Nechci ze sebe dělat guru, říká Novák. Snad budeme zlatí, ne?

Foto: Martin Voltr

Na Evropském poháru hráček do 16 let nechybí ani trenér seniorské reprezentace. Petr Novák se nedávno vrátil z úspěšného šampionátu ve Finsku, teď v Příbrami pečlivě sleduje český tým i soupeře a zase si rozšiřuje obzory v ženském hokeji.

Nový fanshop

Na turnaji ale máte i roli teamhosta, že?
Ano, starám se o Rusky, Rakušanky a Švýcarky, ale kvůli tomu tady nejsem. Jsem tady hlavně kvůli tomu, abych sledoval především naše hráčky a pomohl trenérům se sledováním soupeřů, abychom měli přehled o tom, co kdo hraje. Jdeme se někdy podívat i na trénink jiných týmů, abychom věděli, co mají třeba lepší než my a v čem se můžeme zlepšovat.

Co vás tedy za první tři dny zaujalo?
Rusky se hodně tlačí do branky, Japonky dobře bruslí, Finky hrají celoplošný hokej... Je to podobné tomu, co vídáme na turnajích seniorských reprezentací. Národní federace mají svůj styl. My jsme chytří, protože nejsme ani nejsilnější, ani nejrychlejší, ale dokážeme s ostatními držet krok. Finky dobře bruslí, což je vidět už tady na těch mladých hráčkách. Rusky jsou zase silově velmi dobře připravené a ochotné clonit před brankářkou, což po našich hráčkách taky požadujeme, ale ne všechny to jsou ochotné plnit.

„Myslím, že holky, které dneska hrají za dospělou reprezentaci, takhle šikovné v šestnácti letech asi nebyly. Vidíme tady opravdu kvalitní výkony a individuální činnosti jsou na vysoké úrovni. Přirovnal bych je možná i ke klukům.“

Co říkáte na herní úroveň turnaje? Samozřejmě jste musel trochu přeladit, když jste přijel ze seniorského mistrovství.
Řekl bych, že to jsou kvalitní výkony. Hrají tu holky, kterým je maximálně šestnáct let, některým i čtrnáct. Myslím, že když budou takhle trénovat, tak budou za chvilku hrát líp než všechny ty holky, co jsem viděl na mistrovství světa. Možná vyjma Kanaďanek a Američanek, protože ty jsou opravdu trošku odskočené oproti Evropě.

Opravdu tady vidíte takový potenciál?
Stoprocentně. Ať u našich hráček, nebo u ostatních týmů. Myslím, že holky, které dneska hrají za dospělou reprezentaci, takhle šikovné v šestnácti letech asi nebyly. Vidíme tady opravdu kvalitní výkony a individuální činnosti jsou na vysoké úrovni. Přirovnal bych je možná i ke klukům. Ono se to špatně hodnotí, protože se nehraje do těla. Když se chtějí holky prosadit, musí být opravdu šikovné. U kluků v tomhle věku občas stačí být velký a silný a ty góly tam prostě dotlačí. Ale tady síla není to hlavní.

Jaké jsou vaše dojmy z výkonů českého týmu?
Mně se líbí. Holky daly ve třech zápasech sedmnáct gólů, dostaly tři. Takže si myslím, že mají nakročeno k medaili, kterou bych jim přál, a věřím, že to dokážou. Teď mají posledního těžkého soupeře ve skupině, Rusky, s těmi budou hrát o první místo. Držím jim palce, aby to vyšlo. A i když nevyhrají skupinu, tak semifinále proti prvnímu týmu druhé skupiny bude pořád hratelné. Na medaili mají a myslím, že ji nechají doma.

Třetí zápas s Japonskem, to byly obrovské nervy. I pro vás?
Byli jsme nahoře s kolegou Zuziakem z osmnáctky a byli jsme nervózní. Řvali jsme i z tribuny. Říkali jsme, že jsou chytré. Daly gól v poslední minutě a nenechaly Japonky vyrovnat. Byla by hloupost dát gól v páté minutě třetí třetiny a pak se deset minut bránit. Dobré. (směje se)

„Improvizace je pro Japonce trochu neznámý pojem. Nejen v hokeji a sportu, ale myslím, že i v osobním životě. Když se jim zpozdí autobus, tak oni nevědí, co mají dělat.“

Japonky jim ale dělaly obrovské problémy.
Ony hrají jakoby jiný sport. Díval jsem se na to, třeba v házené jsou taky nepříjemné, malé, rychlé. Mají prostě lepší změny směru na malém prostoru, protože mají níž těžiště. Ale zase nemají takovou sílu, nedotlačí se do branky, protože ta kila jim chybí. Je to úplně stejné u dospělých i u šestnáctky. Z naší strany to bylo takové dobývání, ony jsou hrozně organizované. Co řekne trenér, to platí. U nás co řekne trenér, to si každá dvakrát rozmyslí, jestli to má udělat, nebo ne. Musíte jim nabourat systém a ony potom nevědí, co mají dělat. Protože improvizace je pro Japonce trochu neznámý pojem. Nejen v hokeji a sportu, ale myslím, že i v osobním životě. Když se jim zpozdí autobus, tak oni nevědí, co mají dělat (směje se).

Na áčkovém mistrovství jste je rozlouskli, že?
Jo, my jsme v podstatě vyhráli úplně s přehledem, 3:1 do prázdné branky (směje se). Měli jsme výhodu, že jsme s každým soupeřem hráli až po tom, co jsme ho viděli. Takže jsme je měli trošku načtené. Ony změnily trenéra, loni je trénoval Japonec a měly takové signály, letos mají Fina a pokoušejí se hrát evropský hokej, což jim zatím moc nejde. Zaplať pánbůh za to, protože loni nás hodně trápily, i když jsme tam byli v uvozovkách s béčkem.

Sestřih utkání Česko – Japonsko 2:1

Po sezoně máte dobrý pocit, viďte?
Já určitě a doufám, že holky a celé vedení českého ženského hokeje taky. Snad na to v příští sezoně navážeme, protože tohle není konec. Doufám, že jsme to nějak nastartovali a budeme v tom pokračovat. Nemůžeme usnout na vavřínech a uchlácholit se tím: Jé, my jsme byli šestí na světě. To je jenom jeden turnaj. Potřebujeme výkonnost zopakovat.

Co byste vylepšil, abyste příště mohli skončit ještě výš? Nemyslím na konkrétních výkonech, ale celkově v ženském hokeji.
Rád bych udržel holky v České republice, aby neodcházely do zahraničí. Ale je to těžké, protože naše soutěž fakt není na takové úrovni, aby vychovávala holky pro mezinárodní hokej. Na jednu stranu mě mrzí, že odcházejí, na druhou se jim vůbec nedivím. Snažím se v tom najít plusy a postupem času se s tím vyrovnávám. Kdyby zůstaly tady, kvalita české ženské soutěže by se trochu zvýšila, ale pro reprezentaci by to asi nemělo takový úspěch, jako když trénují v zahraničí. Třeba holky v Rusku jsou profesionální hráčky, ve Švédsku v uvozovkách taky, i když v poslední době jediná, kdo se ze Švédska vrátil jako hráčka, je Peslarová. Jinak nikdo. Holky v Americe hrají na univerzitách, tam je kvalitní soutěž a připravuje je na mezinárodní hokej. A i kdyby ne, tak je připraví do života a můžou nějaké zkušenosti přenést sem. Ať už to bude v hokeji, nebo v něčem jiném.

„Do kabiny nelezu, občas jim řeknu: Holky, dobrý, hrály jste parádně. Ale trenéři dělají dobrou práci a nechci jim do toho zasahovat.“

Ať to uzavřeme zase k turnaji v Příbrami: Když holky vidí vás nebo trenéra osmnáctky Pavla Zuziaka, věříte, že ještě víc máknou?
Některé už s námi na společných akcích byly a trénovaly. Ony mě znají, já znám je, ale nechci je nějak nervově svazovat. Do kabiny nelezu, občas jim řeknu: Holky, dobrý, hrály jste parádně. Ale trenéři dělají dobrou práci a nechci jim do toho zasahovat. Když ode mě něco chtějí slyšet, tak jim prostě řeknu, co vidím, a oni si z toho buď něco vezmou, nebo ne. Nechci tady ze sebe dělat nějakého guru českého ženského hokeje.

Jak tipujete, že český tým dopadne?
Snad budeme zlatí, ne? (usmívá se) Přeju jim to. Byly dvakrát druhé, hrajou doma, tak by měly být zlaté.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz