Nevzdávám se! Cíl je návrat k hokeji, říká bojovník Slanina. Překážky ho posouvají

Jan Slanina | Foto: Michal Struž, hokejprerov.cz

7. října 19:11

Pavel Mandát

• Maxa liga
• HC Tábor

Ačkoliv je mu teprve 22 let, mohl by o svých nejen hokejových zážitcích napsat knihu. Letošní ročník měl Jan Slanina strávit v Táboře, jenže do cesty se mu (opět) postavily zdravotní problémy. Na mysli však neklesá. „Mám to nastavené tak, že se k hokeji chci vrátit, udělám pro to maximum. Zároveň chci poděkovat všem, kteří se mnou stáli v dešti, i když mohli být na suchu," říká v rozhovoru pro Hokej.cz.

Jan Slanina

útočník, 22 let

Maxa liga 2024-2025

Z 16

G 0

A 0

B 0

Co vás ve 22 letech přimělo přerušit kariéru?
Potýkal jsem se s intenzivními bolestmi zad a kyčlí. Dostalo se to do fáze, kdy jsem musel užívat prášky na bolest, což opravdu není komfortní situace. I na základě toho jsem si řekl, že bude nejlepší kariéru přerušit.

Hokeji se věnujete od dětství, takže přes všechny racionální důvody to pro vás musela být těžká volba, že?
Jak říkáte, pořád to bolí, ale… Stojím si za tím, že šlo o správný krok. Moje vize je taková, že se k hokeji chci vrátit. Udělám pro to maximum. Nic nevzdávám.

Buldočí vůli jste během kariéry už prokázal.
Jasně. Beru to tak, že tohle je další překážka, kterou překonám. Prostě obrovský hnací motor.

Jaká je nyní vaše lékařská prognóza skrz návrat mezi mantinely?
Ještě pořád obíhám doktory. Uvidíme. Čekají mě magnetické rezonance a některá další vyšetření. Podle výsledků se rozhodneme, jestli bude potřeba operace, nebo zvolíme jiné léčebné postupy. Další věc je, že brzy budu muset začít pracovat, takže ne všechno se aktuálně točí kolem návratu na led.

Máte představu, kam byste se chtěl upíchnout?
Ano, chtěl bych se držet u sportu. Čas ukáže.

Jan Slanina | Foto: hctabor.com

Během kariéry vás potkalo několik těžkých momentů. Ten první na jaře 2023, kdy vám Prostějov dal podepsat dvě různé smlouvy, kvůli čemuž jste poté nemohl odejít do Plzně. Vážně vás to nepřipravilo o iluze spojené s fungováním hokejového prostředí?
Možná vám to bude připadat zvláštní, ale mě tahle zkušenost spíše posílila. Jako hráče i jako člověka. Získal jsem další zkušenosti, byť v některých ohledech nebyly dvakrát příjemné. Ale... Když se vám něco takového stane, vždycky je jen na vás, co si z toho vezmete. Neříkám, že jsem času od času neměl negativní myšlenky, ale nezlomily mě.

Bylo po těchto událostech těžké odevzdat za Prostějov maximum? 
Nebudu lhát, určitou dobu mě to tížilo. Jenže vždycky musíte být profesionál – bez ohledu na to, jaké překážky vás potkají. Právě takové nastavení u mě převládalo. Chtěl jsem další dobrou sezonu, bohužel se mi ale začaly kupit zdravotní trable.

Neříkáte si, že kdyby vám tehdy bylo umožněno odejít do Plzně, mohla vaše kariéra nabrat jiný směr?
Občas ano. Ale znáte to, na kdyby se ani v životě, ani ve sportu nehraje.

Místo extraligové štace vám každopádně osud připravil další překážku v podobě nádoru v bederní oblasti. Když si člověk vyslechne takovou diagnózu, obrátí se mu život vzhůru nohama, že?
Přesně tak. Tohle bylo doposud moje nejtěžší životní období. Doktoři mě o nálezu informovali během letní přípravy, od té doby jsem neustále přemýšlel, co a jak bude. Nejhorší byla právě nejistota. Naštěstí všechno dopadlo dobře a já se k hokeji mohl vrátit. I když musím říct, že naskakovat do rozjetého vlaku po náročné operaci zad s vědomím, že vás čeká hodně osobních soubojů, nebylo jednoduché.

Byl jste na sebe opatrný?
Upřímně říkám, že ano. Trochu jsem se o sebe bál. Když máte na zádech sedmnáct stehů, koukáte kolem sebe a přemýšlíte, jestli vjet do souboje.

Jan Slanina | Foto: Jakub Šustr, lhkjestrabi.cz

Podařilo se vám tohle uvažování časem odblokovat?
Moc ne. Při zpětném pohledu si ale o to víc vážím, že jsem tuhle překážku překonal. Je to moje dosavadní největší životní vítězství.

Prostějovu se loni vůbec nedařilo, zvládal jste těžkou sezonu snáz s vědomím, že svůj největší zápas se vám podařilo vyhrát?
Zpočátku ano, ale nakonec na vás situace v kabině stejně dolehne. Když vidíte trápící se spoluhráče, není to nic příjemného.

Proč nakonec nadupaný mančaft sestoupil do 2. ligy?
Těžká otázka. Nevyšel nám začátek a od té doby jsme hráli se svázanýma rukama, přičemž psychika dělá ve sportu strašně moc. Myslím, že tenhle faktor hrál důležitou roli.

Sledujete počínání Jestřábů i dnes?
Ano, už proto, že s přítelkyní bydlíme v Prostějově. Teď ve středu hrají domácí zápas s Havířovem, na který se zajdeme mrknout. Měla by být výborná atmosféra.  

Na tribuně vás budou svrbět ruce, co?
Určitě ano. (směje se)

Odkaz na video

zkopírovat

Embed videa

zkopírovat

Slanina dal postupový gól

Tvoje šance: VHK ROBE Vsetín – Stále silná hokejová značka

Tvoje šance: HC Baník Sokolov s Fantomasem v zádech

Profil HC Baník Sokolov: S Fantomasem v zádech

Tam, kde vládne hokej. Z tréninku na trénink a děti na střídačku

Vraťme se do dubna 2022, kdy se vám s Plzní podařilo vyhrát juniorskou extraligu, byl to největší úspěch vaší kariéry?
Bez pochyb. Tu sezonu jsem si užil naprosto maximálně, měli jsme výbornou partu. Hlavně kvůli ní jsme získali titul. O to těžší pak byl přechod do seniorského hokeje.

V čem nejvíc?
V nastavení hlavy. Víte, že už nehrajete mládežnický hokejíček, ale dospělý hokej, za který vám platí. S tím je samozřejmě spojený tlak a další věci. Měl jsem určitá očekávání, ale rychle u mě došlo k vystřízlivění. (směje se) Tak či tak se mi přechod do dospělé kategorie celkem povedl.

Mimochodem, váš bratr závodně boxuje, že?
Je to tak, původně taky hrál hokej, ale ve čtrnácti letech skončil a věnuje se kickboxu. Velmi ho podporuju, myslím, že má talent a že může dokázat velké věci.

Vás by tenhle směr nelákal?
Z pohledu fanouška mám box rád, baví mě. Až se uzdravím, možná si dám pár amatérských zápasů. (usmívá se)

Share on Facebook Share on Twitter

• Maxa liga
• HC Tábor