Mnoho lidí by na to asi nemělo koule, povídá Novotný po skoku z kraje do extraligy

Foto: hcmotor.cz

Duel Českých Budějovic s hradeckým Mountfieldem patřil k magnetům 15. kola Tipsport extraligy. Fanoušci na jihu Čech nezapomněli, co se stalo v roce 2013. Před zápasem uspořádali pochod ulicemi, načež zaplnili Budvar arénu do posledního místečka. Vytvořenou atmosférou chtěli pomoci Motoru k vítězství. Dočkali se.

Aréna zaburácela po dvaceti osmi vteřinách od úvodního buly, kdy křídelník Václav Karabáček u levé tyčky otevřel skóre. Tribuny ztichly – s výjimkou hradeckých praporečníků – za dalších čtyřiadvacet vteřin po soupeřově vyrovnání. Děj se zopakoval do poloviny úvodního dějství ještě jednou. Ve 13. minutě zvýšil Lukáš Pech z přesilovky na 3:2 a od té doby si Motor podržel vedení až ke konečnému stavu 4:3.

Značnou pozornost poutal hráč s dvanáctkou na zádech v domácím dresu. Osmatřicetiletý centr Jiří Novotný se vrátil po téměř dvou desetiletích do klubu, který mu umožnil vstup do velkého hokeje. Naposledy za něj hrál v sezoně 2001/02.

„Paráda. Jsem šťastný, že jsme vyhráli. Doufám, že jsem nějak pomohl klukům získat tři body. Snažil jsem se, i když ve třetí třetině jsem byl trošku míň na ledě, abych podpořil ty mladé a povzbudil je,“ říká mistr světa z roku 2010 a dlouholetý reprezentační kapitán.

„Doufám, že jsem nějak pomohl klukům získat tři body."

Po skončení minulé sezony se vrátil ze Švýcarska, kde válel za Ambri-Piotta, a rozhodl se uzavřít profesionální dráhu. Ale nezůstal bez milovaného sportu. Trénoval s budějovickým HC Samson a pokud necestoval zrovna do země helvétského kříže, kde přijal práci, která také souvisí s hokejem, byl připravený nastoupit po boku Martina Hanzala, Františka Mrázka, Reného Vydareného či Vladimíra Sičáka za tým pivovarníků v jihočeské Krajské lize. Zatím stihl dva zápasy s bilancí pěti gólů a dvou asistencí.

Sestava extraligového Motoru však náhle prořídla vinou zranění čtyř útočníků Vondrky, Venkrbce, Tomana a Beránka. Trenéři vyzkoušeli Novotného v několika trénincích a společně se domluvili, že nastoupí proti Hradci.

„Řekl jsem si, že bych měl klubu nějak splatit tu šanci, kterou mi dal na startu kariéry."

„Hodně jsem se rozmýšlel, ale znám se dlouhou dobu s lidmi v klubovém vedení a když jim omarodili hráči, řekl jsem si, že bych měl klubu nějak splatit tu šanci, kterou mi dal na startu kariéry. Teď jsem opravdu šťastný. V hledišti byla moje rodina, i mamka s taťkou a hlavně můj syn. Jako malinký mě viděl hrát za národní mužstvo, ale neměl z toho rozum. Už vyrostl, hraje za žáky Motoru a konečně mohl sledovat tátu na ledě. To mě hnalo dopředu,“ přiznává veterán.

Při svém extraligovém comebacku naskočil Novotný v centru formace s křídly Chlubnou a Abdulem. Na ledě strávil rovných patnáct minut – víc než Karabáček, Holec, Valský nebo Hanzl. Chodil na přesilovky i oslabení.

„Užil jsem si to a byl jsem překvapený, protože v trénincích jsem se víc zadýchával. Teď to bylo dechově lepší, než jsem čekal. Možná zapůsobil adrenalin, který mě hnal, a lidi na vyprodaném zimáku. To dá člověku nejvíc síly. Samozřejmě, našly se ještě velké rezervy v obranné hře, na vhazováních a celkově ve všech činnostech, ale to se dalo čekat, že tady nebudu nikoho vodit,“ usmívá se.

„To se dalo čekat, že tady nebudu nikoho vodit."

Dva dny před extraligovým večerem bojoval Jiří Novotný v barvách HC Samson proti týmu Střelců z Jindřichova Hradce. Z města, kde hokejově vyrůstal. Skok o čtyři soutěže výš nemohl být jednoduchý ani při hráčových obrovských zkušenostech.

„Bylo to extrémně těžké. V první řadě to je o nastavení hlavy. Byl jsem na pár trénincích s Motorem, ale trénink je něco úplně jiného než zápas. Zvláště proti týmu, jako je Hradec, který pětkrát za sebou neprohrál a byl druhý v tabulce. Měl jsem z toho obrovský respekt. Nechci si příliš fandit, ale mnoho lidí by na to asi nemělo koule,“ povídá upřímně.

Východočeši za stavu 2:4 z jejich pohledu sáhli k power play, zamkli své hostitele, ale těm se podařil brejk, z něhož mohl Novotný skórovat do prázdné klece. Dva metry před útočnou modrou ale zvolil přihrávku na Slováčka, který následně zamířil vedle.

„Tohle mě provází odmalička. Pořád někoho hledám. Myslel jsem, že spoluhráč je trošku přede mnou v lepší pozici. Navíc tam byl hradecký bek a počítal jsem, že na mě vyjede. Tak jsem to chtěl prodloužit, ale byla to chyba. Měl jsem to vzít na sebe a pojistit výsledek. Je to neomluvitelné,“ vrací se ke svému zaváhání.

„Vliv na moje rozhodování bude mít i práce ve Švýcarsku, kterou jsem začal a nechci od ní odcházet."

Bude hokejista ostřílený z NHL a KHL, majitel zlata a dvou bronzů ze světových šampionátů pokračovat v Motoru?

„Nechci předbíhat. Uvidíme, jestli se někteří kluci vrátí z marodky. V pondělí si odpočineme a v úterý bude trénink, na který se určitě dostavím a probereme to s trenéry. Vliv na moje rozhodování bude mít i práce ve Švýcarsku, kterou jsem začal a nechci od ní odcházet. Dá se to skloubit, ale není to snadné. Nechte se překvapit,“ loučí se.

Nebo neloučí?

Foto: hcmotor.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz