Řekl jsem si, že nesmím být pos*aný, vypráví Juřička o proměně

Nevyšší výhru si o minulém víkendu připsali dorostenci Jihlavy, kteří šestnácti góly rozstříleli pražskou Kobru. Šimon Juřička přispěl bilancí 4+2, na kterou minulou sezonu potřeboval sedmadvacet zápasů.

Šimone, kde se to ve vás vzalo?
Nevím, čím to bylo. Minulou sezonu se mi nedařilo a nešlo mi to. Na tréninku to bylo v pohodě, ale jak přišel zápas, už to bylo špatné, protože jsem měl v sobě velký stres. Tuhle sezonu už to vůbec nevnímám, nesoustředím se na to, co bude, ale jdu do zápasu s čistou hlavou.

Pracoval jste nějak na psychice?
Dříve jsem se snažil na zápas nemyslet, nebo teda myslel jsem na něj, ale tak, abych se nestresoval. Nepomáhalo mi to. Přišel zápas a hodilo na led buly, hned naletěl stres – bál jsem se, byl jsem roztěkaný a nešlo mi to. Do téhle sezony se to zlepšilo. Nevím, čím to je, ale jsem před zápasem i v něm v klidu.

Našel byste konkrétně duel, ve kterém se to zlomilo?
Bylo to už v přípravě proti Kometě, což je kvalitní a podle mě prestižní tým. Řekl jsem si, proč nezahrát dobře i proti Kobře, čímž ji nechci vůbec urazit, ale přece jenom je Kometa na vyšší úrovni. Řekl jsem si, že z toho nesmím být posraný a jít do toho.

Zlepšoval jste během dlouhého období bez hokeje i fyzickou stránku?
Mám dědu, který chce, abych běhal a trénoval, takže jsem každý den běhával sedm až osm kilometrů. Když byla ta korona, hodně jsem dělal dřepy, cvičil jsem ruce a až do teď si pořád hraju s hokejkou. Vlastně jsem pořád trénoval. A taky pomáhám dědovi se zemědělstvím, kde je potřeba nosit něco těžkého, což taky beru jako trénink.

Máte radši pomáhání u dědy, nebo posilovnu?
Více než činky mě baví pomáhat dědovi, protože to není pořád to stejné dokola. Činka, činka, ale dědovi pomáhám třeba s bednami, což je lepší. Když potřebujeme písek, házet lopatou je jinačí, více mě to baví a beru to jako lepší trénink. Možná je to i náročnější než cvičení s činkami. Nedávno jsem nosil pětadvacetikilové bedny s brambory do sklepa a vyšel jsem u toho přes 750 schodů. Ani to jako trénink nevnímám, takže si myslím, že mi to dá více než posilovna, protože to není to stejně dokola.

Podepsal se na vašem zlepšení i větší prostor na ledě?
Určitě, myslím, že jsem dostal více prostoru než minulou sezonu. I předtím jsem chodil na přesilovky a oslabení, ale nebylo to v takové míře jako teď. Na konci zápasů už jsem si i říkal, že mám toho plné zuby a je toho moc. Tohle minulou sezonu nebylo, za což jsem si ale mohl sám, protože jsem byl ve stresu. To udělalo špatný obrázek na trenéry, ale teď se cítím lépe, když jsem dostal více prostoru. Jsem si potom jistější, když jdu vícekrát na led, získám tím sebevědomí. Vidím, že trenér věří, že to udělám, jak mám.

Jakou se vyvíjela vaše role v týmu?
Jsem ročník 2004, takže minulou sezonu jsem byl mladý a velkou roli jsem neměl. Byl jsem takový, že si musím odvést svoje a nedostat gól. Tuhle sezonu je na tom náš tým podle mě hodně dobře. Nikdo by nepoznal, kdo je z první a kdo ze třetí lajny, jsme všichni vyrovnaní. Každá lajna má na to, aby dávala góly a bránila. Extra roli v týmu nemám, ale chci být takový, abych dokázal něco vymyslet, nahrát a dát gól, abych týmu pomohl v pozitivních věcech.

Proti Kobře jste odešel s bilancí 4+2. Bylo to vaše nejlepší utkání?
Byl to jeden z mých nejlepších zápasů. Dříve jsem hrál v Přerově, byl jsem tam asi dva půl roku. Při prvním zápase proti Třinci ve starších žácích jsem dal šest gólů a měl jsem tam i nějaké asistence, takže tohle je z pohledu bodů druhý.

Měly vaše góly nějakého společného jmenovatele?
Ani ne. První už si moc nepamatuju, ale byla nějaká chumelenice před bránou a mně puk vyletěl před prázdnou bránu, tak jsem neváhal a z jedničky jsem vystřelil. Podruhé jsem dostal puk na červenou, schoval jsem si ho, jel jsem ze strany sám na bránu a trefil jsem se brankáři mezi betony, to byl myslím pěkný gól. Potřetí jsem se trefil bekhendem do vinglu. U posledního jsem měl štěstí, že to tam nakonec padlo.

Jakto?
Jeli jsem tři na jednoho s Martinem Matějíčkem, kterému jsem dal puk na vrchol kruhů, on naznačil střelu a přihrál mi. Já jsem měl před sebou prázdnou bránu, ale gólman byl velký a stihl mi tam dát beton. Puk se odrazil od betonu do brusle obránce Kobry, což jsem ani neviděl, ale potom jsem zahlédl, jak pomalinku jede do branky.

Bylo od začátku jasné, že proti Kobře vyhrajete vysokým rozdílem?
Od začátku, co jsem dal vlastně první gól, už to jelo a hráli jsme výborně. Kdybychom hráli proti Pardubicím stejně, jako jsme hráli proti Kobře, měli bychom za víkend dvě výhry a byli bychom šťastní. Celkově jsme tam jako tým odvedli výborný výkon a nebyl jeden hráč, který by se na to vykašlal, nějak by to podcenil a dělal by si, co chtěl. Šli jsme od první minuty pořád stejně a šli jsme si za svým. Byl to ode všech výborný zápas.

V čem jste se zlepšili oproti úvodnímu duelu proti Pardubicím?
Proti Pardubicím to by první mistrák, který jsme neměli pod kontrolou. Už to začalo fauly. Na to hodně trpíme. V první třetině jsme hned ve druhé minutě udělali faul a dostali gól, první třetinu jsem prostě pokazili. Tým, který dá první gól, dostane ještě větší motivaci vyhrát. Nás to naopak sundalo. Nebylo to ono. Hráli jsme dobře až na fauly, které nás vždycky dostanou dolů. Pardubice podle mě byly připravené lépe na první zápas.

Takže jste nechytili začátek?
Nechytili jsme zápas dobře. Teď mě ten zápas celkem štve, protože jsme proti Kobře udělali takový výsledek a předtím jsme prohráli s Pardubicemi. Je to dobrý tým, ale rozhodně hratelný. Stoprocentně na ně máme, už v přípravném zápase jsme je porazili, takže mě mrzí, že jsme to nevyhráli. Měli jsme na ně.

Co vás čeká o nadcházejícím víkendu?
Proti Budějovicím hrát nebudeme. Myslím, že Technika a Kobra hrají podobný hokej – hrají více tělem a více to řežou. Nechci to podcenit, ale myslím, že by to mohl být podobný zápas. Máme tady dost obránců i útočníků, kteří umí dát bolestivý hit. Jsme tady všichni na souboje stavění. Technika hraje více do těla a my se více snažíme o technické věci. Nahráváme si a máme lepší střely, dokážeme si udělat lepší prostor, takže musíme vyhrát.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter