Z hráče hned trenérem? Jde to, ví jednadvacetiletý Papaj

Foto: hcocelari.cz

V pouhých jedenadvaceti letech je nemladším trenérem v třinecké hokejové organizaci. Svou hráčskou kariéru totiž zabalil už v osmnácti. Jak sám přiznává, trenérská činnost ho naplňuje a činí šťastným. „Člověk musí znát své limity, jako hráč už jsem neviděl velkou budoucnost, ale zároveň jsem u hokeje chtěl zůstat," svěřil se Michal Papaj.

Pojď hrát hokej

S hokejem začínal ve čtyřech letech. Do Werk Areny na Lesní ho poprvé přivedl otec. Hokej hráli jeho bratranci a právě od nich si vypůjčil první výzbroj.

Jeho kariéra ale neměla dlouhého trvání. „Skončil jsem už v osmnácti. V té době jsem byl prvoročák v juniorce. Další sezonu jsem měl být druhoročákem, jenže svaz nám de facto zrušil sezonu tím, že se jednotlivé ročníky posouvaly," vypráví Papaj.

„To znamenalo, že bychom automaticky museli naskočit do mužské kategorie. Moc dobře jsem věděl, že na třinecké áčko nemám a nepůjdu ani do Frýdku. Nevěřil jsem si a zároveň jsem věděl, že nechci nikam za hokejem dojíždět. V té době už mě to táhlo k trenéřině, proto jsem skončil," vysvětluje.

„Tehdy jsem ještě studoval obchodní akademii, škola měla přednost. Pár lidí mě přemlouvalo, ať ještě s hokejem pokračuju, že jsem do toho investoval spoustu času a energie. Vnitřně jsem ale cítil, že bych se měl ubírat jiným směrem," dodává Papaj.

„Moc dobře jsem věděl, že na třinecké áčko nemám a nepůjdu ani do Frýdku."

Pro lední hokej neměl ideální tělesné parametry, měří jen něco lehce přes 170 centimetrů. „Nízký vzrůst je v hokeji hendikepem, ale někdy i výhodou," tvrdí dnes. „Menší hráč je hbitější, rychlejší. Například Rosťa Martynek je toho jasným důkazem."

„Na ledě jsem se vždy cítil rychlejší a snažil se z této přednosti těžit," vzkazuje hráčům s podobnými parametry. „Už od dorostu jsem ale měl problém s váhou. Ještě v juniorce jsem míval jen nějakých 60 kilo, což byl docela problém. Možná také to byl jeden z důvodů, proč jsem jako hráč skončil. Viděl jsem, že někteří kluci jsou na tom silově daleko lépe a tento hendikep už jen těžko doženu."

Po konci sezony 2017/18 tedy zvažoval, jak dál naložit se svým profesním životem. „Původně jsem si hledal brigádu na léto, ale zároveň jsem jen tak nezávazně oslovil Slobodana Ruska, který v Třinci organizuje letní kempy pro děti. Zeptal jsem se, zda nehledá nějakého pomocníka. Jeho odpověď byla kladná a za týden jsem se hlásil na jeho kempu," popisuje, jak začala jeho trenérská kariéra.

„Menší hráč je hbitější, rychlejší. Například Rosťa Martynek je toho jasným důkazem."

„V té době jsem už ale neměl žádné hokejové vybavení. Domluvil jsem se proto se skladníkem, jestli by mi půjčil výstroj, kterou jsem po konci minulé juniorské sezony odevzdal," pokračuje. „Krátce poté se mi ozval také manažer mládeže Jozef Daňo, zda bych to v klubu jako trenér nezkusil. Nabídka přišla v ideální čas, neváhal jsem!"

Foto: hcocelari.cz

Ještě coby hráč patřil k nejlepším bruslařům a nabyté znalosti se nyní snaží předávat rovněž nejmladší generaci.

„Mám v klubu na starost rozvoj dovednostních schopností v žákovských kategoriích. Základem hokeje je správná technika bruslení," uvědomuje si. „Až potom se k tomu snažíme připojit nějaké kličky a další věci, které mohou použít v zápase."

Papaj se snaží vzdělávat, posouvat. „Absolvoval jsem semináře u Tomáše Paciny, což je hlavní skills kouč a metodik Českého hokeje. Letos jsem získal trenérskou licenci B. Kromě skills tréninků jsem ještě asistentem hlavního kouče u páté a sedmé třídy," nastínil.

„Základem hokeje je správná technika bruslení."

„Tahle práce mě naplňuje, našel jsem se v tom. Ve sportu se pohybuju od dětství a prakticky nic jiného neznám. Je to velmi pestré, protože to není pouze trenéřina, ale mohu procvičovat dovednostní prvky. Je radost vidět, jak se děti zlepšují, jak dělají pokroky," vypráví.

„Během hráčské kariéry mi nejvíc pomohl Vlasta Wojnar, současný kouč Frýdku-Místku. Jako trenér nejvíc čerpám z postřehů Romana Šimíčka, Reného Muchy a Roberta Jaglaře. Těmto kolegům bych rád srdečně poděkoval za velmi cenné rady v mých začátcích," dodává ještě.

Vést tréninkové jednotky v současné nestabilní pandemické realitě každopádně není jednoduché. Trenéři jsou mnohdy nucení improvizovat.

„Máme na webu různá videa, kde jsou příklady, jak správně cvičit, aby se udrželi ve formě."

„Máme na webu různá videa, kde jsou příklady, jak správně cvičit, aby se udrželi ve formě. Tento týden jsme se s klukama snažili chodit ven a trénovali v menších skupinkách," říká Papaj.

„Dělali jsme různá cvičení na posilování s vlastní váhou. Zkoušeli jsme hry na malém prostoru, hráli jsme basketbal či fotbal. Situace je stále dost nejistá, ale věřím, že brzy se vše vrátí do normálu a budeme znovu naplno trénovat a hrát," doufá mladý kouč.

Partneři HC Oceláři Třinec

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz