony jsme se v herních činnostech pořád zlepšovali a kolektiv byl také více sehraný. Pořád se měnily sestavy, u nás i u Vítkovic, takže možná i proto jsme jim trochu utekli,“ domnívá se.

V kvalifikaci už nenechali svěřenci Davida Moravce nic náhodě a dvě kola před koncem skupiny si zajistili postup mezi elitu. „Šli jsme si za svým. Trenéři odvedli výbornou práci, což bylo hlavní. Nikdy jsme se nevzdávali a vždycky jsme chtěli vyhrávat. Snažili jsme se každý zápas odevzdat všechno. Učili jsme se na svých chybách. Sezonu hodnotím dobře, hlavně kvůli týmovému úspěchu, jelikož jsme postoupili do extraligy dorostu a celou ligu i vyhráli,“ libuje si.

Foto: Miroslava Jurašková, hcporuba.cz

Kacper Macias si už v sezoně 2017/2018 vyzkoušel extraligu, do které se po roční pauze opět vrací. „Je to obrovský rozdíl hlavně v rychlosti a přístupu hráčů do těla. Vyzkoušel jsem si oboje a každá liga je úplně o něčem jiném. Ani v regionální lize nejsou špatní hráči, ale je celkově pomalejší,“ srovnává mladý zadák, jenž ve 43 zápasech nasbíral 47 kanadských bodů.

„Dařilo se mi, měl jsem hodně bodů, za což jsem rád, ale nejdůležitější byl postup do extraligy. Poslední sezona mě hodně posunula a zlepšil jsem si střelu i rychlost, což mi pomohlo. Navíc jsem byl straší ročník, takže jsem si i více věřil, a to se mohlo taky ukázat. I tak se ale musím pořád zlepšovat,“ uvědomuje si.

Celou sezonu a vlastně i celé hokejové bytí prožívá Kacper Macias se svým mladším bratrem Krzysztofem, hrajícím v útoku. „Jsem na to zvyklý, protože s ním hraju celý život, takže to pro mě není nic divného. Občas se hádáme, ale hodně se spolu bavíme a máme rádi kromě hokeje taky fotbal, takže máme společný úplně celý život,“ říká zadák.

„Jsem starší, občas ho koriguju, ale je lepší, když to bude dělat někdo starší. Třeba taťka nebo trenér. Nikdy mě nebude poslouchat jako trenéra. Občas radši mlčím, abych ho nenaštval. Je mezi námi velká rivalita, kdo dá více gólů nebo bude mít více asistencí. Oba se snažíme být lepší než ten druhý, takže je dobré, že mám bráchu,“ připojuje.

Bratři se narodili a začínali s hokejem v polském městě Nowy Targ, které leží přibližně osmdesát kilometrů jižně od Krakova. Už v žákovských kategoriích se však rozhodli pro cestu přes Českou republiku. „Mezi Polskem a Českem je obrovský hokejový rozdíl. Začínal jsem hrát, kde jsem se narodil, pak jsem začal hrát v Porubě,“ vypráví.

Po příchodu do cizí země se musel vypořádat s novým prostředím i jazykem. „V polštině a češtině jsou podobné věci, takže jsem trošku rozuměl. Pro mě bylo docela těžké zapadnout, protože jsem nikdy nebyl ukecaný. Ze začátku jsem se skoro s nikým nebavil, přesun byl pro mě těžký, ale časem to přišlo a teď je všechno úplně v pohodě,“ prozrazuje Macias, jenž se učil češtinu pouze s hokejem.

I když se Poruba pohybuje na hranici extraligy a regionální ligy, do dalšího ročníku jde odhodlaně. „Chtěli bychom se co nejlépe ukázat v extralize dorostu, to je nejbližší cíl, ke kterému budeme jako tým stoupat,“ praví svěřenec Davida Moravce.

„V době, kdy ještě nebyl náš trenér, ale byl v Porubě, kluci říkali ‚olympijský vítěz, zlatý hattrick, mistr světa‘... To všechno vím, vnímám to a mám z toho velký respekt. Bylo by hezké to dokázat, je to svým způsobem i můj vzor. Jsem rád, že taková osobnost může být i můj trenér,“ líčí Kacper Macias na účet velké osobnosti českého hokeje.

Foto: Miroslava Jurašková, hcporuba.cz

Foto: Miroslava Jurašková, hcporuba.cz

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter