Nový Židlický? K němu mám zatím hrozně daleko, říká Jan Štencel
Foto: hc-vitkovice.cz
Vítkovický obránce dostal příležitost sbírat extraligové starty již v 17 letech. A do extraligy vlétl opravdu po hlavě. Premiérový start si připsal ve výlukové sezoně NHL proti hvězdami nabitému Kladnu. Připsat si premiéru proti Židlickému, Plekancovi nebo Jágrovi? Navíc v obranné dvojici s Markem Malíkem? To by zamávalo i se zkušenějším hráčem. Štencel si s tím však poradil na výbornou a po zbytek sezony patřil k stabilním členům základní sestavy.
Štencel se ve vítkovickém dresu vypracoval v nepostradatelnou oporu českých mládežnických výběrů, ve kterých odehrál neuvěřitelných 121 zápasů. V 17 letech patřil k oporám reprezentace do 18 let a svými kvalitními výkony si vysloužil i nominaci na MS 20, které hostilo Rusko. „Myslím si, že mi k tomu pomohly hlavně zápasy v extralize, kde jsem se trenérovi více ukázal. Pak samozřejmě hodně štěstíčka, že jsem se trenérovi do nominace vešel, jelikož tam byli samí skvělí hráči,“ vzpomíná vítkovický mladík.
Svou účast na přehlídce největších světových talentů mohl zopakovat i v následující sezoně. Nakonec jej o prakticky jistou účast připravilo zranění ramene. V letošním roce jej nominace neminula a Štencel si tak mohl spravit chuť. To se však nepodařilo a Češi vypadli ve čtvrtfinále se Slovenskem.
„Odehrát MS do 20 let v Kanadě, která je kolébkou hokeje a kde to fanoušci neskutečně žerou, je nezapomenutelný zážitek. Bohužel, všichni víme, jak to dopadlo. Je velká škoda, že jsme neudělali placku nebo nějaký lepší výsledek. Ale i tohle je cenná zkušenost do budoucna a já doufám, že ji dokážu v příštích sezonách zúročit,“ snaží se Štencel nalézt pozitiva.
Vítkovický obránce věkem spadá do pravidel o nasazování mladých hráčů, dá se však předpokládat, že by šanci dostal i bez něj. Již v sezoně před zavedením pravidla odehrál ve vítkovickém dresu 18 zápasů. I přes svůj mladý věk má za sebou přes 70 ligových zápasů. Z juniorů působících v české extralize se tomuto číslu přiblížili pouze plzeňský Miroslav Indrák nebo třinecký Marek Růžička. „Jsem vděčný trenérům za šanci, kterou mi dali, že mě nasazují do zápasů a já tak můžu získávat další zkušenosti. Samozřejmě chci tuto metu dále překonávat a přidat co nejvíce dobře odehraných zápasů,“ prozrazuje Štencel své nejbližší cíle.
Nechybělo však mnoho a Štencel mohl ligové starty sbírat v dresu úhlavního rivala Vítkovic. V 15 letech odehrál jednu sezonu v dresu třineckých Ocelářů. „Třinec měl o mé další působení zájem, ale neviděl jsem tam možnost dostat šanci v áčku. Vítkovice mi nabídly slušné podmínky a hraní v juniorce. Navíc to mám o hodinu blíž domů,“ uvádí hlavní důvody svého rozhodnutí vítkovický obránce.
Nový Židlický?
I přesto, že odchovanec opavského hokeje Jan Štencel válí extraligu v dresu Vítkovic již třetí sezonu, stále patří mezi nejmladší hráče ostravského celku, a tak se nevyhne např. sbírání puků po tréninku. „V áčku je těch povinností více, třeba pomoct kustodům a masérům s věcmi do autobusu. Jsou to stejné věci, které dělají mladí ve všech klubech,“ nechává nahlédnout fanoušky do zákulisí Štencel.
Hokejoví odborníci Štencela přirovnávají k Marku Židlickému, se kterým nemá společný jen malý vzrůst, ale také podobný herní projev. „To srovnání mě těší, je to můj vzor. Líbí se mi jeho styl, ale zatím k němu mám hrozně daleko,“ přiznává skromně.
Vítkovický obránce si nelibuje v tvrdých osobních soubojích, což je vzhledem k jeho fyzickým parametrům jednoznačné, ale když se naskytne možnost předvést ukázkový hit nebo znepříjemnit soupeři hru u mantinelu, neváhá. „Snažím se svůj výškový handicap nahradit mrštností a dobrým čtením hry,“ popisuje svůj styl hry mladý obránce.
Mezi jeho slabiny patří střelba, což potvrzuje i samotný obránce. „Samozřejmě je mi to vytýkáno. Takový jsem už od mala, jelikož raději hledám, než střílím. S trenérem to už pilujeme, určitě mám zájem se zdokonalit,“ komentuje svůj nedostatek Štencel.
S problémem málo časté střelby se ovšem potýkají všichni vítkovičtí obránci „Na modré čáře si toho nedovolíme tolik, kolik bychom mohli. Myslím si, že v tom hraje roli i naše postavení v tabulce. Nikdo nechce udělat zbytečnou chybu, která by nás stála zápas,“ vysvětluje opatrnost vítkovických beků.
V letošním roce půjdou na draft hráči ročníku 1995 a mladší. Štěstí by se tak mohlo usmát i na odchovance opavského hokeje. Ten se však draftem moc nezaobírá a soustředí se na rozdělanou práci ve Vítkovicích. „Nevím, moc šancí tomu nedávám, ale naděje umírá poslední. Chci si hlavně vybojovat stabilní pozici ve Vítkovicích pro letošní nebo příští sezonu.“
Share on Facebook
