bahis siteleri

Mladý manažer Dukly Vrábel: Cítím tu soudržnost. Jak vybírá hráče?

Foto: hcdukla.cz

Tomáš Vrábel se tak trochu vymyká zvyklostem v českém hokejovém rybníčku. Je nejmladším sportovním manažer první ligy. Ačkoliv je mu stále teprve 32 let, zkušeností už má požehnaně. Působil u české reprezentace, na Spartě, v Dukle i v Litvínově, aby se před touto sezonou do Jihlavy vrátil. Tentokrát na post sportovního manažera, který je pro něj podle jeho vlastních slov velkou výzvou. V otevřeném rozhovoru přišla řeč na celou řadu zajímavých témat.

Proč jste se po dvou letech rozhodl opustit Litvínov a vrátit se do Jihlavy – tentokrát na pozici sportovního manažera?
Roli sehrálo víc věcí. Ve hře byla varianta zůstat na severu Čech, ale zaujala mě nabídka Dukly, která mě oslovila. Beru to jako krok výš ve svém profesním životě. Pozice sportovního manažera pro mě je velmi lákavá a zajímavá. Zároveň se vracím do Jihlavy, kde spoustu lidí znám a oni znají mě, takže je to pro mě známé prostředí. Máme tu nastavený střednědobý horizont, ve kterém budeme usilovat o postup do extraligy, roli tedy hrály i ambice.

Jak se za dvěma roky v Litvínově ohlížíte?
Tohle bych rozdělil na dvě roviny. Sportovní hledisko bylo velkým neúspěchem. Jsem přesvědčen, že tým byl druhou sezonu výrazně lepší než sezonu první, přivedli se velmi dobří hráči, ale ve výsledku jsme skončili ještě hůř. Čili sportovní úhel pohledu velké zklamání. Z profesního úhlu pohledu mi litvínovské angažmá dalo strašně moc. Do představenstva klubu nastoupili noví vrcholní manažeři, kteří klub začali určitým způsobem nastavovat, tvořit v transparentní a průhledný, což pro mě bylo obrovskou zkušeností. Viděl jsem, jak reagují na jednotlivé události a díky tomu nabíral hromadu zkušeností.

V čem se tedy teď vrací do Jihlavy jiný Tomáš Vrábel, než byl ten, který z ní před dvěma lety odcházel?
Tohle mi asi nepřísluší hodnotit. Z pohledu vedení klubu jsem se v Litvínově podílel na razantní transformaci, což mi dalo strašně moc, ale konkrétní aspekty toho, v čem jsem jiný, tak by měli posuzovat ostatní.

„Sportovní hledisko bylo v Litvínově velkým neúspěchem. Jsem přesvědčen, že tým byl druhou sezonu výrazně lepší než sezonu první, al ve výsledku jsme skončili ještě hůř."

Pozici sportovního manažera zastáváte vůbec poprvé. Je to pro vás krok do neznáma?
To určitě ne. Začalo to už na Spartě, kdy jsem se z pozice statistika a analytika postupně podílel na vedení klubu. Byl jsem pravou rukou vedení, skautoval hráče a tak dále. V Litvínově byl ten proces velmi podobný. Takže to spíš vnímám jako další krok na cestě.

Je vám teprve 32 let. Nebojíte se, že vám pro funkci sportovního manažera budou chybět zkušenosti?
Zkušenosti jsou samozřejmě důležitá věc, ale nějaké jsem stihl nabrat a zároveň vnímám, že stejně tak důležitý je drajv a zápal. U mládeže je pro mě spousta věcí nových. Cítím, že to do sebe zapadá, Dukla dává šanci mladým hráčům a dala šanci i mně. Myslím si ale, že v tomto směru máme v Jihlavě u áčka dobrou vyváženost. Viktor Ujčík i Béďa Ščerban byli vynikající hráči, jsou to zkušení chlapi, Karel Nekvasil má za sebou hokejovou kariéru a já jsem naopak člověk, který může přinést jiný pohled na věc.

Když se podíváte do vyspělých hokejových zemí, tak tam není výjimkou, že máte mladé trenéry nebo manažery. Neposuzují vás podle věku, zkušeností nebo hráčské a nehráčské kariéry, ale podle toho, jak dokážete pracovat. Jen dva křiklavé případy jsou trenéři Jon Cooper z Tampy Bay, který je právník, a Frölundu, jeden z nejlepších klubů v Evropě, postavil na nohy Roger Rönnberg rovněž bez hráčské kariéry.

„Často se zpětně vracím ke svým názorům či rozhodnutím, zda se časem ukázala jako správná či ne, abych se stále posouval."

Vy sám si na sebe tlak vytváříte?
Ano i ne. Často se zpětně vracím ke svým názorům či rozhodnutím, zda se časem ukázala jako správná či ne, abych se stále posouval. Stejně tak je pro mě důležitá zpětná vazba, na druhou stranu se umím i od věcí oprostit.  Ale pracovat pod tlakem mi problém nedělá, což jsem si potvrdil v minulé sezoně vedle Vládi Růžičky. (usmívá se) Bez ironie to byla skvělá zkušenost, za kterou jsem rád.

Předpokládám, že funkci analytika se už naplno věnovat nebudete.
Je to obor, ve kterém se budu dále vzdělávat a který budu dále sledovat. Rozhodně z něj neodcházím. Ale už nebudu mít čas na to, abych dělal analytickou přípravu na zápasy a sbíral data. Videokouč je v Dukle Pavel Falta a tohle bude především jeho dílo.

Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz

A bude vám analytika pomáhat v tom, jaké hráče chcete do Jihlavy coby sportovní manažer přivést?
Stoprocentně. Čísla určitě budu využívat, protože vám přináší objektivní rovinu. Trochu komplikace je v tom, že dřív jsem si veškerá čísla sbíral sám a v první lize jsou tyto údaje poměrně omezené. Ale za ty roky už vím, které zdroje jsou směrodatnější nebo které údaje na hráčích sledovat, protože jsou podstatnější než jiné.

„Hokej se ubírá směrem do rychlosti a práce s pukem. Přechod útočné modré čáry je strašně důležitý."

Zkuste být konkrétnější. Jaký údaj je při skautingu hráče směrodatnější než jiný?
Máte samozřejmě ohromnou škálu toho, co na hráčích sledujete a ve výsledku vám nikdy nic nezaručí stoprocentní garanci, ale i analytika potvrzuje, že se hokej ubírá směrem do rychlosti a do práce s pukem. Přechod útočné modré čáry je strašně důležitý. Naopak ubývají silovější složky. Dokonce jsem viděl v NHL jednu přednášku, kdy hráč při forčeku hitoval soupeře, což bylo to bráno jako ztráta několika vteřin, protože jeho tým potřeboval jeho rychlý backcheck a tlak na soupeře s pukem. Tohle jsou například trendy, které sleduju.

Jak probírá výběr hráčů v Dukle? Trenéři za vámi chodí, že by chtěli typologicky toho a toho hráče, nebo naopak vy za nimi chodíte s nabídkou trhu?
Obojí. Na úvod chci však říct, že proces příchodu hráčů do Dukly společně řeší několik lidí. Sportovní manažer, trenéři a jednatel klubu Béďa Ščerban. Rozhodující slovo mají ale vždy trenéři. Tak chci, abychom fungovali. Sám jsem zažil situace, kdy vedení přivedlo trenérovi hráče, o kterého nestál. Takové přestupy nekončí dobře. Ve vedení Dukly panuje shoda na tom, jaký hokej chceme hrát a jaké hráče chceme přivést. Pak to samozřejmě závisí na finančních možnostech klubu a jak jsem řekl… Pokud na daného hráče máme, tak rozhodující slovo mají trenéři, ale musím říct, že v rámci dokončených příchodů jsme se shodli velmi rychle. Proběhlo kolečko v managementu, skautingu a trenéři byli pro.

Do funkce sportovního manažera jste oficiálně nastoupil teprve nedávno. Jak moc je tedy aktuální kádr Dukly i vaše dílo?
Všichni hráči, kteří před touto sezonou přišli, tak prošli výše uvedeným procesem. To znamená, že jsem inicioval, že jsou na trhu k mání, že zapadají do naší koncepce. Poté se rozběhl kolotoč, kdy se díváte na videa, sháníte o hráči reference a kdy trenéři uvažují, jestli se jim do týmu daný hráč hodí.

„Sám jsem zažil situace, kdy vedení přivedlo trenérovi hráče, o kterého nestál. Takové přestupy nekončí dobře."

Zmínil jste využívání videí. Nedávno mi manažerský veterán Rostislav Dočekal řekl, že není úplně zastáncem přehnaného využívání moderních technologií, nýbrž upřednostňuje možnost vidět hráče naživo. Jak to máte vy?
Nejraději hráče sleduju naživo, ale sám se zamyslete nad tím, kolik zápasů za sezonu byste potřeboval vidět, abyste mohl daného hráče objektivně hodnotit. Deset? Patnáct? Dvacet? Potřebujete vidět jeho reakce v prvním zápase play off, v posledním zápase play off, jak reaguje v momentě, když jeho tým prohrává nebo jestli zápasy vypouští, když prohrává 1:5 a tak dál. Nebo vám nabídka na hráče přijde v dubnu, kdy je na dovolené a nehraje. Jak ho budete sledovat naživo? Jde o obrovskou škálu informací a při jejich sbírání vám moderní technologie elegantně pomůžou. Rozhodně ta práce ale není jen o tom, že sedíte v kanceláři. Třeba Filipa Hamana si velice dobře pamatuju ze zápasů Chance ligy, které jsem před lety viděl naživo, kdy jsem shodou okolností sledoval úplně jiné hráče. Otakara Šika si pamatuju z dvacítky, kde jsem spolupracoval s Vencou Varaďou, naposledy mě zaujal v minulé sezoně, kterou dohrával za Kometu. Jde tedy o kombinaci obojího. Když vás někdo zaujme na videu, tak se na něj stejně pojedete podívat, pak čerpáte znovu z videí, pak zase naživo…

Jedním z klíčových úkolů pro Duklu je nahradit Maxima Žukova. Vy jste proto přivedli Adama Berana, proč padla volba zrovna na něj?
Brankáři jsou specifický post, u kterého má vždycky velké slovo trenér brankářů. Před sezonou jsme se rozhodli jít cestou dvou mladých, hladových, ekonomicky méně náročných gólmanů. Ani jeden z nich ještě neprorazil na post stabilní jedničky a my věříme, že právě tohle je bude motivovat, že to je pro ně výzva.

Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz

V začátku sezony dostává více příležitostí Adam Beran a nutno říct, že se jeví velmi solidně. Vítězství proti Vsetínu vám nicméně vychytal Jakub Neužil, kterého máte k dispozici v rámci střídavých startů. Za mě by ale měl být gólmanský post stabilní, aby brankáři věděli, jaká je jejich pozice. Nebojíte se tedy, že takové „čachrování“ Adamu Beranovi uškodí?
Nebojím. Adam Beran je pořád mladý kluk a trenér brankářů Lukáš Sáblík zkrátka vycítil, že by potřeboval volno. Navíc se nám naskytla příležitost nasadit Kubu Neužila, kterou jsme využili. Rozhodně jsme ale ten krok neudělali na základě Adamovy výkonnosti. Vnímáme to, že on by v bráně nejradši stál ve všech zápasech, ale věřím, že tohle rozhodnutí i on sám nakonec vnitřně přijal a ví, že není mířené proti němu. Lukáš ví, co dělá, takzvaně myslí za roh a nechtěl Adama uvařit. Sezona je dlouhá, naposledy Dukle končila až koncem dubna.

„Před sezonou jsme se rozhodli jít cestou dvou mladých, hladových, ekonomicky méně náročných gólmanů."

Kromě toho jste na střídavé starty přivedli Jiřího Fronka a Lukáše Mareše.
Oba zatím nejsou v extralize dostatečně vytížení, tak nás jejich týmy oslovily, jestli bychom jim nedali prostor. Jirka Fronk byl u důležitých situací v Prostějově a Lukáš Mareš svými výkony pozvedl celou obranu, odehrál skvělé zápasy. Pomohli nám a doufám, že i my jim. Byli bychom nejradši, kdyby měli klíčové role v extralize, ale tady mají dveře otevřené. Spíš mě mrzí, že České Budějovice poslaly na rozehrání po zranění Tomáše Chlubnu do Litoměřic. I když před lety Tomáš odešel na přestup, pořád ho vnímám jako Dukláka. Pokud by měl nastupovat v 1. lize a měl by výkonnost do naší sestavy, rád bych ho viděl v jihlavském dresu.

Jak jste vlastně spokojen se vstupem Jihlavy do sezony?
Pořád je co zlepšovat. Ale pozitivní je, že z týmu je cítit soudržnost, vůle a odhodlání. Od kapitána po méně vytěžované hráče. Je sice pravda, že jsme v prvních kolech body poztráceli, ale věřím, že jdeme správnou cestou. Z týmu mám dobrý pocit. Nicméně pořád máme za sebou teprve šest zápasů, takže na soudy je ještě brzy.

Osobně se mi velmi líbí výkony noviců Otakara Šika a Patrika Miškáře.
Ukazují svůj potenciál, ale to platí o všech hráčích v týmu. Ota s Patrikem a další noví hráči přišli do mužstva, které funguje a má zdravé jádro, což jim adaptaci usnadňuje. Všichni víme, že Dukle v lednu odešel prakticky celý druhý útok, ale tým byl natolik zmobilizovaný a silný, že vyhrál ligu. Jaký jiný tým by to zvládl? Běžně se stává, že se kvalitní hráči v nefunkčním týmu utopí, ale v Dukle je kabina a kolektiv dobře nastavený. Takže to není o dvou, třech, čtyřech posilách, nýbrž o celém týmu. Vše vychází od trenérů a lídrů mužstva. A v tom je pro mě práce v Dukle o to snazší.

„V Dukle je kabina a kolektiv dobře nastavený."

V posledním zápase se naopak v sestavě neobjevili olomoučtí Tobiáš Handl a Joshua James Mácha. Jaká je situace a spolupráce s Olomoucí u nich?
Oba hráči jsou v režimu, že jsou stále s námi, ale do sestavy se tentokrát zkrátka nevešli. Místo v sestavě si musí vybojovat. Kousnout se a makat.

Letos je kádr Dukly širší. Je tomu tak na základě poučení z loňska, kdy jste sezonu dohrávali s výrazně poslepovanou sestavou?
Ano, s trenéry jsme se o tom před sezonou bavili. Nechtěli jsme jít do sezony se sedmi obránci a dvanácti útočníky. I na základě loňských zkušeností chceme mít letos kádr širší. Zároveň je naším cílem, aby hráči byli s námi. Nechceme sestavu na poslední chvíli lepit střídavými starty, prosit a spoléhat na kluby v extralize.

Letos Dukla hraje své domácí zápasy v Pelhřimově a Jindřichově Hradci. Co vám začátek sezony v tomhle směru ukázal?
Pro nikoho to není jednoduchá situace. Dopadá na hráče, kustody, trenéry, ale také na lidi z managementu. Převážíme spoustu věcí sem a tam. Když vidím, kolik věcí odtahá jednatel Bedřich Ščerban, holky z kanceláří… Neuvěřitelný. Ohledně hráčů, tak se často mluví o komplikaci, které působení v azylu přináší, to ovšem není všechno. Málokdo vnímá, že nám vzniklo nové zázemí v garážích pod tréninkovou halou, kam jsme se přestěhovali kvůli několikaměsíčnímu zpoždění stavebních úprav až v druhé polovině srpna. Celou letní přípravu jsme byli v úplném provizorium.

A dnes, tedy po šestém kole ligy, ještě nemáme například regeneraci, ve společenské místnosti je spousta nashromážděných věcí, které nemáme kam uskladnit, kustodi Honza Mečiar a Bohoušek Tománek po nocích montují kuchyň, ladí se vzduchotechnika, topení, aby vysychala výstroj a tak dále… Podmínky tu zkrátka nejsou ve standardním režimu a mnohdy ani neodpovídají profesionálnímu týmu, ale hráči a všichni ostatní to přijali jako fakt. Jak je vidět na jejich výkonech, hráči přišli do Dukly hrát hokej a neřešit věci okolo, což je velmi dobrý signál. V této těžké situaci zkrátka spoustu věcí musíme přejít, přehlédnout, a ještě víc si pomáhat a stmelit se. Víc, než cokoli jiného cítím soudržnost.

„I trenér Viktor Ujčík to glosoval tak, že v těžkých podmínkách dojde k zocelení."

Ve spartánských podmínkách se navíc tým může o to víc stmelit.
Jednoznačně. I trenér Viktor Ujčík to glosoval tak, že v těžkých podmínkách dojde k zocelení. Je to jen o tom, jak celou věc uchopí jádro týmu a za mě ji uchopilo velmi dobře. Věříme, že i v těžkých podmínkách se dá dosáhnout velkých věcí.

Na závěr se ještě dostanu k situaci z konce srpna, kdy nyní již bývalý trenér jihlavského dorostu Roman Kaděra v otevřeném rozhovoru zkritizoval vedení Dukly, které ho podle jeho slov bezdůvodně vyhodilo. Co byste k tomu řekl?
Bezdůvodně asi ne… Pro nás i pro mě jde o uzavřenou záležitost. Sezona nám nyní běží a od té doby se udály určité věci, které potvrdily správnost našeho rozhodnutí. Víc bych se k tomu vyjadřovat nechtěl a neměl. Vedení klubu se nechce v čemkoli pitvat, natož veřejně.

Nevyjádříte se ani k tomu, že podle Kaděry je hlavní problém Dukly nyní ve vás? Řekl, že to v klubu přestalo fungovat s vaším příchodem.
To by vedení klubu ukončilo spolupráci se mnou, ne?

Mimochodem, Kaděra už jako hráč zažil předčasný konec v Dukle v roce 2005, kdy s ním klub nečekaně ukončil spolupráci jen pár dnů před začátkem baráže.
To nechci komentovat, tehdy jsem měl jiné starosti. To jsem dokončil 9. třídu. (směje se)

Foto: hcsparta.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz