Nestrašil: Tým má charakter. Sedmá bitva? Kdo sežere puk, ten vyhraje
Andrej Nestrašil
|
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Třinec na dobrý výkon z pátého semifinálového utkání nenavázal. Už po úvodní třetině ztrácel tři branky a přestože v závěru ještě sahal po vyrovnání, Pardubice gólem do prázdné branky potvrdily vítězství 5:3 a srovnaly sérii na 3:3. Postupujícího tak určí až páteční sedmé utkání.
Ocelářům se vstup do šestého semifinálového duelu nepovedl. V první třetině obdržel tým zpod Javorového tři góly a ve druhé se musel dívat na to, jak Dynamo přidává také čtvrtou branku.
Pak se v Ocelářích něco zlomilo a rázem to bylo ve třetí části 3:4. Ale srovnat nedokázali a prohráli 3:5. Série se vrací do Pardubic a tentokrát naposledy. A to moc dobře ví i Andrej Nestrašil.
Kde jste byli úvodních čtyřicet minut?
Na ledě. To, jak zápas vypadal, že to bylo už v první třetině 0:3, i takové jsou...
Poslední třetina byla naopak z vaší strany výborná. Co se změnilo?
Tým má charakter. Šli jsme do hry s tím, že neprohrajeme souboj, pořád si zatím půjdeme, ať to bude 0:4 nebo 0:7. Chtěli jsme ukázat, že na ledě necháme všechno a připravit se do příštího zápasu. Přáli jsme si ukázat jim, že rozhodně není nic rozhodnuté, že pořád máme hlavy nastavené tak, že si pro výhru chceme jít.
Sahali jste dokonce po vyrovnání, co k němu chybělo?
Nevím, jaká je procentuální úspěšnost hry bez brankáře. Možná jsme si měli puk podržet, zbývala ještě minuta a tři vteřiny do konce zápasu, když rozhodli gólem do prázdné brány. Samozřejmě jsme se do té pozice dostali sami. Zápas ale nebyl o tom konci, jako spíš o začátku.
Váš třetí gól ze závěru přesilovky byl uznán až se zpožděním. Věděl jste, že opravdu kotouč přešel za brankovou čáru?
Stoprocentně jistý jsem si nebyl. Hned jsem ale jel za rozhodčím, ať se podívá, protože jsem věděl, že je šance na to, aby to byl gól. Pak kluci ze shora mávali, že byl.
Will zasáhl až za čarou, gól Třince potvrdilo video
Udala zápasu ráz vaše první přesilovka, kdy jste trefili horní tyč a měli dvě dorážky?
To je jako by si někdo stěžoval, že se mu něco stalo v osmnácti a zkazilo mu to celý život... Je to začátek zápasu, jsme dost zkušené mužstvo, abychom se s tím popasovali lépe, než jak jsme se s tím popasovali.
Bylo vidět, že Pardubice už si nemohly dovolit prohrát?
Je to play off, takže hrály na sto procent jako každý zápas. Samozřejmě jim hodně pomohlo, že daly rychlé góly a určitě se jim hrálo o něco lépe za stavu 3:0. My jsme to pak možná až moc otevřeli ve druhé třetině a dostali čtvrtý gól, ale chtěli jsme to risknout.
„Je to takové klišé – kdo bude chtít víc a na ledě sežere puk, ten vyhraje.“
Pomohlo vám, že jste trochu přeházely útoky?
Pomohlo nám to ve fázi, když jsme potřebovali více utočit. Ale jestli to tak zůstane, to nevím.
Střídání gólmanů bývá vždycky takový trenérský impuls pro mančaft, jak jste to brali?
Normálně. Máme dva skvělé gólmany, takže nám se hraje úplně stejně, ať je tam Káca, nebo Mazi (Ondřej Kacetl a Marek Mazanec, pozn. red.). Nic extra zajímavého. Třeba si Káca odpočinul a bude mít více sil na sedmý zápas.
Nezačal váš finiš poněkud pozdě?
V lize chce každý hrát od začátku do konce. Není to tak, že by přišel na stadion a prvních deset minut se mu nechtělo, ale někdy se to tak sejde. Padne tam gól, nějaká psychika, to všechno také hraje roli. Není to tak, že bychom zapnuli nějakou fázi. Možná ten impuls tomu pomohl, možná se to trochu změnilo a my jsme i věděli, že to můžeme trochu otevřít, protože za stavu 0:4 už nebylo na co čekat.
Je to porážka se ctí?
To je nesmysl. Je jedno, jestli to je 0:8, nebo 3:5. To je jako jet na turnaj a radovat se, že jsme pátí nebo osmí. Když nevyhraju, tak jsem prohrál. Vítězství je jediné, co mě zajímá.
Bude těžké nastavit hlavu na sedmý zápas v Pardubicích?
Je to takové klišé – kdo bude chtít víc a na ledě sežere puk, ten vyhraje.
Share on Facebook
