Nicklas Lidström: Švédsko nevozí ty nejlepší, s Rusy jsem nemluvil. A do Prahy se těším!
Nicklas Lidström
|
Foto: nhl.com
(TAMPERE, od našeho zpravodaje) Na světě není moc hokejistů, které byste bez váhání poznali i v 53 letech. Jeden z nejlepších obránců historie Nicklas Lidström ale mezi ně patří. Usměvavý Švéd ve Finsku sledoval závěr mistrovství světa a o přestávce finálového utkání neměl problém stihnout ještě rozhovor pro Hokej.cz.
Skoro bychom mohli napsat, že za něj mluví úspěchy. Dvacet sezon v dresu Detroit Red Wings, čtyři Stanley Cupy, sedmkrát Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL. A na mezinárodní úrovni olympijské zlato i pohár pro mistra světa.
Nicklas Lidström, vzor pro moderní obránce, ukončil aktivní kariéru už před jedenácti lety. V hokejovém prostředí ale zůstal, a zůstala mu také ochota poskytovat rozhovory.
Ikona švédského hokeje totiž žije spokojený život jako viceprezident sportovního oddělení Detroit Red Wings.
Jak přesně vypadá vaše práce?
Sleduju hokejisty, kteří patří Detroitu, ale taky ostatní hráče, kteří by pro nás mohli být zajímaví. Bydlím sice ve Švédsku, ale během sezony často létám do USA.
Dlouholetý spoluhráč Steve Yzerman je teď zase vaším parťákem…
Přesně tak, akorát mi šéfuje jako generální manažer Red Wings. (směje se) V organizaci už je čtyři roky, já asi rok a půl. Ale je super být zpátky v jednom týmu.
„Dominik Kubalík prožil opravdu povedený turnaj. Hrál ve velké formě, má skvělou střelu, kterou taky umí předvést.“
Hned po konci kariéry v roce 2012 jste pro Red Wings začal dělat skauta. Proč jste pak po třech letech skončil?
Měl jsem i jiné byznysové aktivity. Moje děti navíc taky hrají hokej, takže jsem to chtěl prožívat s nimi, sledovat je, jak vyrůstají, trávit s nimi čas. Proto jsem u Red Wings dále nepokračoval. Šest let jsem navíc pracoval jako trenér ve svém rodném městě, což mi bralo hodně času i o víkendech. Teď už jsou děti starší, já mám zase více času a můžu stíhat i práci pro NHL.
Finále mistrovství světa teď pro vás muselo být zajímavé, na jedné straně Moritz Seider, na druhé právě Steve Yzerman jako GM Kanady. Komu jste přál úspěch víc?
Držím palce jednotlivým hráčům, ne týmům. Skautuju hráče a užívám si hokej. Přímo s hokejisty ale nemluvím, nechávám je, aby se soustředili na hru. Píšu reporty ze zápasů, dělám si poznámky o jednotlivých hráčích.
A co říkáte na historický úspěch Lotyšska?
Hodně mě zaujali, jak hráli jako tým, jak obětavý a soudržný výkon předvedli. Tvrdě makali, pomáhali jim i fanoušci. Díky té atmosféře získávali další energii. Hráli dobře a určitě si zasloužili takový úspěch.
Nicklas Lidström. | Foto: Twitter Vintage Hockey Showcase
Když jste ještě hrál, tak získávaly medaile hlavně elitní týmy. Letos ale brali medaile Lotyši a Němci, co to vypovídá o mezinárodním hokeji?
Určitě je to dobrá zpráva. Ukazuje to, že musíte hrát naplno v každé chvíli, zvládat důležité zápasy. A Lotyši i Němci přesně tohle dokázali, uspěli v kritických momentech. Pro hokej je to jedině dobře. Je to dobře i pro všechny fanoušky, protože už to není tak, že by jen vyhrávali favorité.
A jak se vám líbí čeští hráči v Detroitu?
Dominik Kubalík prožil opravdu povedený turnaj. Hrál ve velké formě, má skvělou střelu, kterou taky umí předvést. Filip Zadina měl letos problémy s nepříjemným zraněním, ale doufáme, že se od toho odrazí a bude mít silnou sezonu. Pořád je to mladý kluk, takže v něj věříme. Jakmile bude zdravý, může ukázat, co v něm je.
S některými Čechy se možná potkáte i na Slovensku 18. srpna. Do Trenčína prý dorazíte na exhibici Mariana Hossy?
Je to tak, budu na exhibici. Mám radost, že si Marián umí užívat život po kariéře. A na tuhle akci se moc těším.
Jste v kontaktu třeba i s Dominikem Haškem?
Naposledy jsem se s ním viděl v Torontu v Síni slávy. A jinak si občas napíšeme.
Podstatnou část kariéry jste strávil i s ruskými hráči, třeba s Igorem Larionovem nebo Pavlem Dacjukem. Současná situace je ale nešťastná…
To, co dělá Rusko, je jednoznačně špatné. Nikdo by si neměl dovolit invazi do cizí země. Oni to ale udělali, přestože je to proti všem pravidlům. Je potřeba to jednoznačně odsoudit. S Igorem i Pavlem jsem ale dlouho nemluvil. Ta vojenská agrese je každopádně hrozná.
Takže vám ani na mistrovství světa Rusko nechybí?
Myslím, že rozhodnutí IIHF bylo naprosto správné. Dáváme tím najevo, že svět nebude akceptovat to, co Rusové rozpoutali.
Pojďme přejít k vaší rodné zemi. Švédsko získalo poslední zlato na MS 2018, teď jste pět let bez semifinále. Vnímáte to jako krizi?
Pro švédský hokej je to zklamání. Sice nám na šampionát nejezdí ti nejlepší hráči, ale… Já bych vlastně moc rád viděl ten úplně nejlepší švédský tým. Rozumím některým důvodům, které hráči mají, ale přál bych si, aby jezdili reprezentovat ve větším počtu. Tím se vracím k tomu, co už jsem zmiňoval. Viděli jsme to i letos – pokud nepřivezeme nejlepší hráče na mistrovství světa, celý turnaj je pak mnohem vyrovnanější.
Vy jste národní tým nikdy neodmítnul?
Přijel jsem vždycky, když to šlo. Někdy jste po sezoně dost pobouchaní, bojujete s nějakým zraněním… Z NHL mě pak nechali pustit. Sice mi to nikdy nezakázali, ale občas si to nepřáli, takže jsem je někdy poslechnul.
„Viděli jsme to i letos – pokud nepřivezeme nejlepší hráče na mistrovství světa, celý turnaj je pak mnohem vyrovnanější.“
Myslíte si, že v současné době už o národní tým není takový zájem?
Ve většině případů je to asi pořád stejné. Záleží jen na tom, že NHL má opravdu dlouhou sezonu. A aby vám pak ještě hráč přijel na takový turnaj, jako je mistrovství světa, musí mít pořádnou motivaci. Aby ze sebe dostal to nejlepší. Pokud ji nemá, tak je skoro lepší nejezdit, protože by to pak v týmu nemuselo fungovat. Dostat se do švédské reprezentace je ale pořád vnímané jako velká pocta.
Máte evropský pohled na hokej, ale spoustu zkušeností ze zámoří. Jak velká je tedy podle vás šance, že by hráči NHL mohli zamířit na olympiádu?
Rád bych takový turnaj viděl. (usmívá se) Hrál jsem na čtyřech olympiádách a moc jsem si je užil, pro hokejistu je to obrovský zážitek. Je škoda, že hráči NHL teď takovou možnost nemají, ale přál bych jim to. Řešením může být i Světový pohár.
„Těším se do Prahy, byl jsem tam jako hráč na mistrovství světa 2004 a bylo to moc hezké.“
Dorazíte příští rok i na mistrovství světa do Česka?
Určitě, mám to v plánu. Těším se do Prahy, byl jsem tam jako hráč na mistrovství světa 2004 a bylo to moc hezké. Tehdy jsem sice přijel později, jen na semifinále a finále, takže to bylo dost těžké. Přiletěl jsem z Detroitu a hned další den jsem šel na led do ostrého zápasu o medaile. Ale užil jsem si to i tak a rozhodně jsem nelitoval. Atmosféra v Česku byla moc hezká.
Share on Facebook
