Novák o ženské repre: Na naše výsledky jsem pyšný. Co řekl o Slavii či Brodu?

Foto: Martin Voltr

Trenérskou kariéru rozjel u mládeže v pražské Slavii. Šest sezon koučoval v Havlíčkově Brodě, byl v Mladé Boleslavi či Berouně a poslední tři sezony strávil coby hlavní kouč ženského reprezentačního týmu. „Na výsledky, kterých jsme dosáhli, jsem pyšný. Určitě se nemáme za co stydět,“ vykládá v obsáhlém rozhovoru Petr Novák, jenž nyní trénuje v Černošicích.

Chance liga na Hokejka TV

Když se stal před třemi roky trenérem českých hokejistek, mnohé to překvapilo. Jak se dostal k ženskému hokeji? „Někdy před čtyřmi lety měla vzniknout ženská hokejová akademie v Příbrami a byl jsem osloven, zda bych se jí nechtěl ujmout. Pak ale došlo k průšvihu, kdy byli zatčeni funkcionáři kvůli machinacím při rozdělování dotací a rozběhlo se vyšetřování na ministerstvu školství, a slíbených asi sedm milionů na ženskou akademii nakonec nepřišlo,“ říká Petr Novák. 

„Pak jsem byl osloven znovu, jestli bych nešel dělat trenéra ženské reprezentace, a tu práci jsem přijal. Je to trochu něco jiného a musím přiznat, že mě to velmi bavilo. Nebyla to sice až tak dobře placená práce, ale byl tam příslib k olympiádě. I já jsem si to nastavil tak, aby vrcholem našeho snažení byl postup na olympijské hry,“ tvrdí. 

České hokejistky pod vedením Petra Nováka zapsaly parádní úspěch na světovém šampionátu, kde bez jediné porážky ovládly základní skupinu. Ve čtvrtfinále pak podlehly pozdějším finalistkám z Finska. „Na mistrovství světa jsme hodně uspěli, ale druhý světový šampionát už byl kvůli epidemii koronaviru zrušen, a tak jsme věděli, že cesta na olympiádu povede přes domácí olympijskou kvalifikaci, kde naším největším soupeřem budou Maďarky. Nechci žádného soupeře podceňovat, ale domnívám se, že porazit doma Maďarsko je řešitelný úkol,“ připouští. 

Ženská repre? Na naše výsledky jsem pyšný

U ženského národního týmu ovšem dvaapadesátiletý kouč skončil. „Se svazem jsem měl vždycky podepsanou smlouvu na jeden rok a čekal jsem, že i letos bude prodloužena. Měl jsem ústní příslib od vedení ženské reprezentace, ale nakonec se tak nestalo a pan Loukota mně pak oznámil, že novým trenérem bude Tomáš Pacina. Hodně mě to mrzelo, ale musel jsem se s tím vyrovnat,“ konstatuje. 

„Dělali jsme dlouhodobou koncepční práci, která měla za úkoly uspět v kvalifikaci na olympiádu, připravit na ni tým a zároveň chystat mladší hráčky na další olympijský cyklus. Loni na mistrovství světa jsme měli výborný výsledek. Skončili jsme šestí z deseti týmů a v žebříčku IIHF jsme se dostali na sedmé místo na světě. Tak vysoko jsme ještě nikdy nebyli. V listopadu jsme vyhráli Turnaj čtyř, kde jsme porazili Finky i Rusky. V únoru jsme na posledním turnaji před pandemií porazili Švédky a prohráli jsme jen s Ruskami. Když jsem slyšel Tomáše Pacinu, jak chválil náš výkon ve Finsku a jak na naše výkony bude chtít navázat, říkal jsem si, že by mě mohl oslovit aspoň na pozici asistenta trenéra, ale to se nestalo,“ pokračuje.

Foto: Martin Voltr

Neznamená to ale, že by Novák na ženskou reprezentaci zanevřel. „To rozhodně ne! Holkám budu v kvalifikaci na olympijské hry maximálně fandit. A když o mě někdy bude zájem, rád se k ženskému hokeji zase vrátím. Nechci být vychloubačný, ale na výsledky, kterých jsme dosáhli, jsem pyšný. Určitě se nemáme za co stydět,“ myslí si.

U ženského hokeje zůstává aktivní dál. „Během doby, kdy jsem trénoval ženskou reprezentaci, jsem pomáhal i s trénováním dorostu a juniorů v Černošicích, kam jsem se snažil zapojovat i naše reprezentantky, aby měly dobré zápasové vytížení. V tom hodlám pokračovat i nadále, protože jsem se s Černošicemi domluvil na spolupráci i pro následující sezonu, a když jsem slíbil, že tam tu sezonu vydržím, taky to dodržím. Nikdy v životě jsem předčasně z žádného angažmá neutekl. Snažím se pomáhat i při rozvoji ženského hokeje. Martin Mašek tu před mnoha lety rozjel kempy pro holky od 6 do 14 let a poslední dva až tři roky, kdy se věnuji ženám, mu na kempech pomáhám. Jednak myslím, že jim mám co předat, a jednak samozřejmě získávám přehled o jednotlivých hráčkách,“ popisuje.

„Brácha je takový přírodní typ, tak trochu buran z vesnice, ale má velké srdce.“

Velkou srdcovkou impulzivního kouče je Slavia. „To je tým mého srdce,“ přikyvuje. „Můj táta je tam dlouholetým vedoucím týmu, brácha tam pořád ještě hraje. Mladší syn tam hraje za juniory a dřív tam hrál i za starší, ale teď hraje v univerzitní soutěži za Karlovu univerzitu. Často jsem tam chodil na půl šestou ráno a vracel se až pozdě večer po posledním tréninku. Trávil jsem tam moře času. Po dobu, co jsem trénoval ženský nároďák, se to nedalo s trénováním na Slavii skloubit, ale znám tam spoustu lidí. Kdyby se někdo v budoucnu ozval, nebránil bych se tam vrátit,“ přiznává.

„Hodně vzpomínám na časy, kdy Slavia vyhrávala před plnou O2 arenou, ale možná ještě víc na časy, kdy hrála před natřískaným Edenem. Tam byla možná ještě lepší atmosféra. Zažil jsem tam velké týmové úspěchy včetně mládežnických titulů a hrozně rád na to vzpomínám. Chodím se tam koukat na svého kluka, který hraje v juniorech. Na áčko mi nezbývá tolik času. V uplynulé sezóně jsem tam byl jen na několika zápasech.

Se svým bratrem Janem, jenž je ikonou pražského klubu, má vřelý vztah. „Bráchovi je jednačtyřicet let a je to takový přírodní typ, tak trochu buran z vesnice. (směje se) V Brodu hrál skoro do patnácti let a pamatuju si, jak jsem se tam přijel podívat na jeden zápas a on poprvé střídal až ve čtvrté minutě. Říkal jsem mu, že to takhle nemůže dělat, ale on mi opáčil, že trenér by ho na střídačku stejně dřív nepustil,“ vykládá.

„Růža (Vladimír Růžička – pozn. red.) mu dal šanci, on má na tyhle věci obrovský čuch. Zná hráče do detailu a přesně ví, kam a s kým má daného hráče postavit. Brácha je velký slávista a má velké srdce. Jsme v hodně častém kontaktu, voláme si tak jednou za dva dny. Jezdili jsme spolu, v době pandemie, dost často i za mámou na Vysočinu a tam jsme spolu u krbu hráli hokej až do rána,“ usmívá se. 

Restarty hvězd i vtipné tiskovky 

Premiérovou trenérskou štaci si odbyl jako asistent v Berouně s Otou Vejvodou. Nejdelší čas si u dospělých odkroutil v Havlíčkově Brodě. „Maminka tam má byt, dobře to tam znám. Do Brodu hodně chodili mladí kluci ze Slavie a mladým jsme dávali hodně prostoru. Ten rok se nesestupovalo, takže jsme mohli s kluky trénovat i v den zápasu, což mnohým hráčům hodně pomohlo. Se Slavií a potom s Brnem fungovala spolupráce výborně. Byla tam řada odložených hráčů, které se podařilo nastartovat a nakonec zanechali výraznou stopu i v extralize či dokonce NHL. Hrozně rád vzpomínám na Michala Kempného, Petra Jelínka, Dominika Furcha nebo třeba Vojtu Němce, který málem skončil v Pelhřimově. Bylo tam výborné zázemí a vrcholem pro mě byla série play off s Duklou Jihlava v sezoně 2009/10, která se hrála na největší možný počet zápasů. Z toho jsme jednou prohráli na nájezdy a jednou v prodloužení. Tehdy tou sérií žil celý region a všechny zápasy měly neskutečnou atmosféru,“ vzpomíná.

S Petrem Novákem na střídačce byla i velká legrace. Jeho tiskové konference po zápasech Havlíčkova Brodu byly legendární. Jednou přišel převlečený za Santa Clause a rozdával dárky, podruhé za vojáka, aby demonstroval vojenskou historii jihlavské Dukly. „Některé věci byly spontánní, jiné jsme připravovali i týden. Když jsem přišel ve vojenské uniformě, legenda klubu pan Jan Suchý mě sprdnul, že jsem si mohl vzít ještě dévéťácké šňůry, které má dodnes z Dukly schované,“ usmívá se. „A to jsme v tom zápase s Duklou prohráli. Nejít tam, to by mi Jarda Benák, se kterým jsem to připravoval, nikdy neodpustil,“ směje se. 

Foto: Martin Voltr

Další povedená tisková konference byla v Brně. „Tu jsme s kolegou Radoslavem Svobodou připravovali týden. On je rodilý Brňák, zná hantec, i když svou hokejovou kariéru prožil v Dukle Jihlava. Na tiskovou konferenci po zápase jsme dorazili ve dvou. Už to bylo novinářům divné. A hned první větou jsme je odzbrojili. Já řekl, že mám s sebou překladatele a Radek hned spustil hantecem. A když znáte otázky novinářů, které jsou fakticky vždy stejné, asi vám dojde, co jsme si s Radkem připravili. Já jsem řekl: Kometa byla lepší, ani jsme netušili, jak hrajou, tak jsme zaslouženě prohráli, ale jejich fanoušci byli fantastičtí. A Radek spustil: Kometa byla uplně betelná, HavlBrod negomal co valijó, tak jsme dostali do dózny, ale ti jejich konópci, co jim fandijó, byli špica,“ chechtá se.

„V Dukle ty moje nápady moc jako legraci nebrali. Já to tak ale bral, nechtěl jsem je urazit. S Béďou Ščerbanem jsme v pohodě a kdykoliv se potkáme, normálně se bavíme, takže z toho soudím, že je to všechno v pohodě. Fanoušci Dukly měli kdysi v hledišti oběšeného Nováka. Kdybych i já tohle měl brát vážně, musel bych se zbláznit,“ mávne rukou.

„Soupeř jel tři na dva, tak jsem skočil normálně v botách na led a zařadil se do obrany. Gól jsme nedostali.“

Nezapomenutelný zážitek připravil svým svěřencům během první sezony, kdy coby trenér během jednoho z domácích zápasů skočil na led. „Hrálo se prodloužení a neuspěli jsme v útoku. Gólman soupeře pak podrazil jednoho našeho hráče a měl být vyloučen, ale sudí zákrok přehlédl. Soupeř jel tři na dva, tak jsem skočil normálně v botách na led a zařadil se do obrany. Gól jsme nedostali, a když jsem se vracel na střídačku, poplácal mě Michael Vyhlídal a povídá: Dobrý střídání!“ usmívá se s odstupem času. 

V Havlíčkově Brodě působil Novák šest sezon. „Na hokej do Brodu se vždycky rád podívám. Havlíčkův Brod by si zasloužil první ligu, ale je to hodně o ekonomické síle města. Nyní hrají druhou ligu na špičce, a to je někdy lepší, než kdyby hráli na chvostu o soutěž výše. Je potřeba vychovávat své hráče a začleňovat je do týmu. Hokejisté Brodu by potřebovali něco podobného jako fotbalisté, kteří teď dostanou téměř 43 milionů za přestup Tomáše Součka ze Slavie do West Hamu,“ hlásí. „Aby mužstvo mohlo hrát první ligu, musí být klub ekonomicky silný. Už jen hokejky, výstroj, hodiny ledu či autobusy stojí obrovské peníze. I když někde pomáhá město, stojí to dost peněz,“ dodává.

Foto: Martin Voltr

Petr Novák v Havlíčkově Brodě vydržel více než šest let. Jeho další štací pak byla extraligová Mladá Boleslav. „Tam jsem přišel před Vánoci v době, kdy Boleslavi odpočítali body za neoprávněné starty. Ze čtyřiceti zápasů jsme dokázali osmnáct utkání vyhrát, ale od baráže nás to neuchránilo. Pak jsme v sedmém rozhodujícím zápase baráže prohráli s Chomutovem a spadli jsme,“ mrzí ho dodnes.

Následovalo krátké angažmá v Berouně. „Pomohl jsem zachránit Beroun v první lize. Další sezonu jsme odstartovali deseti výhrami v prvních deseti zápasech a vedli jsme tabulku. Pak ale přišly problémy s penězi a nakonec jsem tam skončil. Tým dohrával sezonu v šíleném stavu a jsem docela rád, že už jsem u toho nebyl. V zápasech o záchranu dohrával tým celou soutěž s obráncem v brance, což bylo dost nedůstojné,“ vrací se zpátky. 

Koronavirus? Co bude, až se děti vrátí do školy?

Po berounské štaci začal Petr Novák opět trénovat mládež ve Slavii a na dva zápasy se dokonce postavil na lavičku A-týmu. Stalo se tak poté, co byl odvolaný Ladislav Lubina. Novák tak dostal příležitost do reprezentační pauzy trénovat tým, ve kterém hrál jeho o 12 let mladší bratr Jan. Ve Slavii pokračoval u juniorů až do roku 2017, pak začal trénovat ženskou reprezentaci a zároveň dorost i juniorku v Černošicích, kam zapojoval hráčky národního týmu, aby měly větší vytížení.

„Každý trenér má rád úspěchy. Bavilo mě vyhrávat s juniory i dorostenci na celostátní úrovni. Bylo úžasné, když jsme byli čtvrtí v první lize s Havlíčkovým Brodem, ale stejně tak je úžasné, když trénujete malé děti a vidíte velké pokroky, jaké dělají, a vnímáte, co všechno je můžete naučit. Ve starších kategoriích je to hodně o taktice, vytrvalosti a přípravě celého týmu, ale u dětí mě to také hodně uspokojuje. Letos budu určitě trénovat v Černošicích. Měl jsem nějaké kontakty i se zahraničními kluby, ale vzhledem k epidemii to stejně nebylo dost dobře realizovatelné. Co bude po nadcházející sezoně? To se teprve uvidí,“ přiznává.

Starosti mu dělá současná pandemie koronaviru. „Teď je řada týmů v karanténě, ale jsem zvědavý, co se stane, až půjdou děti do školy. Až se někdo nakazí, třicet dětí ve třídě také půjde do karantény? A co se stane s dalšími dětmi ve škole? My jsme teď rádi za každý týden kempu, který dojedeme bez problémů. Já jsem začátky epidemie také dost podceňoval, ale jak se zdá, tak to úplná chřipka není,“ uzavírá Petr Novák.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz