Naštvaný Ondrušek o Kucserovi: Leží tam jak mrtvý a další střídání hraje
Foto: Michaela Martinátová, hc-olomouc.cz
Na modré čáře zamířil, vyslal puk na branku a s pomocí tyče jej dopravil za jinak výborného Patrika Bartošáka. Obránce Olomouce Jiří Ondrušek mohl po srovnání ve třetí třetině na 2:2 zvednout ruce nad hlavu. Jenže o čtyři minuty později je zvedl víc než bylo třeba i v souboji s vítkovickým Lukášem Kucserou. „Když tam hráč zůstal ležet jak mrtvý a pak další střídání hraje, tak si o tom myslím svoje,“ řekl naštvaně. I kvůli jeho faulu musela Mora hryznout už pátou prohru za sebou.
Vítkovice po jeho faulu dostaly možnost dvojnásobné přesilové hry trvající bezmála minutu. Ostravané zvýhodněnou početní výhodu sice neproměnili, o chvíli později ale v klasické přesilovce udeřily. Kohouti už na to ve zbývajících osmi minutách odpověď nenašli.
„Vyloučených bylo na naší straně hodně. Vyrovnaná utkání rozhodují přesilovky a my jsme na to doplatili i v Hradci, i když tam jsme nedostali v oslabení, ale stálo nás to spoustu sil,“ uvedl Ondrušek se zachmuřeným obličejem.
Snahu o dohnání hubeného vítkovického vedení musel sledovat už jen skrze plexisklo na trestné lavici. Rozhodčí totiž jeho zákrok na Lukáše Kucsery ocenili nejen dvěma minutami, ale i osobní desítkou. „Jestli to byl faul, to nemůžu hodnotit,“ řekl Ondrušek. Když ale zazněla poslední siréna a on opouštěl trestnou lavici, zamířil k rozhodčím pro vysvětlení.
Víc ho však pálila jiná věc. „Když tam hráč zůstal ležet jak mrtvý a pak další střídání hraje, tak si o tom myslím svoje,“ prohlásil bek, který sám z ničeho neuhne a vždy ctí fair play, na adresu Kucsery.
Šlo možná o přísné vyloučení. Ondrušek ale podle opakovaných záběrů trefil hráče, který se před několika lety objevil i právě na Hané, na zátylek. Přesně do místa, kde končí helma. Sudí by si faul určitě obhájili. A Vítkovice trestaly.
„Vítkovice měly trošku víc šancí, měly víc ze hry, ale my jsme únavu ze soboty pak naštěstí trošku rozbruslili. Přesilovky nás stály body,“ bědoval Ondrušek. I Mora dvakrát udeřila v přesilovce, častá vyloučení ale na spádu hry v každém případě nepřidaly. „Kvůli vyloučením to bylo strašně rozhárané utkání. Myslím, že to nevyhovovalo ani nám, ani soupeři,“ přitakával na tiskovce vítkovický asistent Pavel Trnka.
Ondrušek fauloval Kucseru, ten se těžce zvedal
Ve snaze vyrovnat odvolala Mora brankáře. Po střele Škůrka se mohlo jít do prodloužení, jenže puk jen cinkl o tyčku za Bartošákem. Kotouč se pak dostal k Davidu Květoňovi a bylo hotovo. Opakovaná hra v šesti (ne)skončila další trefou Vítkovic.
Když David Ostřížek viděl, že hosté znovu míří na odkrytou branku, vyletěla hokejka z jeho rukavic jako šíp. Nechtěl jim dopřát radost z pocitu, jak se puk třepetá v síti. Gól ale stejně platil, pravidla v takovém případě hovoří o technické brance.
Prostě zmar. Páté prohra v řadě zkrátka pálí, i když hra Hanáků není k zahození.
„Nejsou to všechno čisté prohry, doma jsme bodovali s Brnem, bodovali jsme v Chomutově. Ale víme, že dva body z pěti zápasů je strašně málo, pokud chceme být v tabulce nahoře,“ ví Ondrušek. To trenér Jan Tomajko svým postojem trochu překvapil. „Pětkrát za sebou jsme za nula bodů neprohráli, takže to není tak špatné,“ uvedl v hodnocení na tiskové konferenci.
Herní projev dobrý, chybí góly (= Irgl)
„Nemyslím si, že by to byla krize. V Hradci jsme prohráli o gól, proti Vítkovicím, když nepočítám ty góly do prázdné branky, tak v podstatě taky. Herní projev je dobrý, ale něco tomu chybí,“ procedil brankář Jan Lukáš. „Góly,“ ozve se z hloučku novinářů. „Přesně tak,“ kývne.
Ano, Mora (opět) žehrá na málo vstřelených branek. Proti Kometě sice mířila do černého čtyřikrát, v klíčových chvílích ale střelec chybí. Znát to bylo jak v Hradci, tak proti Vítkovicím. Hlavní kanón – Zbyněk Irgl – marodí s třísly a léčba mu podle všeho zabere ještě minimálně týden.
Kohouti jeho návrat už netrpělivě vyhlíží. I ve svých 38 letech je totiž obdařen schopností skórovat, i když to jeho parťákům úplně nelepí. Bez něj v sestavě Olomouc prohrála všechny čtyři utkání a tabulkou se pomalu propadá.
„Můžeme si říct, že máme nějaké body nahrané a v tabulce to není tak cítit. Ale desítka se dotahuje a může to být cítit už brzy,“ je si vědom Ondrušek.
Irgl ale není na marodce sám. Zejména v obranných řadách je co kurýrovat. Kvůli zranění nehrají kapitán Martin Vyrůbalík a Tomáš Dujsík, Jakub Galvas pak reprezentuje na dvacítkách.
„Víme, že dva body z pěti zápasů je strašně málo, pokud chceme být v tabulce nahoře.“
„Je nás v obraně málo, jsme čtyři pět beků, pomáhají nám junioři. Navíc každého něco bolí, máme nějaké bolístky a pohmožděniny, takže to není stoprocentní,“ pravil Ondrušek, který v poslední době často alternuje za útočníky. V prosinci dal solidní čtyři góly.
Jako služebně nejstaršího jej trenéři navíc využívají jako mentora. Dostává k sobě ty nejmladší. Zatímco tradičního parťáka Galvase už prakticky nemá co učit, Matůš Hlaváč či Ludvík Rutar školením projít musejí. Zkušenosti se totiž nedají pořídit jako rohlíky v pekárně.
Od Olomouce je sympatické, že absence řeší vytažením mladíků z vlastních zdrojů, je ale jasné, že v následujících týdnech, kdy se začne opravdu lámat chleba, by potřebovala spíš ty zkušené. „Teď máme dva dny volna, takže doufám, že to bude lepší,“ věří Ondrušek v uzdravení spoluhráčů.
Osmé místo, kam se Hanáci propadli, není důvodem k panice. Dokonce ani série pěti proher, která je delší než ta v mizerném období před první reprezentační pauzou. Další ztráty by ale mohly Kohoutům zbytečně poskvrnit jinak tvrdě vypiplaný pobyt v lepší polovině tabulky.
Share on Facebook
