Ve Vítkovicích jsem měl malý ice time, prozrazuje Pytlík a vyhlíží mistrovství

Foto: James Egan's Sports Photography

Jaromír Pytlík zažívá divokou sezonu. V červnu loňského roku si vysloužil dlouhodobý kontrakt s vítkovickou Riderou, pak pendloval mezi extraligou a první ligou. Na začátku roku se rozhodl pro zámořskou cestu, když se upsal Sault Ste. Marie Greyhounds hrajícím kanadskou OHL. V dubnu by rád pokračoval v reprezentační osmnáctce, která zamíří do Švédska na mistroství světa.

„Bavili jsme se s rodiči i s agentem, že by bylo lepší, abych šel někam hrát a víc si to užívat. Draftovali mě v létě v import draftu, takže jsme se domluvili, že když nebudu ve Vítkovicích tolik hrát, mohl bych jít do Kanady, abych hrál více,“ uvádí Jaromír Pytlík.

Sedmnáctiletý talent v dresu Vítkovic dostával v průměru sedm minut na zápas, v Chance lize za Porubu téměř dvakrát tolik, ale důležité okamžiky střetnutí trávil na střídačce. „Ve Vítkovicích jsem měl malý ice time a tolik jsem nehrál. Teď nastupuju hodně, a to je pro mě lepší. Chtěl jsem více hrát i v klíčových momentech hry – v přesilovkách a v oslabeních,“ prozrazuje.

Za větším vytížením odešel do kanadského městečka Sault Ste. Marie, kde jsou spolu s Romanem Půčkem jedinými Evropany v šatně. „Měl jsem z toho strach, ale každý mi podal ruku a pozdravili jsme se. Všichni mi chtěli pomoct, zajímali se, odkud jsem, a to bylo super. Byl jsem za to rád,“ vypráví o prvním příchodu do kabiny, kde se v angličtině pořád zdokonaluje. „Každý den se učím něco nového.“

Foto: James Egan's Sports Photography

Další Čech mezi řadou severoamerických hráčů byl bezpochyby velkou výhodou. „Roman mi hodně pomohl hlavně v angličtině a v kabině, kde mi se vším poradil a vysvětlil mi, jak to chodí. Hodně si spolu povídáme a jsme kamarádi,“ děkuje parťákovi v kabině.

Jaromír Pytlík měl přesun za oceán dost rychlý, ale do utkání hned po příletu nakonec nenastoupil. „Přiletěl jsem v noci na letiště, odkud mě odvezli do rodiny, kde bydlím. Ráno jsem šel na trénink, ale nepřišly mi hokejky, takže jsem hned ten den nemohl jít do zápasu. Hrál jsem až dva nebo tři dny potom, takže čtyři dny po příletu,“ popisuje celý proces, ze kterého se nejvíce obával přijetí v rodině.

„Byl jsem z toho hodně nervózní, protože je to celé hodně nové. Nikoho jsem neznal, ale vzali mě opravdu dobře. Starají se o mně a když něco potřebuju, snaží se mi pomoct. Vaří mi dobře, ale jsem jedlík, takže jím vlastně všechno,“ směje se.

Odchovanec Jindřichova Hradce naskočil do prvního utkání 11. ledna, kdy proti Windsor Spitfires okusil zámořský hokej v ostrém duelu. „Je to jiné než v Česku. Je menší hřiště, takže je to rychlejší a hraje se více do těla. Hrají tu kluci, kteří už byli draftovaní. Je super hrát vedle nich,“ libuje si Pytlík.

Mužstvo z města Sault Ste. Marie se v OHL nachází na druhém místě západní divize, což je pro tým s věkovým průměrem na osmnácti rocích považováno za úspěch. „Jsme celkem mladý tým, takže druhé místo, na kterém jsme teď, je super. Máme před sebou ještě pár zápasů, ale už se chystáme na play off, což bude nejdůležitější část sezony,“ upozorňuje český forvard, který jako později narozený půjde na draft až v roce 2020.

„Vstup jsem do OHL zvládl dobře, teď si zvykám na ligu a příští sezonu se do toho musím opřít. Uvidíme, jak to dopadne,“ krčí rameny nad umístěním v dražbě talentů, do které by mohl zasáhnout po boku hráčů narozených převážně v roce 2002.

Aktuálně má Pytlík odehráno 26 zápasů s jedenácti góly a osmi asistencemi. A jedním hattrickem. „Jsem rád, že se mi zatím daří, ale mohlo by to být lepší. Na začátku jsem měl pět zápasů jenom šance, ale neudělal jsem žádné body. Teď se to prolomilo, takže se snažím na každý zápas co nejlépe připravit,“ podotýká mladý centr.

Za tři měsíce na pobřeží Řeky svaté Marie v podstatě na hranicích Spojených států amerických a Kanady se sedmnáctiletý rodák z Dačic věnuje hlavně hokeji, a tudíž nejvíce zná zimní stadion. „S rodinou jsme se byli podívat do města, hned přes řeku máme Ameriku, což je dobrý. Je tu strašně hodně sněhu, třeba po pas, takže je tu velká zima. Ale jinak je to tu pěkné, hezké prostředí. Nejoblíbenější místo je asi zimák. Ráno a odpoledne máme tréninky, pak třeba posilovnu. Před zápasem na zimáku i jíme, takže jsem tam skoro pořád,“ říká kapitán národního týmu z loňského Hlinka Gretzky Cupu.

Reprezentace do osmnácti let na prestižním turnaji skončila na pátém místě. „Nebylo to zklamání, ale chtěli jsme dokázat víc. V přípravě jsme porazili Kanadu, to bylo super a moc často se to nestává, takže jsme na turnaj byli natěšení. Bylo to poprvé v Kanadě, takže jsme byli možná i trochu vyjukaní. Páté místo je dobré, ale mohlo to dopadnout lépe,“ hodnotí srpnový turnaj.

Vrcholem pro tým Aloise Hadamczika bude mistrovství světa ve švédských městech Örnsköldsvik a Umeå. „Mistrovství je hodně dobrý turnaj, byl jsem tam už loni. Je to vrchol sezony pro všechny kluky, takže když se do sestavy dostanu, bude to super,“ uzavírá Jaromír Pytlík.

Foto: James Egan's Sports Photography

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter