Mladší kluci? Rok dělá strašně moc, tvrdí Kavan. Jecha vždy vidí nerad
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Sérii hráčských rozhovorů z devátých tříd končí brněnský brankář Jan Kavan, jehož Kometa měla před předčasným koncem sezony šanci na mistrovství republiky. Mohla tak navázat na účast s osmými třídami, její jízda v základní skupině však tolik výrazná nebyla. A důvody?
Honzo, jak se vyvíjela sezona z vašeho pohledu?
Na začátku sezony nám odešli čtyři kluci do dorostu, kde i trénovali, a snažili se tam prosadit. Trenér je nahrazoval mladšími kluky, což trochu tým poznamenalo. Měli jsme světlé i tmavé chvilky, ale měli jsme dobrou partu a všichni se snažili nechat na ledě všechno.
Jak to, že jste nebyli tak dominantní jako v předchozím ročníku?
V osmé třídě jsme byli hodně odskočení, ale do téhle sezony se na nás soupeři dotáhli. Možná jsme si mysleli, že to půjde samo. Nevím, čím to přesně bylo. Možná v tom hrají roli kluci, kteří odešli do dorostu, nebo jsme sezonu podcenili. Osobně jsem se snažil jít do sezony naplno, i když na konci už je to s koncentrací trochu náročnější. Všichni jsme se ale chtěli zase dostat na republiku.
„Možná jsme si mysleli, že to půjde samo. Nevím, čím to přesně bylo. Možná v tom hrají roli kluci, kteří odešli do dorostu, nebo jsme sezonu podcenili.“
Co chybělo mladším hráčům?
Byli o rok mladší, což dělá strašně moc. Chvilku jim možná trvalo, než se rozkoukali. Vzali jsme je do kolektivu a v pohodě zapadli, vycházeli jsme spolu. Trenér je v obraně i útoku dával se zkušenějšími kluky a postupně se do týmu zapracovali.
Dokázal byste říct, proč jste ztráceli i se slabším soupeři?
Jedna možnost je, že nám chyběli kluci, kteří šli do dorostu, a tým se musel doplnit mladšími. Možná jsme slabší soupeře podceňovali, nedokážu to přesně říct. Chyběla nám jistota, tlak do branky a byli jsme vždycky ze začátku zápasů vlažní. Chyběla nám dravost.
S konečným druhým místem jste spokojení?
Chtěli jsme být první, to je jasné. Zlín hrál ale celou sezonu výborně. Vyhráli jsme u něj první zápas, což pro nás bylo dobré, ale když přijel k nám, mysleli jsme si, že to půjde samo. Prohráli jsme a trochu jsme znejistili. Ve Zlíně jsme pak ztratili další zápas a mysleli jsme si, že už se na mistrovství vůbec nedostaneme. Od té doby jsme neměli takový drajv.
Nakonec to ale s republikou nebylo tak jednoznačné, pořád jste měli šanci jízdenku urvat. Věřili jste si na závěr?
Jelikož Zlín ztratil body se Žďárem, nakoplo nás to a začali jsme si více věřit. Díval jsem se, jak jsou na tom ostatní týmy. Snažili jsme se až do předčasného konce. Týden před zápasem se Zlínem si stáhl trenér i všechny kluky z dorostu a trénovali jsme pospolu, věřili jsme si na něj moc. Chtěli jsme za každou cenu vyhrát, ale přišel koronavirus a neodehrálo se to.
„Ve Zlíně jsme pak ztratili další zápas a mysleli jsme si, že už se na mistrovství vůbec nedostaneme. Od té doby jsme neměli takový drajv.“
Jak moc vás mrzí předčasný konec kvůli pandemii?
Mě osobně to mrzí hodně. Rád bych soutěž dohrál, protože to mohlo být ještě zajímavé. Nevím, jak na tom byli v této oblasti ostatní kluci, za ně mluvit nechci, ale mě to mrzí.
Byli vaším největším konkurentem jenom Berani?
Zlín měl tři až čtyři rozdílové hráče. Adam Jecho, Lukáš Heš a Robin Gerych to tam suverénně táhli, brankář Tomáš Málek je taky držel. První zápas u nich hráli jenom Heš s Gerychem a vyhráli jsme tam. Pak si vzali i Adama a my jsme prohráli, on jim hodně pomáhal a byl rozdílovým hráčem. Hodně se tlačí do koncovky, umí předvídat hru a je na tom výborně silově i výškově. Je to opravdu dobrý hokejista. Vyrovnané zápasy jsme ale hráli i s Technikou a Warriors.
„Vždycky ho proti sobě vidím nerad a přeju si, aby nehrál.“
Jak se vám proti Adamu Jechovi chytá?
Vždycky ho proti sobě vidím nerad a přeju si, aby nehrál. (směje se) Vždycky se na něj snažím nachystat a věřím, že mi nedá gól.
Na čem jste si při hře zakládali?
Měli jsme dobrý kolektiv a neřekl bych, že jsme měli nějaké extra tahouny. Všichni hráči hráli dobře a síla týmu byla jednoznačně v kolektivu, i když pár hráčů bylo o trochu lepších. Vzali jsme do party i mladé a utáhli jsme to jako tým. Trenér po nás chtěl, abychom se tlačili hodně do koncovky, s čímž jsme měli trochu problém, a abychom hráli v klidu z obrany a vzadu si to pohlídali.
Pět vašich spoluhráčů v útoku se dostalo na třicítku bodů. Takže jste měli hodně vyrovnaný útok, že?
Začátek sezony se hodně povedl a klukům to střílelo. Pak přišla zranění a odchody, od té doby se nám přestalo tolik dařit. Jednomu spoluhráči se hodně dařilo na začátku, ale zranil se a pak už nehrál, což byla škoda, protože by nám pomohl. Kluci si ale v lajnách sedli, bylo to o kolektivu, nějak si to tam vykombinovali a dali gól.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jak vám to šlapalo v obraně? Inkasovali jste nejnižší gólů počet ve skupině.
Mladí hráči chodili se zkušenějšími, kteří jim radili. Mladí se potom docela chytli a hráli jsme jako tým. Proti slabším soupeřům to šlo lépe, protože šlo i na mě méně střel. V obraně hrála nejvíce asi čtyřka mladších hráčů, ale proti silnějším soupeřům už jsme si brali i kluky z dorostu, takže hráli třeba jenom dva mladší. Útočníci se hodně vraceli a spoluhráči mi celkově hodně pomáhali.
Jaký jste typ brankáře? Máte radši kolem sebe bublinu, nebo jste otevřený?
Při hře hodně komunikuju s beky. Před zápasem jsem hodně kamarádský a bavím se se spoluhráči, na ledě si děláme legraci, takže se prostě snažím hodně komunikovat.
„Bude to náročné, musím se kousnout a snad to vyjde.“
Co sezona po osobní stránce?
Byla hodně těžká, protože jsem za sezonu odchytal asi nejvíce utkání za kariéru. Jsem rád, že mi dali trenéři tolik šancí a že jsem se dostal na Olympiádu dětí a mládeže, kde jsem získal hodně zážitků a zkušeností. Navíc jsem jezdil na VTMka. První polovina sezony se mi celkem povedla, ale mohlo to být i lepší, před olympiádou forma opadala, ale nevím, čím to bylo. Možná jsem se bál, jestli se tam dostanu. Potom se to zase vrátilo do normálu, takže se mi celkově sezona povedla.
Jak se těšíte na dorost?
Moc se těším, ale bude tam velká konkurence, protože tam jsou dva gólmani ročníku 2004, kteří chytali stabilně minulou sezonu. Každopádně udělám všechno pro to, abych se probojoval do týmu. Už minulou sezonu jsem chodil na tréninky s dorostem, takže jsem se alespoň trochu oťukal. Bude to náročné, musím se kousnout a snad to vyjde.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
