Z padoucha hrdinou! Hayton nemohl zvednout ruce, přesto zářil

Když ho novináři viděli dopoledne před zápasem, nikdo z nich nevěřil, že by zraněný Barrett Hayton mohl do finále juniorského šampionátu nastoupit.

Vždyť Hayton sotva dokázal zvednout ruce. A když už je zvedl, doprovázela to bolestivá grimasa na tváři.

Důvod? Hayton si v semifinále proti Finsku po hrozivém nárazu do mantinelu poranil rameno. 

Jenže k překvapení všech...

Jenže k překvapení všech Hayton v kanadské sestavě pro finále napsaný byl! A dokonce při výhře nad Rusy sehrál zásadní roli.

Sice mohl jen těžko zvednout ruce, přesto právě Hayton v 52. minutě vyrovnal na 3:3. Nádhernou střelou švihem.

„Pochybnosti, zda nastoupím, byly," přiznal Hayton po zápase. Už s úsměvem a hlavně se zlatou medailí na krku.

Aby ve finále nechyběl, musel podstoupit několik lékařských testů. Kanadská reprezentace si dokonce vyžádala svolení nejen od Arizony, ale raději i od Haytonových rodičů.

„Samozřejmě bych za nic na světě nechtěl vynechat tenhle zápas. Sám jsem ale nevěděl... Doktoři naštěstí udělali neuvěřitelnou práci," děkoval Hayton.

I díky lékařům nakonec kanadský kapitán ve finále odehrál přes dvacet minut. „Jo, samozřejmě mě to bolelo. V zápalu hry už ale zranění tolik nevnímáte," vypráví.

Od novinářů pak Hayton dostal ještě dvě doplňující otázky.

Bolelo vás to, když jste střílel? „Jo, trochu jsem to cítil." 

A bolelo, když jste zvedal trofej? „Ne, to ne," rozesmál se.

Právě Hayton se stal symbolem kanadského úspěchu na mistrovství světa. Fanoušci rychle zapomněli na jeho klukovinu, když si v základní skupině proti Rusku nesundal helmu při hymně soupeře.

Někteří ruští fanoušci mu poté posílali výhrůžky. Věřte, že to Hayton pořádně schytal i v zámoří: že je fracek, špatný příklad pro mládež a že takový hráč by prostě neměl být kanadským kapitánem... 

No a teď je hrdinou. V zámoří, kde si v podobných věcech libují, mu okamžitě dali přízvisko Captain Clutch. 

„Hodně ho to bolelo. Nikdo nevěděl, jestli bude hrát. Ale hrál: pro nás, pro naši zemi. Proto je kapitán," smekal útočník Dylan Cozens.

„Byl naším lídrem na ledě i mimo něj. Ani nemůžu slovy popsat jeho přínos... Fakt neuvěřitelný hráč!" doplnil ho brankář Joel Hofer.

No a co na Haytona říkal přímo trenér Dale Hunter? „Je speciální. Vedl cestu, bojoval. Pravý lídr. Je klidný, ví, o čem my trenéři v kabině mluvíme. Prostě profesionál."

Hayton v neděli napsal příběh, o kterém se bude dlouho vyprávět. Bolelo ho zvednout ruce, bolelo ho střílet, přesto dovedl Kanadu za zlatem...

„Mám z toho husí kůži. Nedá se popsat, co teď prožíváme," říkal šťastně novinářům. Pak se vrátil do kabiny a kanadské oslavy nabraly grády.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter