Warriors mají světovou spolupráci. Zvedlo se nám úsilí, libuje si Janák

Foto: hcmwarriorbrno.cz

Warriors Brno navázali spolupráci s Okanagan Hockey Academy, která sídlí v rakouském městě St. Pölten a zaměřuje se na hráče starší patnácti let. I přes náročnou situaci v Evropě si mladí Češi mohli osahat zahraniční prostředí, kde strávili cenný čas pohromadě, odehráli několik zápasů a odtrénovali řadu jednotek. Výjezd absolvoval i trenér Jiří Janák, který povyprávěl více.

V čem spolupráce spočívá?
Impuls přišel z našeho klubu, protože dlouhodobě máme zájem o kontakt a spolupráci se zahraničními kluby. Konkrétně Okanagan Hockey Academy je specifická tím, že nabírá hráče z celé Evropy. V současné době reprezentují akademii dle jejích informací hráči ze sedmnácti zemí světa. Naše spolupráce je na začátku, začali jsme víkendovými pobyty v jejich akademii a v plánu je od příštího školního roku rozšíření spolupráce. Výhodou je i přijatelná dojezdová vzdálenost mezi Brnem a St. Pöltenem.

Jak jste se spojili zrovna s touto akademií?
Kontakt byl přes kolegu Martina Ekrta, který tam předchozí sezonu působil a teď trénuje u nás v klubu, takže jsme měli hodně informací o tom, jak to tam funguje. Řekli jsme si, proč nezkusit konfrontovat jejich systém výchovy s tím naším.

Jak akademie funguje? 
Je to akademie internátního typu zaměřená na kategorie dorostu a juniorů. Pro nás je zajímavá tím, že úspěšně spojuje střední školu a hokej. Akademie zajišťuje pro své členy kompletní servis, takže v ceně mají ubytování, stravu, hokej a střední školu. Zároveň je však akademie byznysový projekt, takže členové platí vysoce nadstandardní roční poplatky.

Pojďme k výjezdu, který jste absolvovali. Jak to bylo v dnešní době složité?
Extrémně. Přestože byla akce schválená rakouským a následně i českým svazem, několikrát se termín výjezdu posouval z důvodů na rakouské straně. Formality pro vstup do Rakouska byly jasně dány, v rámci pobytu pak akademie uplatňovala pravidla, která byla přísnější než aktuální protiepidemiologická nařízení rakouské vlády. Například do areálu stadionu mohli pouze dva trenéři a tři rodiče, šatnu jsme mohli využívat jen třicet minut před a po zápase, a to i při tréninku. Jídlo jsme měli jenom venku. Podmínky tam byly přísné.

Foto: hcmwarriorbrno.cz

Řešili jste další formality?
Byly to podmínky, které určují státní autority. Museli jsme vyplňovat dokumenty podobné dříve používaným výjezdním doložkám, takže kam jedeme, s kým jedeme a proč tam jedeme. Z důvodu tehdy platných omezení jsme nemohli jet autobusem, ale museli jsme jet osobními auty a navíc v každém musel být vyplněný zvací dopis schválený rakouským svazem. Plus jsme samozřejmě museli mít testy cestou tam i zpět. Vlastní procesy vstupu do zemí byly rozdílné, když jsme vstupovali do Rakouska, každé auto bylo zkontrolováno a muselo předkládat dokumenty, opačným směrem nic nebylo a plynule se projíždělo.

Jaký jste v Rakousku měli program?
Bylo to v situaci, kdy my jsme v Česku všichni stáli, ale tam snad kromě tří týdnů karantény pořád jeli, a my jsme tam dorazili po dvou trénincích na ledě. Pro nás byla v tu chvíli nejdůležitější možnost strávit společný čas pohromadě. Měli jsme dvakrát denně led, jednou trénink a jeden zápas, k čemuž byly navázané aktivity na suchu.

Jak jste si i přes manko v roztrénovanosti vedli v zápasech?
Konkrétně naši starší žáci hráli proti dorostencům a všechna tři utkání jsme prohráli. Vždy jsme se drželi třetinu, ale pak se projevil herní a tréninkový hendikep. Pro nás to pravděpodobně bylo vzhledem ke sportovnímu lockdownu v České republice přínosnější než pro ně.

Co vám to dalo jako trenérům?
Dalo nám to samozřejmě hodně. Jednak ve vztahu k našim hráčům a zadruhé jsme mohli nahlédnout do toho, jak to funguje v úspěšné akademii po sportovní i byznysové stránce. Je to z pohledu byznysu funkční a životaschopný projekt. Na trenérských postech působí převážně Američané a Kanaďané, takže jsme viděli zámořský přístup, který je formálnější. Co se týká jednotlivých dovedností, všichni hráči jsou tam na nadstandardní úrovni. Například naše hráče „překvapilo“, že jeden jako druhý měli stejnou kvalitu střely, což jsou věci, kterým se extrémně věnují. Zároveň ale chci zmínit, že nejsem zastáncem toho, abychom se jako Česká republika podceňovali. Náš výstup z utkání je takový, že naše centrální kluby jsou více než konkurenceschopné i takovým typům akademií.

Foto: hcmwarriorbrno.cz

Jak si to užili samotní hráči?
Kluci byli nadšení, protože tady od 12. října minulého roku stáli a byla to první utkání po půl roce. Mohli být spolu a strávili pohromadě více dní, což je nakoplo a motivovalo k další práci. Pocítili tam výškový a váhový rozdíl, protože v kategoriích od třinácti do patnácti let je každý rok strašně znát, zároveň však viděli, že i proti větším soupeřům jsou schopní konkurovat a hrát důstojnou roli. Byla to celkově motivace do další práce, mimo jiné vidíme zvýšené úsilí k tréninku dovedností, například zmiňované střelbě.

S vámi jeli i rodiče některých hráčů, viďte?
Jeli jsme v době, kdy jsme se nemohli sdružovat tak, abychom jeli autobusem, takže jediná varianta, jak se tam dostat, bylo jet auty. Účast rodičů byla zásadní, bez nich by to nešlo realizovat. Měli jsme tam tuším sedm rodičů a na zápas pustili tři, takže se střídali po třetině. V celé covidové době byla odpovědnost přenesená a postavená na rodiče, ať už šlo o sport anebo o školu. Bez jejich úsilí a oběti by něco takového nebylo možné.

U vás na výjezdu už týmy z akademie byly?
Měly přijet v červnu, ale majitelé akademie po dohodě se školou neodsouhlasili výjezd do České republiky. Plánujeme to do budoucna. V akademii se schází v září, protože respektují školní rok, takže v té době to budeme řešit. Jako Češi jsme v tomhle byli daleko flexibilnější. Až k tomu dojde, máme v hlavně nějaký program, ale uvidíme, co nám umožní kalendáře našich zápasů i rakouské strany. Za nás by to mohlo být na dva až tři dny, během kterých by se detailně seznámili s tím, jak to tady u nás funguje ve spojení se školou na Úvoze. Bude záležet na nich, jestli to bude časově akceptovatelné. Minimální varianta je, abychom pravidelně odehráli přátelská utkání u nás i u nich.

Foto: hcmwarriorbrno.cz

Foto: hcmwarriorbrno.cz

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter