Nedoma ukázal silnou vůli. Dal pryč skoro půl metráku a přeskočil mantinel

Foto: Ladislav Lhota

Stihl to pár hodin před vynucenou covidovou pauzou. Někdejší extraligový a reprezentační bek Milan Nedoma se v osmačtyřiceti vrátil na soutěžní kolbiště. Zvolil jihočeskou Krajskou ligu, do níž naskočil v sobotu 10. října s tradiční pětapadesátkou na zádech a pomohl Rytířům z Hluboké nad Vltavou vybojovat bod po prodloužení na ledě favorizovaných Ledních Medvědů Pelhřimov. Připsal si gólovou asistenci a výkonem potěšil trenéry i spoluhráče.

Fanshop národního týmu

Není obvyklé, že se hokejista odhodlá k návratu po celém dlouhém desetiletí. Brněnský rodák a naturalizovaný Jihočech opustil vrcholovou scénu na konci ročníku 2006–07, kdy nosil dres Mladé Boleslavi. Potom ještě v sezoně 2010–11 naskočil k několika duelům za KLH Hluboká ve sdruženém okresním přeboru.

„Tehdy jsem trénoval hlubocké áčko v Krajské lize a zápasy se překrývaly termínově. Zahrál jsem si snad pětkrát, ale pociťoval jsem svoji nadváhu a vůbec jsem se nebavil hokejem. Neměl jsem z toho nic. Nemohl jsem ani mluvit dobrou hodinu po utkání,“ vypráví.

Vize byla taková, že zkusím znovu hrát od letošní sezony

Střídačku hlubockých Rytířů, jejichž nezakrytý stadion pod novogotickým zámkem vybudoval již zesnulý dvojnásobný mistr světa Miroslav Dvořák, dirigoval Milan Nedoma jako hlavní kouč v období 2009 až 2015. Poté se stáhl z hokejového prostředí. Pracoval ve službách mobilního operátora, teď je prodejcem automobilů.

„Před koncem uplynulého kalendářního roku jsem se zapojil do přípravy s mužstvem. Vize byla taková, že zkusím znovu hrát od letošní sezony. V Hluboké začínáme mrazit v listopadu a počítal jsem s prvním domácím zápasem. Ale rozrostla se marodka, tak jsem nastoupil už v Pelhřimově,“ popisuje, jak došlo k události, která zaujala fanoušky.

Mentálně byl připravený na variantu, že mu to na ledě moc nepůjde nebo nevydrží fyzicky. V tom případě by neváhal a zamířil do šatny. Naštěstí nedošlo na černý scénář. Dvojnásobný mistr republiky (federální s Trenčínem, český za Vsetín) a šestadvacetinásobný reprezentant vydržel až do prodloužení. Asistoval u gólu na 2:2 a sklidil pochvalu za výkon.

Nahrávka chráničem? Vždyť může být moje poslední

„Jenom jsem srazil střelu chráničem. Rozhodčí se mě ptal, jestli chci nahrávku. Kývl jsem, vždyť může být moje poslední,“ usmívá se nad zápisem do kanadského bodování. „Považuji za důležitější, že jsem se cítil dobře. Uplatňoval jsem poziční hru a kluci to odjezdili. Hodně mi pomohli,“ oceňuje.

Foto: hcmotor.cz

Pro návrat mezi mantinely, byť na čtvrté soutěžní úrovni, musí hokejista po desetiletém herním půstu najít hodně silnou motivaci. Milan Nedoma nenastupoval ani za veterány, přestože ho lákali staří páni budějovického Motoru.

„Říkal jsem jim, že pro mě to je na ledě jenom trápení. Zlom nastal někdy před rokem a půl, kdy mě rozbolelo koleno. Měl jsem značnou nadváhu a zahájil jsem dietu, kterou držím doposud. Shodil jsem dvaačtyřicet kilo, cítil se mnohem lépe a začal chodit na bago. Chytlo mě to, hokej se mi vrátil do života. Napadlo mě zkusit to znovu, ale nikam se necpu. Když bude kluků na Hluboké málo a budou mě chtít, tak tam vlezu. Klidně i v příští sezoně,“ slibuje.

Nikdo nikomu nezávidí, všichni k sobě přistupují rovnocenně

Hlubočtí Rytíři mu přirostli k srdci a nezatěžuje se ambicemi odejít jinam, ať v hráčské nebo trenérské pozici. „Po skončení profesionální kariéry si na mě nikdo nevzpomněl. Až se ozvali z Hluboké. Bavilo mě to. Bylo a pořád to je takové domácké. Nikdo nikomu nezávidí, všichni k sobě přistupují rovnocenně,“ líčí atmosféru v klubu sídlícím na dohled od Českých Budějovic, kde vyválčil osm sezon a zakotvil s rodinou natrvalo.

Mateřskou Kometu Brno opustil, když ho povolali na vojnu do Trenčína. Pod Špilberk se vrátil jenom epizodně. Extraligový účet čítající 746 utkání a 95 gólů vygeneroval vedle zmíněných klubů také v Hradci Králové, Spartě a Plzni.

Nejdelší štaci v Motoru (tehdy HC Č. Budějovice) vidí stále živě. „Bylo to super. Výborný tým. Opakovaně jsem se dostal mezi první tři bodující beky v extralize, ale nešlo by to bez kvalitních spoluhráčů. Má-li člověk před sebou Luboše Roba, Romana Horáka, Pavla Pýchu, za sebou v bráně Romana Turka, tak si může zaútočit,“ povídá borec svého času draftovaný klubem Buffalo Sabres, jenž se nakonec nepodíval do NHL a nešťastně mu ujel i reprezentační rychlík.

O účast na šampionátu v pětadevadesátém ho připravila zlomenina hlezenního kloubu a přetržené kolenní vazy z duelu v Litvínově. „Operoval mě doktor Ziegelbauer v Brně. Díky němu bruslím a nekulhám,“ říká vděčně.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz