Postup je pro kraj zásadní, zní z Wolves. Úspěšní dorostenci pokukují po cizině

Dorost Pilsen Wolves v závěru náročné sezony vybojoval postup do Ligy dorostu. Trenér Michal Jäger přiblížil, co za úspěchem stálo a jaké jsou vize do příští sezony, ve které Vlčáci nechtějí hrát pouze o záchranu.

Dorostenci Pilsen Wolves dokráčeli v uplynulé sezoně k postupu do druhé nejvyšší soutěže. Zvládli základní část, nadstavbu, play off a na závěr i těžkou baráž, ve které si na úkor Náchoda vybojovali ligovou příslušnost.

„Do sezony jsme šli s jasným cílem, kterým byl postup do Ligy dorostu. Pro náš klub byl totiž postup velmi zásadní kvůli budoucnosti. Klíč byl ale těžký, protože jsme čtyřikrát museli uspět, abychom měli šanci. Jak už jsem někde zmínil, zámek byl zamknutý na čtyři západy a my jsme jej čtyřikrát odemkli,“ popisuje trenér dorostu Wolves Michal Jäger.

Přirovnání je to více než trefné. K postupu museli Wolves nejprve vyhrát svou základní skupinu a postoupit do nadstavby, kde se utkali s dalšími vítězi. „Tady už byly zápasy samozřejmě daleko kvalitnější a měly větší úroveň. Nám se ale opět podařilo vyhrát. Následovalo play off, kde jsme proti Letňanům vyhráli oba dva zápasy. A čtvrtý krok byla baráž. Klíč pro to, aby se nějaký tým posunul o soutěž výš, byl za ty roky, co trénuju, snad nejsložitější. Nakonec se nám jako jedinému týmu z Regionální ligy dorostu, kde bylo přes osmdesát celků, podařilo postoupit,“ přemítá Jäger.

Wolves za postupem směřovali už od začátku sezony a přípravu rozhodně nepodcenili. Kromě soutěžních duelů absolvovali během ročníku ještě mezinárodní turnaje. „Potkáváme se a potkávat se budeme se špičkovými mančafty. Ať jsou to maďarské akademie, Salcburk, nebo špičkové slovenské výběry. Měli jsme tady taky tým z Kanady, v podstatě jsme hráli dvě soutěže najednou. Hráči byli na kvalitu baráže připraveni, protože v sezoně absolvovali spoustu těžkých zápasů. Tempo baráže a rozhodujících zápasů měli v sobě. Myslím si, že i díky tomu jsme byli úspěšní,“ říká trenér.

Zmiňuje také přínos Daniela Ignaťjeva, který měl v týmu na starosti powerskating, Olega Ignaťjeva, coby trenéra obránců, a také trenéra brankářů Václava Fürbachera, který gólmanům hodně pomohl svými zkušenostmi.

Kromě špičkové připravenosti hrála ale v postupu roli ještě jedna věc. K úspěchu potřebujete dobře složený tým. „I co se týče hokejové stránky, ale hlavně, a co si myslím, že je ještě daleko důležitější, charakterově byla chemie v kabině fantastická. Tým táhl za jeden provaz a týmovým výkonem, podpořený rozdílovými hráči, byl tak kompaktní, že jsme dokázali postoupit,“ těší Jägera.

Jedním z rozdílových hráčů byl Matyáš Jonák. „Já a Pavel Martinů jsme měli nejvíce kanadských bodů, hráli jsme spolu v lajně. Tým jsme hodně táhli a povzbuzovali. Všichni jsme ale celkově hráli dobře. Nikdo si nenadával, všichni vydrželi až do konce a dali do toho všechno,“ popisuje plzeňský útočník.

„Musel jsem to občas brát na sebe. Když to týmu nešlo, tak jsem to musel zkusit sám. Role lídra mi ale vyhovuje. Můj táta je zároveň hlavní trenér, takže mi v tom taky pomáhal. Mohl jsem se s ním o tom bavit. Výborně trénoval a držel tým také pan trenér Michal Jäger,“ doplňuje Jonák.

Tahoun Wolves měl přitom před sezonou hned několik extraligových nabídek. Nakonec se však rozhodl zůstat. „Když jsem šel z deváté třídy, tak jsem měl pět nabídek od extraligových klubů. Mohl jsem si vybrat. Plzeň, Karlovy Vary, Chomutov,… Mým cílem ale je jít příští rok na střední školu do Ameriky, takže jsem chtěl zůstat doma a trénovat tady. Měli jsme hodně těžký tréninkový plán, každý den jsme byli na ledě, takže jsem věděl, že to bude ideální,“ přibližuje.

A zdá se, že je Jonák zatím na dobré cestě ke splnění svého snu. Po sezoně odletěl do Ameriky na turnaje a dostal nabídku od tří tamních klubů. „Jsem velmi spokojený. Mohl jsem se vyhrát, byly situace, kdy jsem musel brát všechno na sebe. Dalo mi to i hodně do života. Kluci byli skvělí a nikdy na ně nezapomenu. Děkuju jim i trenérům,“ říká vděčně.

Pouť za pohádkovým koncem ale nebyla v Plzni jen snadná. Například na vstup do baráže Wolves v dobrém vzpomínat nebudou. „Byla to velmi náročná soutěž. Měli jsme těžký los, první dva zápasy jsme začínali venku. A na rovinu musím říct, že jsme v nich úplně nechytli tempo play off. Celou sezonu jsme trochu bojovali s disciplínou. Měli jsme spoustu zbytečných vyloučení. Nepodařilo se nám hráče udržet na uzdě jak v Náchodě, tak posléze ve Zlíně. Potom jsme měli volnější týden, kdy jsme hráče napravovali spíše mentálně než po hokejové stránce. Od třetího zápasu už ale hráči pochopili, o čem play off je, a odvedli fantastický výkon,“ popisuje trenér cestu za postupem.

„V baráži se nám nepovedly první dva zápasy a už to pro nás bylo hodně těžké, protože jsme si mysleli, že to nezvládneme. Nakonec jsme to ale zvládli a vyhráli zbývající čtyři zápasy. Trenéři nám řekli, ať začneme hrát v klidu. Když prohrajeme, tak se nic nestane, nejde o život. Dali jsme do toho všechno, a nakonec se nám podařilo vyhrát,“ doplňuje Jonák.

Souhlasí také brankář Matěj Kubeš. „Do baráže jsme nenastoupili dobře. Z devadesáti procent to byla chyba nás gólmanů, kluky jsme nepodrželi. Na domácím ledě nám ale hodně pomohli fanoušci, díky čemuž jsme se dostali zpátky. Chtěl bych jim za to moc poděkovat,“ nezapomíná na příznivce, kteří si našli cestu na stadion.

Šťastný konec znamenal také příval pozitivních emocí. „Takové pocity nikdy neomrzí. A musím ještě vyzdvihnout jednu věc. Když jsme byli v Náchodě a ve Zlíně, tak tam domácí fanoušci měli kotel. Hráči dokázali zmobilizovat kotel i tady u nás a byla tady spousta fanoušků, kteří hodně pomohli. Kluci najednou měli úplně jiný pocit a podali úplně jiný výkon. Celý klub baráž sledoval a pro nás všechny je to obrovský přínos,“ přiznává trenér Jäger.

„Všichni jsme byli šťastní. Když jdete celou sezonu za jedním cílem a ono se to potom povede... Bylo to nepopsatelné. Jak všichni kluci, trenéři, tak myslím, že i fanoušci za to byli moc rádi,“ usmívá se Kubeš.

„Pro mě ta sezona byla dlouhá. Postupně jsem se zlepšoval a v baráži jsem byl nejvíce a nejlépe připravený. Byla to vydařená sezona,“ dodává plzeňský gólman, který by chtěl příští sezonu zkusit zahraniční angažmá, aby se posunul dál a byl vidět ve světě.

Také ve Wolves už mají své vize pro příští sezonu jasné. „Vždycky se říká, že cílem nováčka je záchrana. Soutěž tady samozřejmě potřebujeme stabilizovat, nechceme, aby to bylo štěknutí do tmy. Naším cílem je hrát nahoře, ne bojovat o záchranu. Chceme hrát co nejvýš a uděláme pro to maximum,“ říká odhodlaně Jäger.

Postup Wolves navíc není důležitý jen pro samotný klub, ale pro celý Plzeňský kraj. „Z Ligy dorostu spadla Třemošná, ale tím, že jsme postoupili, tak soutěž v Plzeňském kraji pořád bude. Prvoročáci, kteří se nedostanou do extraligové Plzně, mají možnost hrát druhou nejvyšší soutěž tady. Stále tak máme v Plzeňském kraji posloupnost. Regionální liga bude v Třemošné, liga ve Wolves a extraliga ve Škodovce. Máme to všichni dojezdem deset minut a pro hráče, které tady vychováváme, je to velmi zásadní,“ uzavírá Michal Jäger.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter