Skvělý Dobeš: Po covidu jsem si hokej strašně užíval! Vyhlíží triumf i univerzitu

V říjnu prošel draftem a dlouho vyhlížel novou sezonu v USHL, do které potom skočil výborně. A stejně dobře i Jakub Dobeš pokračuje, však se drží u samotné špičky brankářských statistik a s týmem Omaha Lancers si brousí zuby na play off i celkový triumf.

Kubo, jak se máte za mořem?
Já se tu mám dobře a jsem rád, že jsme jedni z mála, kteří můžeme hrát skoro plnou sezonu. Normálně má sezona 62 zápasů a tentokrát jich bude jenom 54, ale i tak je to hodně, takže já jsem stoprocentně rád za příležitost, kterou s týmem máme.

Je to zatím vaše nejlepší sezona v kariéře?
Nevím, jestli je nejlepší. Dívám se jenom na to, jak se daří mému týmu. Zatím jsme na druhém místě, takže z tohoto pohledu je to dobrá sezona. Nedokážu říct, jestli je nejlepší v kariéře, ale jelikož jsme v pozici na play off, jsem rád. Osobní statistiky jsou až na druhém místě. Vždycky, když jdu do zápasu, dívám se jenom na to, abychom vyhráli a posouvali se jako tým. Až potom se dívám na osobní čísla a ocenění.

Zaměřme se tedy v úvodu na vaše mužstvo. Z druhého místa lze soudit, že se vám daří.
Ano, zatím jsme druzí a v minulých zápasech jsme si udělali docela dobrý náskok na ostatní týmy, protože normálně postupuje šest týmů do play off, ale tentokrát tam půjdou z konference jenom čtyři. Naše konference je pravděpodobně nejtěžší za posledních pár let, protože každý tým má strašně dobré hráče z Ameriky, z Kanady i z Evropy. Každý zápas je prostě boj o body. Udělali jsme si náskok na pátý a šestý tým, což je pro nás dobrá informace.

Jaký je váš tým?
Náš tým je speciální. Nemyslím si, že jsme ti nejlepší hokejisté v naší lize, ale určitě jsme jeden z nejlepších týmů ve smyslu té týmové soudržnosti. Jsme si všichni blízcí a je strašně těžké proti nám hrát, protože naši trenéři sází na strategii, že místo deseti skvělých individualit budou mít raději hráče, proti kterým se strašně těžko hraje. Tento rok sice není tým tak zkušený, jako byl minulou sezonu, ale soupeřům se proti nám nehraje dobře, u nás na zimáku je to pro ně vždycky hodně dlouhá noc. Nic jim nedáváme zadarmo a jsme bojovníci.

Takže se prezentujete spíš urputností než útočníky, kteří by dokázali projet celé hřiště?
Máme jenom jednoho hráče, který je na tom s dovednostmi hodně dobře a umí dávat góly. Když má puk, jde vidět, že je jenom do ofenzivy. Je to jeden z patnácti, ale ostatní útočníci jsou dobří v obraně i v útoku. Nedávají gól každý zápas, ale pokud hrajeme v oslabení, ubrání to. Ve zbylých týmech naší konference je i pět až šest draftovaných hráčů. My máme dva, takže ostatní týmy mají více dovedností, ale to není všechno. Je těžké to popsat.

Můžete prozradit vaše celkové cíle?
Naším nejdůležitějším cílem je udělat play off. Potom se uvidí, co se stane v play off. Myslím, že máme šance, abychom to vyhráli celé, ale hlavním cílem je play off. První a druhé místo je dobré, třetí a čtvrté také není špatné.

Jak moc je pro vás osobně těžké držet si takhle dobrou formu?
Nejde to samo, může to být obtížné, ale je to moje práce. Do téhle sezony jsem šel s myšlenkou, abych v každém zápase dal svému týmu šanci na výhru. Nedávám statistikám takovou váhu, protože se občas dají změnit, ale taky se to nemusí povést, protože na některých zimákách mi nemusí dát tolik střel, kolik jsem chytil. Nedávám tomu váhu a není to věc, na kterou bych se měl upnout. Není to tak důležité jako vítězství. To mi nikdo nemůže sebrat, kdežto střely ano, pokud bude chtít.

Vyvíjel se váš výkon v průběhu ročníku?
Měl jsem hodně dobrý začátek. Každý gólman je jednou nahoře a jednou dole, před pár týdny mi to moc nelepilo, ale teď se štěstěna vrací po můj bok.

Povzbuzují vás ocenění brankářem týdne?
Určitě jsem za to rád, povzbudí mě to a dá mi to více sebevědomí do dalších zápasů. Do týdne ale nejdu s tím, abych vyhrál gólmana týdne. Moje porce zápasů to může někdy zkazit.

Na vytížení si ale nestěžujete, ne?
No, jak kdy. Když nejsme stoprocentní, nejsme tým, kterému by to šlo samo, prostě musíme být plně připraveni v plné sestavě a plně nažhaveni na zápas. Ne vždycky je jednoduché vyhrát. Na jednu stranu jsem rád, že mám tolik možností, ale není jednoduché chytat tolik zápasů za měsíc v takovém tempu. Jsem rád, ale už se nemůžu dočkat, až bude po sezoně.

Jaký máte obecně jízdní řád zápasů?
Minulý týden jsme hráli úterý, pátek a sobota. Já jsem chytal první dva a v sobotu jsem dostal úplné volno, takže jsem nešel ani na střídačku. Byl jsem jenom koukat v hledišti. Tenhle týden to máme stejně. Během dvou týdnů můžu mít i pět zápasů, což je takové zvláštní. Zbývá ale třináct zápasů do konce, takže to zvládnu a využiju, co mám. Potom v play off už tu energii najdu, protože je to play off. Musí se do toho dát všechno, jinak nechápu důvod, proč by někdo hrál hokej.

Při čem relaxujete?
Většinou úterky nemáme a hrajeme pátek s víkendem, potom dostaneme volno. Já v tu dobu vůbec neřeším hokej, hraju videohry a koukám na televizi. Případně se bavím s rodiči anebo si jdeme zahrát třeba basketbal. Prostě se vůbec nezaobírám hokejem. Pak už se zase připravuju na zápas, je to z mého pohledu taková rutina.

Zmínil jste dobrý začátek. Ovlivnilo vás v té době, že jste byl čerstvě draftovaný?
Určitě mi to dalo více sebedůvěry, ale spíš mi strašně pomohla ta dlouhá pauza kvůli covidu. Strašně jsem se těšil na hokej a z toho důvodu jsem byl natěšený a čerstvý. Strašně jsem si hokej užíval, protože mi chyběl, to byl ten hlavní důvod. Natěšení a dlouhá pauza mi pomohly, abych byl co nejvíce nažhavený a hladový po vítězství. Zase jsem mohl hrát hokej, který miluju.

Ovlivňuje vaši ligu dál koronavirus?
Já si nemůžu na nic stěžovat. Předminulou sobotu jsme hráli v Sioux Falls, kde bylo deset tisíc fanoušků. Na domácí zápas máme pár tisíc fanoušků. Je znát, že to není úplně stoprocentní, ale ten covid je tady docela v pohodě. Fanoušky pořád máme. V týmu se to prakticky neřeší, protože v přípravě jsme to skoro celý tým dostali najednou. Od té doby nic. Všichni jsme zdraví a já osobně jsem po tom v pohodě. Náš tým je teď vůči covidu v dobré pozici.

Příští sezonu byste měl chytat na univerzitě. Je to hotová věc, nebo to může ještě projít vývojem?
Nemyslím si. Já jsem si na 95 procent jistý, že půjdu na univerzitu. Bude to jeden z větších kroků v mé kariéře, protože hokej se zase posune na další level. Jsem na to opravdu natěšený. Čeká mě poslední krok před profesionální kariérou, kterou bych chtěl mít. Bude to dobré pro můj společenský život, protože univerzita je známá tím, že tam poznám tisíce lidí. A po hokejové stránce je tam spoustu dobrých hráčů.

Co se chystáte studovat?
Mezinárodní obchod, i když jsem v České republice studoval úplně něco jiného. Tady mi lidi, které jsem poznal, doporučili, abych šel studovat v Americe obchod. Jdu s takovou vizí, jako bych byl Američan, a na Evropu se nedívám. Dívám se na to, co je tady nejlepší a co by mě udělalo šťastným. Uvidíme, kam mě to dovede.

Chtěl byste po životní i hokejové stránce zůstat v zámoří už navždycky?
Na rovinu – po životní stránce bych se už nikdy nevrátil do Česka, bohužel. Už jsem tady zvyklý a když přijde léto a většina hráčů letí do Evropy, mě už ani neláká jezdit domů. Je to zvláštní. Americký život se mi líbí víc a víc. Pokusím se tu zůstat, co nejdéle to půjde. Po hokejové stránce je to jasné, protože nejlepší hokej se hraje v Kanadě a v Americe. Rád bych tu zůstal, za což se na mě nikdo nemůže zlobit. Je to sen každého hokejisty.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter