Slavíček neskrývá: Finská i švédská dvacítka byly na úplně jiné úrovni

Foto: Ladislav Svěnčík, Český hokej

12. listopadu 2022, 12:38

Martin Voltr

Turnaj v Porubě nastavil hokejistům ze širšího kádru české juniorské reprezentace jasné zrcadlo: Na nejvyšší mezinárodní úroveň neměli a momentálně nemají. Čelit dokázali pouze ve chvíli, kdy proti nim rovněž stála záloha.

Po dvou hladkých porážkách, ve kterých česká devatenáctka prakticky ani nevzdorovala, si přece jen došla pro smířlivější hodnocení díky výkonu proti finské devatenáctce. V úvodních minutách se přitom zdálo, že vše bude pokračovat v zajetých kolejích a domácí mladíci se budou loučit velkou pohromou.

Do utkání vstoupili katastrofálně, v šesté minutě prohrávali naprosto zaslouženě o dvě branky. Po ledě se doslova plahočili.

„Začali jsme v podstatě stejně jako předchozí den. S nějakým strachem, nevím,“ kroutí hlavou asistent českého trenéra Tobiáš Slavíček. „Nebruslili jsme, jenom jsme stáli a čekali na ně. Oni byli v plné rychlosti, my jsme je nechali projíždět pásmem a vůbec jsme nenapadali,“ říká na adresu první čtvrthodiny.

Pak naštěstí ukázal národní tým lepší tvář. Po dlouhých šesti třetinách, neboť do té chvíle odehrál na pochvalu pouze první část úvodní bitvy se Švédskem.

„Od druhé třetiny do toho kluci šlapali. Museli jsme začít aktivně bruslit a napadat, neměli jsme v podstatě co ztratit. Kluci se toho nebáli a myslím si, že v tomhle můžou mít zdviženou hlavu,“ pokyvuje Slavíček.

Jejich prapor výrazně pozvedl brankář Štěpán Vopravil. Jen v závěru pochytal několik sólových finských úniků. „Stoprocentně. Gólman podal výborný výkon. To nebylo jenom tím, že jsme změnili hru a začali napadat, ale i díky němu jsme nedostali góly. On nás držel v utkání, měl výborné zákroky,“ chválí Slavíček bývalého gólmana Liberce, který od nové sezony roste ve finském KooKoo.

Co se ale týče celkového vyznění turnaje, tam společně s hlavním koučem Pavlem Geffertem neměl příliš za co chválit.

Na dvojici elitních soupeřů česká záloha ani zdaleka neměla. Švédům podlehla 1:5 a Finům 2:8, a to ještě nebyly vzhledem k obrazu hry nijak kruté výsledky.

„Jenom bych opakoval to, co tady říká iks odborníků i neodborníků. Kluci, kteří tady hráli ve švédské a finské dvacítce, byli na úplně jiné úrovni než naše devatenáctka,“ ví Slavíček.

Bylo by ale krátkozraké hokejisty teď za jejich výkony hanět. Jde o vysvědčení pro českou juniorskou extraligu, že ani hráči, kteří v ní vládnou, na mezinárodní tempo nestačí.

„Bohužel ano. Nevím, co jiného k tomu říct, je to tak,“ smutně souhlasí český asistent.

Útočníci Hrabík, Soukup, Skuhrovec, Vitouch či Přibyl, v obraně Tůma, Krajčík, Chvátal nebo Burian – ti všichni patří mezi momentální špičku domácí juniorské soutěže.

Špička českých ročníků je ale z velké části v zahraničí. A mezera za ní je výrazná, nejlepší juniory při jejich absenci jen stěží dokáže někdo nahradit. Taková je realita.

No a světová špička? Ta je ještě dál...

„Kluci si z toho musí vzít, že na sobě pořád musí makat, aby se na takovou úroveň dostali. A když se tam dostanou, laťka může být zase někde výš. Takže pořád a neustále makat,“ dodává Tobiáš Slavíček.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz