Start–cíl a další triumf vítkovické mládeže. Petrovo zlato letělo do nebe

Aktuální ročníky ve Vítkovicích mají silný potenciál k tomu, aby aspoň v jedné kategorii ukončily čekání na republikový titul. Ten poslední slavila jejich mládež v roce 2013, kdy tým vedený Jakubem Petrem vyhrál juniorskou extraligu.

Vzpomínky na mládežnické mistry

Málokdo kolem mužstva si přitom na startu sezony pomyslel, že konec může být až takhle sladký. Několik hráčů totiž Jakubu Petrovi odešlo do zámoří, další do áčka. „Neměli jsme tak silné ročníky jako v předchozích letech,“ zmiňoval hlavní kouč juniorky. Ovšem spojení několika zkušených opor se skvělými mladíky, kteří na jaře došli na vrchol se starším dorostem, zafungovalo na jedničku.

Vždyť Vítkovice procházely celým ročníkem s velkou suverenitou a zlato získaly způsobem start–cíl! Základní část vyhrály o deset bodů před Chomutovem, v nadstavbové skupině prohrály jediný zápas z deseti a druhý Třinec nechaly sedm bodů za sebou.

Jedno zaváhání si připsaly také ve vyřazovacích bojích. Čtvrtfinále s Litvínovem rozehrály dobře, jenže soupeř jim porážku 1:4 vrátil stejnou mincí. Postupujícího tak určil až třetí duel, a ten domácí favorité zvládli výsledkem 5:3.

Po pěti brankách vstřelili také v obou duelech semifinálové série proti Liberci a protože dohromady inkasovali jen třikrát, mohli se chystat na velké finále se Spartou. Ta je přitom vyřadila ve čtvrtfinále předešlého ročníku. „Samozřejmě jsme si na to vzpomněli, ale když už se člověk dostane do finále, tak jdou takové věci stranou,“ odmítal Petr, že by jeho svěřence hnala zrovna touha po odplatě.

Útočně laděný tým soupeře měl v kádru třeba i pozdějšího Tučňáka Dominika Simona, nejen kvůli němu Petr zvolil opatrnější taktiku. „Samozřejmě jsme s nimi nemohli hrát hokej nahoru dolů a pro finále jsme zvolili přece jen trošku defenzivnější pojetí hry, které jsme během sezony až tak nepraktikovali,“ vysvětloval.

Klíčem k úspěchu se zdálo být už úvodní vítězství, které Vítkovice urvaly v Praze až čtyři minuty před koncem. Dvakrát prohrávaly, ale pokaždé dosáhly na vyrovnání a mistrovský mečbol jim vystřelil zadák Jan Štencel. „Tlak na kluky byl potom velký, ze všech stran jen slyšeli, jak jsou krok od titulu, což se mohlo podepsat na vstupu do druhého utkání,“ líčíl Jakub Petr.

K tomu se ještě přidala kulisa více než dvou tisícovek diváků v ostravské hale... Ti ale svůj tým nesvázali, naopak ho dotáhli k mistrovským oslavám. Sparta se v odvetě prosadila jen jednou, dva góly Vítkovic – ten vítězný a pak pojišťující – vstřelil při vítězství 4:1 Erik Němec.

„Sparta zaslouží obdiv. Jak jsem naznačoval před sérií, že to bude oslava juniorského hokeje, tak alespoň co se týče nasazení, bojovnosti a disciplíny tomu tak bylo a myslím, že si to všichni aktéři na ledě užili,“ pochvaloval si Petr.

Radost měl o to větší, že takový úspěch v létě neočekával. „Kluci podali neuvěřitelný kolektivní výkon, kterým si vybojovali zlaté medaile,“ kvitoval trenér. „Za celou sezonu jsem je vlastně ani pořádně nepochválil. Nechtěl jsem, aby usnuli na vavřínech, ale nyní si pochvalu zaslouží a věřím, že řada z nich má před sebou hokejovou budoucnost,“ pronesl.

Progresivní kouč své zlato pomyslně poslal do nebe. Dva roky předtím totiž po vážné nemoci odešla jeho manželka. „Tento úspěch patří mému synovi a mamince, ale především chci celou sezonu a zlatou radost věnovat mé ženě, která už bohužel není mezi námi. Věřím, že se na nás shora dívala a fandila nám. Také jí patří tato zlatá medaile,“ vzkázal Jakub Petr.

Brankáři

Andreas Kubáň
Ačkoli měl během sezony menší počet startů i horší čísla, v play off se vyšvihl do pozice jedničky a chlubit se mohl úspěšností 94 procent. Od titulu chytá ve druhé lize. Nejkrásnější vzpomínku si jistě odnesl z ročníku 2017/18, kdy pomohl k postupu své Porubě.

René Svoboda
První brankář mistrů staršího dorostu z předešlé sezony byl téměř o čtyři roky mladší než jeho kolega, přesto v dlouhodobé části zářil. Za vítkovickou juniorku chytal až do roku 2015, po nejvyšší slovenské soutěži v Popradě se také usadil mezi českou druholigovou konkurencí.

Obránci

Marek Bail
V mistrovské sezoně nabíral zkušenosti i v prvoligovém Šumperku, tam částečně prožíval také pozdější přechod mezi seniory, byť si doma rychle zahrál i extraligu. Poslední čtyři sezony obléká dres Kopřivnice ve druhé lize.

Tomáš Cabák
Už během juniorských let mířil stále častěji do Nového Jičína. Tam také kariéru před třemi lety ukončil a převlékl se do pruhovaného.

Zdeněk Deutsch
Z rodné Karviné se vyšvihl přes Pastrňákův Havířov do Vítkovic a krátce i do reprezentace. Právě v AZetu strávil jednu prvoligovou sezonu, od roku 2014 už střídá jen Karvinou a Orlovou.

Adam Hawlík
Za národní týmy nastupoval pravidelněji a stal se tahounem vítkovické juniorky. Po velmi plodné sezoně 2014/15, kdy současně hrál i první ligu za Prostějov, ale skončil.

Michal Jonáš
Také on si zahrál v mládeži AZetu s Davidem Pastrňákem, kromě toho prošel i Třincem. Pět prvoligových startů za Havířov nicméně zůstalo jeho maximem, pak dohrával ve Frýdku a Kopřivnici.

Lukáš Klok
Titul slavil ještě ve věku staršího dorostence a krátce nato zamířil na šampionát osmnáctek. Zahrál si i na dvacítkách a od roku 2016 obléká dres reprezentačního áčka. Na klubové scéně vyměnil mateřské Vítkovice za Slovan Bratislava a od loňska působí ve finské Raumě.

Lukáš Kovář
Obrovitý zadák už patřil i do širšího kádru vítkovického áčka, a pokud naskočil za juniory, většinou bodoval. Za seniorský národní tým si tak zahrál hned v následující sezoně! Dres Ridery obléká dodnes, ale odskočil si i do Frýdku, Třince, Trenčína a Chomutova.

Jan Štencel
Také mohl ještě nastupovat i za starší dorost, ale stejně už patřil k elitním juniorským bekům. 18krát nakoukl do extraligy a stihl šampionáty dvacítek i osmnáctek! Opravdu snová sezona. Štencel je teď ve Vítkovicích zpátky poté, co získal dva tituly s Kometou.

Útočníci

Martin Blahuta
Výčet mistrů staršího dorostu z předešlé sezony pokračuje... Blahuta pak ovládl hodnocení účasti na ledě v celé juniorské extralize, ve 41 utkáních dlouhodobé části měl bilanci +30. Po mládežnické kariéře ale nasbíral už jen drobné starty v první a druhé lize.

Adrian Bumbál
Před začátkem ročníku poprvé opustil Třinec, za jeho ocelářského rivala ale odehrál jen 16 utkání do Vánoc. Byť tedy se skvostnou bilancí 3+12. Dlouhého trvání nemělo ani jeho další angažmá v nižší kanadské soutěži GMHL, tam stihl pro změnu 14 duelů.

Vojtěch Černín
Sezonu začal v Porubě, zpátky do vítkovického kádru se probojoval až v prosinci, nicméně do play off se už zase nezapojil. Mezi dospělými pak druholigová angažmá vyměnil ve svém rejstříku za Bohumín.

Petr Česlík
Ani jeho se vyřazovací boje juniorky netýkaly, povinnosti si totiž plnil ve starším dorostu, jehož byl oporou. Devětkrát během sezony nastoupil i za reprezentační osmnáctku. Na sklonku mládežnické kariéry se vydal poznat americkou WSHL a přes Polsko zamířil do Německa, kde hraje dodnes.

Michal Chvostek
Po sezoně strávené v americké EJHL se vrátil domů do Nového Jičína, kde už velmi solidně bodoval ve druhé lize. A kromě toho si odskakoval i do juniorky Vítkovic. Cizina mu jako mladému taky voněla, nicméně v Itálii strávil jen chvilku a z Německa ho to před čtyřmi roky táhlo zase do jeho rodného města.

Marek Holý
Povedený ročník na klubové scéně ho vystřelil do reprezentační devatenáctky. Celý život se vracel do rodné Karviné, odkud to na startu seniorských let neměl daleko do Katovic, kde hrál nejvyšší polskou soutěž. To Belgie v sezoně 2016/17 už znamenala pěknou hokejovou exotiku!

Jan Hudeček
Díky průměru bodu na zápas dostával prostor i v národním týmu do 19 let, nicméně po osmnáctkách se už na dvacítky nedostal. Z americké NAHL tam měl asi přece jenom dál. Zocelil ho také rok v ruské MHL, kterou brousil v dresu Salcburku. Pak se neudržel v extraligových Vítkovicích a zamířil do Poruby.

Jakub Illéš
Další hráč, který okusil pocit šampiona dvakrát v řadě, a tedy měl své místo už v předešlé vzpomínce. Dosavadním Illéšovým maximem je 35 startů za áčko Vítkovic, krátce nahlédl i do francouzského Nice a nyní mu to velmi dobře šlape v Jihlavě.

Aleš Kilnar
Po úspěšném draftu CHL se vydal za svým zámořským snem. Jenže v týmu Vancouver Giants nezaujal tak, aby si ho v jeho věku nechali, a po jediném soutěžním utkání letěl domů. Chvilku zkoušel i finskou juniorku, než zakotvil zpátky v té vítkovické a došel si pro titul. 10 čárek následně přidal ve Znojmě, necelé tři sezony v Porubě a dohrával v Krnově.

Tomáš Král
Na rozdíl od dříve jmenovaných parťáků nikdy neopustil Moravskoslezský kraj. Po titulu už působil jen v juniorce Poruby a áčku Bohumína.

Erik Němec
Druhý muž týmového bodování z dlouhodobé části prožil snové play off: V sedmi utkáních nasázel osm gólů! Tři měsíce před ziskem titulu se ukázal i na MS dvacítek, později zapsal 192 extraligových startů. Dva roky strávil v EBEL a letos bojuje mezi početnou českou ekipou v polském Krakově.

Jan Pasker
Titulem zakončil svá působení v mládežnických extraligách. Dlouhou pauzu od hokeje mu pomohly vyplnit univerzitní soutěže, s týmem BO Ostrava naskočil jak do té evropské, tak posléze české.

Adam Řehák
Ještě větší světoběžník než někteří dříve jmenovaní kolegové! Už v sezoně 2011/12 nastoupil k 16 utkáním kanadské WHL, po juniorském zlatu vystřídal postupně Itálii, Polsko, Francii, znovu Polsko a Anglii. Vzápětí skončil v Krnově.

Karel Richter
Kapitán mistrovské mašiny a se 41 body v dlouhodobé fázi i její nejproduktivnější hráč. Mezi dospělé prorazil ve Frýdku-Místku a Česko reprezentoval na univerziádě, v roce 2014 se ale zabydlel ve Francii.

Ondřej Slováček
Nejlepší nahrávač týmu se ve Vítkovicích do extraligy neprobil. Místo toho v klidu rostl doma na Vsetíně a nejvyšší soutěž hraje poprvé až letos, a to v Českých Budějovicích. Jako přeučený obránce.

Vojtěch Tomi
25 gólů ve 39 zápasech z něj udělalo dalšího nepostradatelného člena vítězné mozaiky, a to byl přitom prvoročákem. Nastupující generace Vítkovic měla prostě sílu... Tomi to dotáhl ke stovce extraligových startů, kromě ročníku 2016/17 ale přece jen převažovaly ty prvoligové. Teď je ve Frýdku.

Nathan Walker
I o australském talentu jsme už psali. Po titulu ve starším dorostu střídal áčko a juniorku, 5. ledna 2013 však českým soutěžím definitivně zamával a pokračoval do Ameriky. Čtyři sezony na farmě v Hershey mu vytoužené ovoce, tedy šanci v nejlepší lize světa, vynesly v sezoně 2017/18.

Trenéři: Jakub Petr a Jaroslav Miksa.

Poznámka: Uvádíme pouze hráče, kteří odehráli v základní části alespoň 10 zápasů nebo nastoupili v play off. Do tohoto počtu se nevešli obránci Marek Kubis a Adam Sedlák a útočníci David Ballner a Marian Máj.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter