Moták o konci v Olomouci: Člověk se musí posouvat. Třinec? Bude to výzva

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Pět let a 294 odtrénovaných utkání. Kouč Zdeněk Moták se s Olomoucí ale loučí: další sezonu bude trénovat Třinec místo Václava Varadi. „Člověk se musí učit a posouvat v každém věku. Mít sny, zvedat poháry před spaním,“ popisuje v rozhovoru 57 letý trenér.

V klubu strávil krásné roky. Snad všichni novináři se vždy těšili na jeho tiskovky: Zdeněk Moták mluvil upřímně, výstižně a uměl si udělat i srandu.

Hráče si uměl pustit k tělu, ale vždy samozřejmě profesionálně. Respekt byl vždy zachován.

Nikdo mu z olomouckých hokejistů netykal. Ani kapitán Jiří Ondrušek.

„Možná Švrk (Jiří Švrček), když byl rozjetý, ale to nebylo schválené," usmíval se Ondrušek.

Pane Motáku, proběhlo už rozloučení v kabině?
Ne, já si myslím, že se budeme potkávat. Myslím, že si podáme ruku… Takhle to je. Jeden den jste tam a druhý den někde jinde. Extra loučení asi nebude.

„Já se těším, že jdu pracovat s kvalitním, možná nejkvalitnějším mužstvem v extralize."

Jak se vyvíjelo to, že přestoupíte z Olomouce do Třince?
Člověk se musí učit a posouvat v každém věku. Mít sny, zvedat poháry před spaním, dávat rozhodující góly… To vás musí hnát pořád dopředu. Ať už je to v práci hráčské, trenérské nebo jakékoliv. Já se těším, že jdu pracovat s kvalitním, možná nejkvalitnějším mužstvem v extralize. Práce to bude zase jiná, ale těším se na to. Bude to výzva, abych dělal vše ještě více a lépe.

Od olomouckého klubu jste obdržel památeční dres s číslem 294...
Já jsem vůbec nevěděl, že se něco takového chystá. Jsem rád za sezony, co jsem tady byl. Nejdůležitější na tom všem jsou lidé, kteří jsou okolo vás. Tady v Olomouci je spousta báječných lidí, se kterými jsem byl v každodenním kontaktu. To je důležité, že najdete společnou řeč. A když ne, tak si to vyříkáte a mluvíte se všemi napřímo. Jsem vděčen i Erikovi (Fürstovi, pozn. red.), že jsem tady mohl být. Troufám si říct, že jsem odvedl dost dobrou práci.

Dají se vypíchnout nějaké momenty, na které nikdy nezapomenete?
To takhle asi nejde. Všechny velké vítězné zápasy, kdy se nám podařilo třeba otočit výsledek… Ale vypichovat bych něco nechtěl. Špatně bylo akorát to, že fanoušci nemohli chodit na hokej. Více dobrých momentů by bylo, kdyby tady mohly být častěji plné tribuny. Fanoušci dokážou vytvořit pro hosty pravé peklo a pro domácí jsou pomyslným šestým hráčem na ledě.

Pojďme se ohlédnout za sezonou. Po posledním zápase znělo kabinou Aj tak sme stále frajeri. Vystihuje to celý ročník?
Ono to není jen tato sezona. Shrnuje to pro mě celých pět let, co jsem tady mohl být. Je to tady vždycky tak, že když sem přichází noví hráči, tak vždy zapadnou do kolektivu. Přijme je. I když pro nás sezona skončila smutně, tak vždycky Aj tak sme stále frajeri má svoje opodstatnění.

„I když pro nás sezona skončila smutně, tak vždycky Aj tak sme stále frajeri má svoje opodstatnění."

Jak se ohlédnout ještě za předkolem s Vítkovicemi? Bylo to nesmírně vyrovnané a rozhodovalo i štěstí.
Rozhodovaly maličkosti, detaily. My jsme bohužel nedávali góly v domácím čtvrtém zápase. Měli jsme tam vyložené šance, kdy jsme byli sami před brankářem, ale neproměnili jsme to. Posunulo by nás to do čtvrtfinále. Nicméně zápasy to byly vyrovnané a myslím, že diváci si přišli na své. Bohužel pak přijdete domů a nemáte co dělat. Zůstane takové prázdno a nevíte najednou, co s volným časem. To je špatně… Trhá vám to ruce, nohy, ale je konec. Takhle to je smutné. Musím ještě něco říct.

Povídejte.
Na jednu stranu musím zmínit, že sezona byla strašně těžká. Jak se nám zranil Braňo, tak jsme velkou část ročníku měli jednoho brankáře – Honzu Lukáše. Ten si odvedl své, chytal výborně, ale potřebujete mít celý kádr. V posledních zápasech, a především v lednu, se nám někteří kluci zranili. Pak to vyvrcholilo i tím, že v posledním utkání sezony nemohl hrát ani Honza Káňa. To byla velká ztráta.

Proč vlastně nemohl?
Zranil se už v Plzni v základní části. Narazil tam na mantinel – nějakou dobu byl mimo. Pak to nešlo. Play off hrajete nadoraz – se zraněním a tak. Ale v pátém zápase to nešlo…

„Bohužel pak přijdete domů a nemáte co dělat. Zůstane takové prázdno a nevíte najednou, co s volným časem."

Sezona sice byla často nahoru dolů, ale závěr základní části se povedl. Minulý rok tomu byl podobný. Jak se vám uzdravila většina týmu, výkony šly nahoru.
Když máte plné mužstvo, můžete dokázat velké věci. Loni to bylo stejné. První zápas v plném složení jsme hráli až v tom předkole play off. Vypadalo to taky hned jinak. Je to spekulace, ale nám se letos zranili dlouhodobě Lukáš Kucsera, Petr Strapáč. Pak jsme měli krátkodobé marody: Rosťu Olesze, Honzu Káňu nebo Lukáše Nahodila. Byli to kluci, které potřebujete. Když jsme kompletní, tak máme zkušené mužstvo, a to i na play off. Ale já nechci brečet, prostě jsme vypadli.

Nicméně jste ukázali novinářům i veřejnosti, že špatný tým nejste. Snad každoročně je Olomouc mezi největšími outsidery, ale už popáté v řadě jste hráli alespoň předkolo play off.
Ano. Jak přišel k nám Krejča, tak celé očekávání lidí zvedl. My jsme od toho také očekávali hodně. Myslím si, že on tady odvedl obrovský kus práce. Kdybychom neměli tolik zraněných, mohli jsme ještě teď hrát. Ale my to bereme, je to sport. Ne vždy, když hrajete dobře, tak vyhráváte.

Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz

Co byste na sezoně vyzdvihl?
Jestliže máte v něčem mínus, musíte mít i plusy. Tím, že se starší kluci zranili, tak do toho naskočili mladší. A tím, že získávali zkušenosti, tak hráli lépe a lépe. To je důležité pro další sezony i pro olomoucký celek – mají kam sáhnout. Mohou to být kluci, kteří by to mohli zde v budoucnu táhnout.

Ukazuje se, že je důležitá i trpělivost. Olomouc málokdy přemohla ostatní v množstvích přestupů, ale hráčům se dal prostor a věřilo se jim. Mám na mysli i mladíky.
Ano, to je fajn. Na jednu stranu, my jsme šli do posledního zápasu s Kladnem všichni vyklepaní. Bylo to na bedrech těch zkušenějších, kteří umí říct něco v šatně a dát třeba rozhodující gól. To je na nich, postupem času se mohou mladí na ně nabalit. Do utkání s Kladnem, které bylo pro nás úspěšné, se to nevyvíjelo moc dobře. Je to vše o práci – musíte s lidmi pracovat a je to o tom, co s nimi děláte na ledě. Je pravda, že mladí kluci zůstávali i po tréninku. Makali na sobě. Záleží to vše na nich. Pokud oni nechtějí, tak já jako trenér můžu dělat co chci – stavět se na hlavu – a nedosáhnu ničeho. Bude záležet, jak budou kluci nadále pracovat.

„David je normální kluk jako všichni ostatní, co jsou v šatně. Byl jeden z nich. My jsme se bavili o různých věcech – o životě v NHL, jak to tam dělají, co můžeme přenést sem."

Ještě směrem k Davidu Krejčímu. Jak vám pomohl i mimo led, kam fanoušci jen tak nevidí?
David je normální kluk jako všichni ostatní, co jsou v šatně. Byl jeden z nich. On spíše pomáhal na ledě, to byl jeho největší přínos a hlavní devíza. My jsme se bavili o různých věcech – o životě v NHL, jak to tam dělají, co můžeme přenést sem… Výkonem byl jiný, ale jinak ne. Tato banda přijme víceméně každého. Daný hráč, ať už je to kdokoliv, tak si netroufne pak něco vypustit.

Jan Bambula i Jakub Navrátil dostali za své výkony pozvánku do reprezentace.
Je to první kemp. Budou se tam rvát a otrkávat. Je to dobře, to je jasné! Možná svůj level posunou zase dál – uvidí, jak se to dělá zase jinde, v národním týmu. A co vše potřebují ještě udělat, aby byli ještě lepší. Když si to kluci uvědomí, že to není jen o tom, aby přišli a oddělali si přípravu a šli domů… Je to o tom, že budete přemýšlet, jak to dělat správně, nebýt líný. Když hraje někdo extraligu, tak hokejový život nekončí – chcete se posouvat dál a dál. Když tohle pochopí a dají to na led, bude to skvělá zpráva.

„Play off? Po očku to sleduju. Člověk bez hokeje žít nemůže."

Sledujete probíhající play off?
(zapřemýšlel se) No, jo. Po očku to sleduju. Byl bych ale radši, kdybychom tam byli.

Jak na vás play off působí?
Jsou to vyrovnané zápasy, kromě toho jednoho mezi Spartou a Libercem. Každý s každým může hrát vyrovnané duely. Chcete uspět za každou cenu, v rámci fair play samozřejmě – vyhrát sportovně. To je to nejvíc. Koukám na to, člověk bez hokeje žít nemůže.

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Kdybyste postoupili, hráli byste proti Třinci, kde budete další ročník působit.
Bylo by to pikantní. Byl bych za to rád, ale bohužel…

I s Vítkovicemi to mělo pro vás větší náboj, že?
Já jsem dlouho pryč, znal jsem tam jen Lukáše Kováře či Lukáše Krenželoka, který tam byl snad tehdy v juniorce. Občas se potkám na pivu s Romanem Polákem. Znám i další, když hrajeme proti sobě, s některými jsme se potkali třeba v národním týmu. Znám pak samozřejmě lidi v managementu. Když jsem na jejich zimáku, tak si milionkrát s někým podám ruku. Rád je vidím. Když přijedu sem, tak také rád uvidím každého a podám si s nimi ruku.

Jak se budete těšit na zápasy proti Olomouci?
Bude to zase něco jiného než hrát třeba proti Litvínovu nebo Plzni. Tím ale nechci nikoho shazovat.

„Dokud to jde, pojďme se hokejem bavit! Pojďme si užívat život, jsou jiné trable."

Nebojíte se toho, abyste si další rok nespletl třeba šatnu?
(usmívá se) To si myslím, že ne.

Jak budete trávit volno?
Budu koukat na hokej. Až mě opustí mrzutost z vypadnutí, tak semifinále i finále budu sledovat. Pojedu se mrknout i na národní tým, jak bude hrát v Ostravě. Možná vyjedu někam za hranice, uvidíme. Asi to bude docela hokejové. Musím si hlavně odpočinout.

Na závěr: Co byste vzkázal lidem z Olomouce?
Myslím, že lidé byli výborní, to budou i nadále. Hokej tu budou mít rádi, rozumí mu. Doufám jen, že na hokej budeme moct chodit. Snad budou kluci převádět kvalitní výkony a budou jim dělat radost. Konkrétní vzkaz není zapotřebí. Olomouc je hokejové město. Potkal jsem tu hodně kvalitních a veselých lidí. Dokud to jde, pojďme se hokejem bavit! Pojďme si užívat život, jsou jiné trable…

Foto: Daniel Klement, hc-olomouc.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz