Nechci být na ledě jen kvůli jménu, hlásí Ševc. Sérii v Liberci je na čase zlomit!

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

Na jaře pomohl Liberci do finále play off, Martin Ševc se rval ze všech sil a obdivuhodným způsobem opět ukázal, že je v Tipsport extralize jedním z nejlepších beků. Ano, chlapíkovi původem z Nymburka bude na podzim už 38 let, jenže hraje jako za mlada. Po přestupu do Mladé Boleslavi se od něj očekává, že povede defenzivu Bruslařů a zároveň pomůže usměrnit mladší parťáky, jako to donedávna dělal pod Ještědem.

HokejkaTV

V přípravných zápasech se zatím objevil pouze dvakrát, ale to je přesně Martinův záměr. „To hlavní přijde. My starší ročníky víme, co nám vyhovuje. Větší zátěž by byla spíš kontraproduktivní," hlásí.

Na první pohled je plný energie, zase má v sobě ten oheň, bez něhož se vrcholový hokej dělat nedá. „Chuť mám a neřeším, co bude dál. Po sezoně uvidíme. Teď se nekoukám nijak daleko," dodává upřímně.

Co přesně vás vedlo k odchodu z Liberce do Boleslavi?
Převážně šlo o osobní důvody. Na Liberec nemůžu říci jediné špatné slovo, strávil jsem tam čtyři krásné roky, ale trochu se mi už zajídalo dennodenní dojíždění. Roli hrála i Liga mistrů, kam Liberec postoupil, obnášelo by to další cestování. Člověk má nějaký věk, je víc unavený. Navíc druhý kluk mi teď šel do první třídy a já díky kratší vzdálenosti z práce domů mám víc času na rodinu a na její koníčky. Moje moje žena už také pracuje, takže se starám o kluky víc než dřív. Osobní stránka hrála klíčovou roli, nebylo to vůbec o tom, že bych nechtěl pokračovat v Liberci. Panu majiteli Syrovátkovi jsem říkal, že kdyby postavil halu o padesát kilometrů blíž mému domovu, zůstal jsem (usměje se).

Bydlíte v Nymburce, dojíždění jste si asi užil do sytosti, že?
Denně jsem ujel 160 kilometrů, často býváte svědkem všelijakých harakiri. Cesta do Liberce je určitě lepší než od nás do Prahy, ale pořád to byly dvě hodiny denně. A pokud je člověk z hokeje utahaný, bylo to o to horší.

Spočítal jste si někdy ujeté kilometry?
To ne, ale když si vezmu, že mám autem najeto 125 tisíc kilometrů a bez pár měsíců jsem ho měl od začátku na cestování do Liberce, tak to mluví asi za všechno. Vychází mi to kolem 35 tisíc kilometrů za rok.

Když jste uvažoval o nové sezoně, zvažoval jste jen setrvání v Liberci a nabídku od Mladé Boleslavi? Nebo byly ve hře také jiné varianty?
Na stole byla možnost, že s hokejem skončím, nebo si najdu něco poblíž domova. Následně jsem se sešel s Radimem Vrbatou a můžu říci, že mě docela nadchla jeho vize. Vypadá to, že by z Boleslavi mohla vyrůst další organizace, která hokej začne dělat trochu jinak, než je tu zvykem. Že bude trochu otevřená víc do světa. A já bych k tomu rozvoji chtěl svojí měrou přispět.

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

V kabině jste se adaptoval rychle, předpokládám.
Spoustu kluků jsem tady znal, zapadnout sem nebyl sebemenší problém. V mém případě jde spíš o sžívání se s herním systémem, který je trochu jiný, než na jaký jsem býval zvyklý. A to si postupně sedá.

Boleslav startuje cestu za novou vizi, Radima Vrbatu čeká první sezona ve funkci sportovního ředitele. Nepřipomíná vám to Liberec před čtyřmi lety, kdy vám Filip Pešán nastínil své plány a vy následně podepsal Bílým Tygrům?
Trochu jsem si na to vzpomněl, bylo to podobné. Radim má podobné vize jako Filip, určitý rozdíl je jenom v zázemí, které má Liberec o něco lepší. Což je dané ale i velikostí města a tím pádem také jinou fanouškovskou základnou. My bychom byli moc rádi, kdyby si na zimák našlo cestu co nejvíc fanoušků. Pokud se nám bude dlouhodobě dařit, určitě si sem cestu najdou. Kdo ví, třeba se k tomu časem přidá i nová hala.

Klub také očekává, že v roli jakéhosi mentora pomůžete zdejším mladým bekům.
Budu se snažit. Prvořadé je, aby moje výkonnost byla na úrovni. Pokud bude, teprve potom můžu pomáhat ostatním. Radim Vrbata ví, jaký jsem hráč, nastupovali jsme proti sobě jako děti. Svůj styl už těžko budu měnit.

Během kariéry jste zažil několik mistrovských titulů a spoustu finále play off. Slýcháte v Mladé Boleslavi, že jste hokejové štístko, kterému by to mohlo s velkým úspěchem klapnout i u Bruslařů?
Říkají mi to, ale hokej je kolektivní hra, nikdy to není o jednom hráči. Hlavní cíl je dostat se do play off, ideálně do šestky. Jenže týmů se stejným záměrem je v extralize víc než hodně. Uvidíme, jak to bude probíhat. Ale za sebe říkám: chci urvat první šestku.

Poslední dobou jste se na ledě hodně zklidnil, zdaleka nemáte tolik trestů jako dřív. Šel jste do sebe, nebo je to i věkem?
K tomu postupně dozrajete, i když v mém případě to docela trvalo. Ale je fakt, že v minulé sezoně jsem byl celkově klidnější, vyrovnanější. Doufám, že v tom trendu budu pokračovat. Byť vím, že jsem energický hráč a umím vybouchnout. Ale už po dvou vteřinách mi je jasné, že to bylo špatně. Člověk už to ovšem nemůže vzít zpátky.

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

Jak vám v minulosti seděly zápasy v Mladé Boleslavi? Zrovna s Libercem to byly emotivní bitvy.
Boleslav byla vždycky nepříjemná, agresivní a hodně bruslivá. Speciálně na boleslavském ledě. Co si vybavuju, vždycky jsme tady měli problémy.

Ale doma Bílí Tygři vládnou, vyhráli tam snad 20 vzájemných utkání za sebou.
Tak je na čase to zlomit (směje se). Na zápasy s Libercem se těším, podobně jako na utkání s Kladnem, kam jsem si myslel, že už se nikdy nepodívám.

V přípravě jste zatím nastoupil jen dvakrát, čeká vás ještě čtvrteční generálka proti Spartě. Takhle vám to vyhovuje?
Přesně tak. Pro nás starší ročníky je to příznivější. Všichni už jsme natolik zkušení, že víme, co nám vyhovuje, abychom se cítili dobře. Větší zátěž by byla spíš kontraproduktivní. Loni Liberec zrovna nehrál Ligu mistrů a zápasů před ligovou sezonou bylo méně, za což jsem byl rád. První extraligová čtvrtina probíhá ve velkém tempu, všichni jsou plní sil, dobře natrénovaní. Každý chce začít dobře a vy na to musíte být v co nejlepším stavu.

Zmínil jste, že po minulé sezoně bylo ve hře i ukončení kariéry. Hrála roli velká únava?
Neříkám, že mě hokej nebaví, to by nebyla pravda. Spíš jsem už trochu unavený z té omáčky okolo, jako jsou tréninky, porady a podobně. Minulý rok mi Filip Pešán dal trochu víc volnosti, nepožadoval mě na každém tréninku, čímž jsem získal trochu víc chuti do hokeje. A co dál? Uvidíme, koukám se rok po roce. Po každé sezoně se vždycky rozhodnu, jestli má cenu pokračovat. Taky nechci být na ledě jen do počtu nebo kvůli jménu. Musím cítit, že jsem na ledě platný.

Je možné, že byste po odchodu z vrcholového hokeje našel v boleslavském klubu jiné uplatnění?
Abych pravdu řekl, tohle téma ještě nepadlo. Tak daleko do budoucnosti se nekoukám. Uvidíme, až to jednou skutečně zapíchnu, pak se můžeme bavit dál. Jestli by nějaká role přišla, nebo ne.

Během kariéry jste prožil krásné roky ve Švédsku. Když to porovnáte s angažmá v Česku, co vám tu nejvíc chybí?
Asi mentalita. Ale té se tady jen tak nenaučíte, jde o mentalitu celé společnosti, která je úplně jinde. Co se hokeje týká, řada organizací přebírá z ciziny kupu osvědčených věcí, které fungují, i když tak nečiní všechny kluby. Doufám, že si mezinárodní trendy postupně osvojí všechny a půjde se nahoru jednotným směrem. Třeba Liberec, Třinec a možná i Brno už v tom jsou zajeté, já bych však byl rád, kdyby tu takových bylo všech čtrnáct týmů a ne jenom tři. Od toho by se pak mohl odrazit celý český hokej. Filip Pešán to kdysi řekl správně – na Liberci chtěl ukázat, že se tu dá hokej dělat i jinak, než je zvykem. Lidi o jiné cestě přesvědčíte jedině úspěchem. A já myslím, že je Filip přesvědčil.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz