Zörkler zase urval medaili: Parádní! Bez komunikace to nejde

Foto: Jan Beneš, Český hokej

Mladoboleslavský trenér Lukáš Zörkler z posledních dvou žákovských mistrovství přivezl se svými svěřenci medaili. Naposledy deváťáci získali v Ostravě stříbro a skončili po vzájemné prohře jen za svým osudovým soupeřem z Podještědí.

Dvě poslední konaná mistrovství a dvě medaile. Jak jste si to užil tentokrát?
Musím říct, že úplně jinak než před třemi lety, kdy jsme tam jeli s očekáváním, že by to medaile být měla, protože jsme měli silný tým. Letos jsme tam s tím moc nejeli, chtěli jsme samozřejmě něco uhrát, ale respekt k soupeřům byl veliký. Že se to povedlo až takhle, bylo neuvěřitelné.

Je to tedy větší úspěch?
Úspěch je to velký, ale nechtěl bych říkat, že je větší. Předtím byla sezona taky těžká a navíc postupoval jenom jeden tým ze skupiny, ve které jsme odehráli těžké zápasy s Libercem. Teď jsme měli štěstí, že postupovaly na republiku dva týmy. Kdyby systém zůstal stejný, tak bychom na mistrovství vůbec nebyli. Tohle ukazuje, že je ta naše skupina těžká, což je pro kluky super, když se mohou měřit s těmi nejlepšími.

Našel byste nějaký moment, kdy sezona začala mířit nahoru?
Nebyli jsme úplně spokojení s nějakými momenty ve hře, ale pracovali jsme na nich. Myslím, že se to paradoxně zlomilo prohrou po Vánocích s Libercem. Kluci předtím pořád vyhrávali a všechno klapalo, jak mělo, ale pak přišel týden, kdy jsme s trenéry pociťovali, že tréninky ztrácí nasazení. Dobře, že jsme hned o víkendu hráli s Libercem, prohráli a vyříkali si nějaké věci, takže to pak bylo super. Nebylo tam co vytknout. Konec byl parádní.

Potvrdíte, že u vás v klubu hráči už v žácích sami chtějí pracovat?
Určitě, potvrdím. Je to nastavením práce v celém klubu, protože ji po klucích vyžadujeme. Jsou v deváté třídě, je to na nich, každopádně absolvují jejich poslední rok před dorostem a dál se bez toho nedostanou. Pořád se o tom s nimi snažíme mluvit, dáváme jim zpětnou vazbu ve smyslu: „Dneska trénink nebyl dobrý, tohle cvičení jsi nejel naplno a tady jsi byl hlavou mimo…“ Osobně každý trénink začínám tím, že řeknu klukům, aby si na šedesát minut tréninku nastavili hlavy a soustředili se jenom na něj. Potom zase můžeme všichni vypnout. Je to o komunikaci.

Foto: Jan Beneš, Český hokej

+18

Kolik procent dobrého tréninku tvoří podle vás právě komunikace?
Hodně! Hodně. Ať už komunikace mezi hráči a trenéry, anebo mezi samotnými hráči. Je to strašně moc. Bez komunikace to nejde.

Pojďme ještě k závěrečnému turnaji: Jak se na něj zpětně koukáte?
Pro nás bylo strašně důležité první utkání proti Slavii, u které jsem si myslel, že bude hrát s Libercem o první místo. My jsme se dostali do vedení 2:0, ale i tak jsem říkal před třetí třetinou, že to bude ještě strašně těžké. Slavia má silné útočníky, takže jsem byl zvědavý, jestli je zvládneme udržet dál od naší brány. Najednou to během šesti minut bylo nerozhodné, ale kluci se nesložili, což bylo rozhodující, a pak zvládli dát i rozhodující třetí gól. Jak nás výhra nastartovala, tak Slavii prohra semlela dolů. Ve druhém zápase jsme sice prohrávali 0:2 s Třincem, ale věděl jsem, že pokud budeme hrát jako proti Slavii, musíme to otočit, což se i povedlo. Klukům se pak i lépe regenerovalo. Všechno se spojilo a všechno nám sedlo, jak mělo. Byla správně načasovaná forma.

„Trenéři nám říkají, že to máme jenom v hlavách,“ uvedl v dřívějším rozhovoru brankář František Kovář. Čím to, že se vám na Liberec nedaří?
Stoprocentně potvrdím, co bylo řečeno. Kluci už mají proher s Tygry strašně moc a nedokáží se od nich odpoutat. Celý turnaj jsme hráli dobře, ale pak jsme nastoupili do zápasu s Libercem. Nebyla tam agresivita a napadání, projev byl laxní a báli jsme se hrát. Je to strašně těžké. Blok jsme z kluků nedokázali dostat pryč, což trochu beru i na sebe. Jsou to pořád děti a mají to v sobě. Motivace před zápasem v hráčích je, chtějí vyhrát, ale v některých momentech se zbytečně zbaví kotouče, i když proti jinému soupeři by si ho nechali na holi. Místo aby udělali kličku, raději puk zahodí.

V létě jste na společném soustředění při aktivitách na suchu Bílé Tygry poráželi, ale na ledě se to pak zase nepovedlo…
Strašně jsem doufal, že si to ze sucha přeneseme i na led, když jsme je byli schopní porážet je ve fotbale i různých soutěžích. Věřil jsem, že se to musí otočit, a v létě jsme přátelák paradoxně vyhráli. Pak přišel první mistrák v Liberci, kdy jsme vedli 2:0 a 4:3, ale stejně jsme 5:6 prohráli. A to to bylo 5:6 po dvou třetinách, třetí třetinu jsme vyhráli 14:2 na střely, ale nebyli jsme schopní dát gól a skóre otočit na naši stranu. To pro kluky bylo podle mě strašné semletí, i když odehráli dobrý zápas. Na druhou stranu, abychom neříkali, že to je jenom o nás a o hlavách, síla kluků v Liberci směrem dopředu je obrovská. Rozsíval, Bartovič a Maxin jsou šikovní kluci, kteří, když jim dáme šanci, gól dají, což se potvrdilo i na republice.

Co podle vás přinese oddělení deváté třídy? A je potřeba tlačit více na dovednosti?
Zatím nevíme, protože neznáme systém soutěže. Všichni doufáme, že se zkvalitní. Osobně si myslím, že kluci dovednosti jako takové mají, s tím problémy nemáme. Oni je zvládají na tréninku a proti slabším soupeřům, ale bohužel potom přijdou lepší týmy a my je nedokážeme aplikovat v rychlosti provedení i rozhodnutí, což je náš problém. Na to právě potřebujeme, aby kluci každý víkend hráli kvalitní zápasy, aby se naučili pracovat v rychlosti a pod tlakem soupeře. Potřebujeme, aby se kluci nebáli udělat kličku – například pro nás v zápase s Libercem za stavu 2:2 pět minut do konce. To byl třeba náš problém v téhle sezoně, všechno jsme zvládali i proti dobrým soupeřům, ale přišel Liberec a kluci začali puky odpalovat.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter