Zklamali jsme, o tom žádná, říká Petr. Bída v koncovce? Jako kolovrátek

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Reprezentace do osmnácti let skončila na turnaji pěti zemí ve Švýcarsku bez bodu poslední. Kromě drtivé porážky s USA odehrála tři vyrovnané duely, jenomže dala pouze pět branek. „Je to takové frustrující,“ přiznává hlavní trenér Jakub Petr.

Trenére, nejeli jste do Monthey s jiným očekáváním?
Víme, že bychom Švýcary v našem interním rankingu porážet měli, což se čtyřikrát stalo, ale bohužel pátý vzájemný zápas jsme nezvládli. Jeli jsme sem s tím, abychom se zase přiblížili ke Švédům a k Finům, ale je to takové přešlapování na místě. K zápasu s Amerikou už se vracet nebudu, dokázala i ve svém posledním zápase (9:2 proti Finsku), že je úplně mimo naši dimenzi. To říkám se vší pokorou a bez jakékoliv naštvanosti. Se Švédy to byl velmi hratelný zápas, což dokládají i analytická data, která máme. Zase se budu vracet a opakovat – nabídnuté šance, které dostaneme, musíme trestat. Už je to jako kolovrátek, ale děje se to pořád. Top týmy to potom trestají.

A není to krok zpátky, když se to i přes práci na četnějších kempech opakuje?
Na trénincích jedeme systémové věci, které dodržujeme, klukům se to tam dostává do krve a díky tomu hrajeme třeba s Finy vyrovnaně, i když nás oni ztrestají za každou hrubou individuální chybu. Není tam výhra, abychom si mohli zařvat, protože prohrajeme 4:5 úplně hloupou několikanásobnou chybou v obranném pásmu. To si na téhle úrovni už nemůžeme dovolit. Se Švédy jsme dostali dva góly během třiceti vteřin, ale byla tam spousta situací, kdy jsme měli zápas otočit.

„Nasazení nechybí, opravdu nemůžu v tomto ohledu ani jednomu klukovi říct půl slova.“

Můžete celkově shrnout, jak hodnotíte vaši hru?
Kluci jsou poctivé mužstvo, dodržují věci, co se týče hry bez kotouče, to je všechno fajn. Nasazení nechybí, forčekujeme, opravdu nemůžu v tomto ohledu ani jednomu klukovi říct půl slova. Štvou mě ale dvě věci. Jednoznačná věc je finální útočná fáze. Naše prosazení z prostoru slotu a práce v předbrankovém prostoru, kde jde o sbírání dorážek, je daleko za světovou špičkou. Jde o razanci zakončení, rychlost a pohotovost zakončení. O tom se bavíme neustále.

A ta druhá věc?
Co mi chybělo na tohle turnaji, je mobilita obránců a postupný útok, abychom krmili útočníky v rozjetém tvaru. To mě štve možná ještě více než to, že neproměňujeme šance. Spoustu času jsme kotouče nedávali, i když se nám to dařilo na Hlinkovi anebo v létě, kdy jsme útoky dobře zakládali a využívali jsme i tu energii rozjetých útočníků, kteří chodili přes střední pásmo. Tady to bylo minimálně. Nedařilo se nám jít první rychlou přihrávkou.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Trápilo to všechny obránce?
Nechci hodnotit jednotlivce. Máme hráče, kteří jsou toho schopní, což bylo vidět i v posledním utkání se Švýcary, ale jsou to výjimky. To potom tvoří ten rozdíl oproti světové špičce, která má mobilnější obránce, kteří rychleji krmí útočníky. My jsme se na celém turnaji do nějaké akce přes střední pásmo, kdy bychom řešili nějakou situaci tři na dva anebo tři na tři kolem modré čáry, nedostali. Ve většině případů se pro kotouče vracíme a pak je máme až z toho, ale ztrácíme v tom energii. Kotouč musíme pořád ubojovávat a není tam rychlé otočení hry, což dělá ta špička. Když se pak od mantinelu dostaneme do útoku, už na to nemáme sílu a střídáme. To mě štve nejvíc a musí se to zlepšit. Kluci na tom ale musí pracovat každodenně, aby je zápasy, které hrají, nutily k rychlosti. Celkově ta herní rychlost mi s těmi top týmy chybí. My to ubojujeme a jsme poctiví, díky čemuž se dostaneme do šancí, ale takové to rychlé a přesné posunutí puku tam není. Tím se chodí do otevřených obran a tímto permanentním tlakem z těchto situací se dá soupeř zaskočit. Kvůli našim nepřesnostem a pomalému provedení strávíme hodně času bojováním, což nám bere energii.

Čím to je?
Je to o dovednostech. Nechci být do médií konkrétní, ale jednotliví hráči to ode mě slyšeli. To je ale zatím asi největší rozdíl oproti letnímu období, kdy jsme byli schopní soupeře v určitých úsecích hry přehrát. Neříkám, že jsme top týmy přehrávali celou dobu, ale bruslili jsme a kotouč létal, což bylo fajn. Byli jsme tam herně rychlejší. Kotouč šel z hokejky na hokejku, a tím jsme dělali soupeřům problémy.

„Kolikrát člověk raději kouše porážku, když je horší a dostane na pr*el jako třeba my s Amerikou, ale zbylé tři zápasy mohly jednoznačně skončit v náš prospěch. Je to takové frustrující.“

Vyjma zápasu s USA jste hráli vyrovnané duely, ale nemáte ani bod...
Nechci být vyloženě negativní. Kromě zápasu s Amerikou to byla tři vyrovnaná utkání, s Finy jsme byli lepší půlku zápasu, proti Švédům většinu a se Švýcary jsme za dvě třetiny měli zápas vzít. Kritika je oprávněná, zklamali jsme, o tom žádná. Aspoň kluci vědí, že to se žádným soupeřem nepůjde samo. Musíme zlepšit rychlost při zakládání útoku, využít sílu v útoku a staré téma českého hokeje – zakončení a zakončení. Myslím, že tohle téma budou řešit i kolegové ze starších kategorií, kde se také prolínalo, že to vypadá dobře, ale nedáme góly. Kromě vytuněných týmů, jako je v našem ročníku třeba Amerika, jsou ostatní soupeři hratelní, ale chybí tomu ty věci, které jsme řešili. Je to pak strašná škoda. Kolikrát člověk raději kouše porážku, když je horší a dostane na pr*el jako třeba my s Amerikou, ale zbylé tři zápasy mohly jednoznačně skončit v náš prospěch, čímž neříkám, že by v ten moment bylo všechno jinak. Je to takové frustrující.

Jak se z frustrace dostat?
Jenom prací. Čekají nás dva dvoudenní kempy a pak už to zase nabírá na obrátkách. Máme olympiádu, kde máme Švýcary a Bělorusy, které budeme mít i ve skupině na mistrovství světa. Mají tým celou sezonu pohromadě a evidentně se jim teď daří, na dalším turnaji vyhráli se Slováky 4:0. Tam nás čeká velká zkouška. Pak máme turnaj pěti ve Švýcarsku, takže teď už nominaci směřujeme na tyhle dvě akce. Nutno zmínit, že jsme teď neměli k dispozici všechny hráče, které jsme měli v létě. Dva jsou ve dvacítce, další jsou v Kanadě a určitě vyzkoušíme do Vánoc ještě nějaké krajánky, na které zatím místo nevyšlo. Pak už budeme všechno směřovat na finální přípravu. Mluvit můžeme, ale dostane nás z toho jenom práce. Je to jenom o nás a o kempech, abychom se snažili do kluků všechno dostat a alespoň jsme se přiblížili top týmům v individuálních dovednostech.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz