(HERNING, od našeho zpravodaje) Bagáž dorazila do Herningu, a to znamená jediné – Martin Nečas je připraven naskočit do nedělního utkání proti Norsku. V sobotu odpoledne si s pár spoluhráči střihl dobrovolný trénink, kde makal na oživení souhry s Filipem Zadinou.
Při pátečním otvíráku proti Norsku mohl puk do brány tlačit maximálně očima. Vítězný vstup českého týmu do turnaje sledoval Martin Nečas z tribuny, na (nejspíš) jeho místě ve třetím útoku nastoupil Daniel Voženílek.
„Byl jsem snad víc nervózní, než kdybych hrál,“ přiznal Nečas. „Když jsme prohrávali, tak jsem věděl, že je to velký zápas a že ty dva body potřebujeme, nebo později v turnaji můžeme potřebovat. Lepší je, když člověk hraje, ale co s tím nadělám.“
„Určitě bych do toho rád naskočil hned. Minulý rok, když jsem šel rovnou do zápasu s Británií, tak jsem cítil hrozně, ale ten další zápas zase o dost líp. Vždycky to má nějaké plus a minus, ale určitě jsem chtěl být na ledě proti Švýcarsku,“ pokračoval.
„Byl jsem snad víc nervózní, než kdybych hrál.“
Martin Nečas o utkání se Švýcarskem
Na sobotní dobrovolný trénink vyrazilo jen devět hráčů a dva gólmani. Nechyběli ale Filip Zadina s Michaelem Špačkem, ke kterým Nečase trenéři pravděpodobně naroubují.
„Se Záďou (Filipem Zadinou, pozn. red.) jsem hrál v mládežnických repre, takže to nebude problém. Vím, jak Záďa hraje. Myslím, že to bude klapat. A Špágr? Samozřejmě ho znám, jednou jsem s ním hrál na mistrovství dvacítek,“ vzpomínal Nečas. „Mluvíme hodně mimo led, abychom věděli, kdo kde bude hrát, hlavně v útočném pásmu. Pak už je to o nějakém instinktu.“
„Se Záďou jsem hrál v mládežnických repre, takže to nebude problém. Špágr je tady v Evropě jeden z nejlepších centrů.“
Martin Nečas, útočník národního týmu
V tomhle složení tak zatím odpadá varianta, že by se Nečas stěhoval na centra: „Jsem zvyklý hrát jako křídlo, ale kdyby byla nějaká zranění, tak nemám problém s centrem. Pár let hraju na křídle, takže jsem tam určitě radši.“
„Každý víme, kdo je jaký hráč. Špágr je možná trochu podobný jako já a Záďa je střelec. Máme to dobře postavené, mohlo by to klapat. Zápas od zápasu to určitě bude lepší. Špágr je tady v Evropě jeden z nejlepších centrů,“ míní lavina z Denveru.
Dobrovolný trénink, sobota, nehraje se zápas. Pohodička, řeknete si. Jenže v Herningu to neplatí. Tréninková hala je od té, kde se děje všechno ostatní, vzdálená asi patnáct minut autem. Hráči tak musejí ve výstroji absolvovat nepříjemnou cestu autobusem.
„Myslím, že pak během turnaje už ani nebudeme tolik trénovat. Těch zápasů je hodně, takže by to neměl být úplně problém. Ale přeci jen... Zítra jet na ranní rozbruslení patnáct dvacet minut tam, pak zpátky. Není to ideální,“ pokrčil rameny Nečas.
„Když jsem sem přijel, tak mi to připomnělo Žďár nad Sázavou.“
Martin Nečas o Herningu
„Led tam je dobrý. Je trošku větší, než na co jsem byl zvyklý. A tady na hlavní hale je ještě větší. Je to trošku nezvyk, minulý rok v O2 areně byl led o něco menší, podobný NHL. Tady je to letiště, ale jsme dobrý bruslařský tým a neměl by to být problém,“ podotkl.
Celkově je Herning zvláštní místo na konání šampionátu. Malé město? To by ani nevadilo, jenže... Hala stojí doslova v polích, od centra je vzdálená několik kilometrů. Fanoušci si tak mimo hokej moc zábavy neužijí.
„Ve městě je vlastně jenom jedna ulice, takže když jdete tam, jsou tam všichni čeští fanoušci. Člověk se moc neschová.“
Martin Nečas, útočník národního týmu
„Když jsem sem přijel, tak mi to připomnělo Žďár nad Sázavou,“ vtipkoval Nečas. „Takové malé městečko, jedna ulice, ale zase je to tam hezké. Všechno je fajn kromě té tréninkové haly, která je daleko a musíme přejíždět autobusem.“
„Je tady dost českých fanoušků. Ve městě je vlastně jenom jedna ulice, takže když jdete tam, jsou tam všichni čeští fanoušci. Člověk se moc neschová. Máme výborného kuchaře u nás na hotelu, kde máme výborné jídlo, takže ani nemusíme moc vycházet,“ zakončil 26letý forvard, od kterého česká hokejová veřejnost očekává hodně.
