Musíme věřit, že to dokážeme! velí kapitán Zachar. Oholí se po semifinále?

Foto: Sanny Muharem

(BUFFALO, od našeho zpravodaje) Nemá takové jméno jako někteří jiní čeští junioři, Marek Zachar je ale pro dvacítku neskutečně platný.Kapitán nechá na ledě všechny síly, bruslí, doluje kotouče. V kabině strhává ostatní k pozitivnímu myšlení a cestě správným směrem. "Céčko jsem měl už dřív, v osmnáctce. Od trenéra jsem dostal důvěru, nějak se to se mnou vezlo. Byli spokojeni, za což jsem jedině rád," odpovídá na dotaz, zda býval lídrem ročníku už dřív.

Někdejší útočník Liberce hraje druhým rokem za tým Sherbrooke Phoenix, v Quebecké juniorské lize si letos drží průměr jednoho bodu na zápas. "Kanadský hokej mám už zažitý, stejně tak někteří jiní kluci z týmu. Před semifinále by to mohla být možná trošku výhoda," přemítá.

Češi mohou uspět jedině tehdy, pokud se jim sejdou všechny důležité okolnosti."Hlavně musíme věřit, že to dokážeme. Ve čtvrtfinále to vyšlo, tak proč ne proti Kanadě," dodává

Euforie z postupu odezněla, máte už v hlavách velké semifinále?
Jednoznačně! Jakmile jsme se ve středu probudili, začali jsme se na to utkání chystat. Jdeme za tím, dobře víme, že na turnaji pro nás nic nekončí.

Měl jste i v tomto smyslu proslov ke spoluhráčům?
Ještě ne, zatím to neproběhlo. Ale něco si určitě řekneme. Po utkání s Finy jsme slavili vítězství, hlavní euforie proběhla v kabině, na hotelu jsme si pak užili hlavně ohlasy od rodin a známých. Z domova. Bylo to fajn.

Když se na zápas podíváte s odstupem několika hodin, co především dovedlo dvacítku k postupu?.
Ohromně nám pomohl Pepa Kořenář, skvěle makala taky obrana. Směrem dozadu jsme hráli výborně, samozřejmě nechyběla trocha štěstíčka. Důležité bylo, že jsme hodně zápasem žili. Nesmíte ztrácet hlavu, je třeba, aby každý věřil! Myslím, že to je docela vzácné. V každém z nás je, že to můžeme dokázat. Furt makáme.

Kde se to v mančaftu vzalo?
Náš tým je ohromně silný. Jen tak nesloží zbraně, což je super! V životě jsem zatím nezažil, abych byl v mužstvu, kde je taková parta. Všichni strašně chceme  Náš ročník 1998 předtím nic velkého nevyhrál, takže úspěch ve čtvrtfinále je teď něco nového. Abych se přiznal, dlouho jsem tomu nemohl uvěřit. Byl jsem strašně, strašně rád!

Pomohli týmu mladší hráči narození v letech 1999 a 2000? Protože váš ročník v minulosti neuspěl na Memoriálu Ivana Hlinky ani na MS osmnáctek.
Jo, určitě. Každý má v týmu svoji roli. A když ji splní, dá tu práci ve prospěch mužstva, všechno do sebe zapadne.Pak přijde úspěch. Všichni jsme se na šampionát strašně těšili. Během podzimu jsme si volali, psali si s kustody. Nemohli jsme se dočkat.

Teď máte před sebou Kanadu. To bude pořádná zkouška, co říkáte?
Bude. Musíme plnit systém, jaký trenér chce. Je třeba, abychom hráli jako tým. A věřit, že to dokážeme.

Může v přípravě pomoci utkání z přípravy, v němž dvacítka podlehla javorovým listům vysoko 0:9?
Myslím, že tenhle zápas hodíme za hlavu. Byla to příprava, pořádně jsme nevěděli, co máme hrát. Lajny nebyly sehrané. To je pryč. Budeme vycházet z reality. Po postupu máme sebevědomí, všichni víme, že proti Kanadě je šance uspět, jen když tam necháme všechno. Musíme bruslit, makat celý zápas a být soupeřům pořád za zády.

V českém týmu je dost krajánků z kanadských soutěží, včetně vás. Bude to výhoda?
Asi ano. Pokud to vezmu osobně, kanadský styl hokeje už mám zažitý. Stejně tak ostatní kluci.

Jaká je role kapitána v českém týmu? Hodně zvyšujete hlas, nebo jste spíš pro klidnější cestu?
Jsem takový, že kluky hecuju. Před zápasem je trošku namotivuju. Ale nějakou významnou roli tady nemám, protože mi pomáhají všichni. Hlavně Alby Reichel, také Ondra Vála a další.

Koukám, že vaši tvář zdobí docela slušný plnovous. Nehecovali vás parťáci, že byste se mohl v případě semifinálové výhry oholit?
Už to v kabině padlo. Že kdybychom vyhráli, měl bych ty vousy shodit. No, ale to tedy ještě musíme probrat (směje se).

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U20
• Mládež