Obrovská euforie, září Zajíček po skalpu Plzně. Kde sebral formu?

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Liberečtí junioři předvedli v posledním odehraném duelu nevídaný kousek, když dali za osm minut tři góly ve vlastních oslabeních a navíc do sítě lídra extraligy. Vítězný zásah se štěstím zapsal Jakub Zajíček, který už je čtvrtý v bodování celé soutěže a na premiérovém tréninku s Benátkami se přiblížil svému cíli.

Tři góly ve vlastním oslabení se nevidí příliš často. Jak se posledních osm minut utkání s Plzní seběhlo?
Závěr zápasu byl z naší strany hodně hektický, měli jsme hodně vyloučených a udělali jsme zbytečné chyby. Nakonec jsme zápas zvládli, když jsme v oslabení ujeli já s Lukášem Nezbedou a naštěstí jsme dali gól. Pak jsme udělali zase faul a oni zkusili hrát v šesti, ale my jsme po zblokovaných střelách dali gól do prázdné brány, což se pak opakovalo ještě jednou. Naštěstí to pro nás dopadlo dobře.

Váš gól zůstal nakonec vítězným, ale vyloučeními jste se mohli o výhru připravit. Proč k faulům docházelo?
Jsem rád, že jsem dal gól, který byl hodně na náhodu, protože mě Lukáš Nezbeda trefil do nohy a já jsem puk nějak doklepl. Potom ty fauly byly z naší strany úplně zbytečné, protože jsme hráli špatně hokejkou. Příště musíme být více disciplinovaní. Kdyby Plzeň přesilovku proměnila, bůhví, jak by to dopadlo.

Na druhou stranu oslabení se vám v klíčové chvilce vydařila. Co za tím bylo?
Jo, podařila se nám. Měli jsme hodně zblokovaných střel a celkově jsme oslabení sehráli dobře. Po zblokovaných střelách se nám puky odrazily a my jsme díky tomu dali dva góly do prázdné brány. Bylo to super a povedlo se nám je ubránit.

„Euforie byla na střídačce obrovská, chtěli jsme Plzeň porazit, protože jsme věděli, jak na tom v aktuální sezoně je.“

Každým gólem jste se více blížili k cennému skalpu Plzně. Byla cítit velká euforie?
Euforie byla na střídačce obrovská, chtěli jsme Plzeň porazit, protože jsme věděli, jak na tom v aktuální sezoně je. Všichni jsme se hecovali, že oslabení ubráníme a budeme skákat do střel po hlavě. Řekli jsme si, že zápas zvládneme. Všichni až po druhého gólmana jsme do něj dali sto procent.

Pomohla vám v závěru s motivací zkušenost z předchozího zápasu proti Energii, se kterou jste prohráli gólem z 53. minuty?
Jo, určitě. Moc nás mrzí, že jsme s Karlovými Vary prohráli. Hráli jsme s nimi dvě třetiny vyrovnaný hokej, ale pak se nám to nějak pokazilo. Určitě nás prohra motivovala, abychom zápas s Plzní vyhráli. A ještě to byla Plzeň, takže jsme chtěli vyhrát o to více. Tím ale nechci říct, že bychom se na Energii tolik nepřipravili. Věděli jsme, že je taky nahoře, a chtěli jsme ji porazit, takže nás mrzí, že se to nepovedlo.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Je pro vás skalp indiánů hodně cenný, když předtím byli dost suverénní?
Pro nás je to velice cenné a jsme rádi, že jsme je porazili. Koukáme na celou extraligu a víme, jak na tom Plzeň je. Myslím, že to byl z obou stran dobrý zápas, ze kterého jsme my odešli šťastnější.

Troufl byste si říct, že to byl vrchol juniorského hokeje u nás?
Řekl bych, že určitě. Oba týmy hrály dobrý hokej nahoru a dolů, padalo dost gólů, zahráli jsme si oslabení i přesilovky. Opravdu si myslím, že to byl od nás i od nich vrchol extraligy.

„Opravdu si myslím, že to byl od nás i od nich vrchol extraligy.“

Vy osobně podporujete tým velkou porcí bodů. Jak jste se svými výkony spokojený?
Jsem spokojený moc, protože jsem nečekal, že se mi bude dařit až takhle. Doufám, že to podobně půjde dál. Mám podporu od rodičů, za což jim děkuju. Jsem rád, že se mi daří a snad to bude pokračovat.

Čím to je?
Kdybych věděl (usmívá se)... nepustil bych se toho. Chodím hodně na tréninky střelby, takže i to je jeden dílek. Přece jenom jsem od pondělí do středy třikrát za den na ledě, takže snad je teď ta práce vidět. Určitě mi pomáhá, že máme v kabině pohodu, všichni si pomáháme a radíme si. Můžeme jít do zápasu s tím, že se nikoho nebojíme. Trenéři nám jsou hodně nápomocní a směrem od nich je to strašně v pohodě. Neřvou po nás a naopak se nás snaží podporovat. Tohle je od trenérů super.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Teď jste absolvoval i trénink s Benátkami, že?
Byl jsem s nimi poprvé, takže jsem byl moc rád, že mě trenéři povolali a mohl jsem si to s nimi na tréninku vyzkoušet. Byla to pro mě další velká zkušenost. Od juniorů byl trénink daleko více silový, což jsem nečekal. Nebyl ani tak o šikovnosti, ale spíš o hře do těla a silových věcech. Z toho jsem byl trochu zaskočený.

Je to pro vás první malý krůček do seniorského hokeje?
Určitě, beru to jako další krůček, jak hrát za chlapy. Doufám, že se mi ještě poštěstí s nimi nějakou dobu strávit, abych pro příští sezonu – snad v Benátkách – nabral co nejvíce zkušeností. Nebo ať budu hrát kdekoliv jinde. Jsem za zkušenost rád a doufám, že jich bude ještě více.

„Dětský sen je pro mě NHL, jako pro všechny.“

Řekli vám, jak to s vámi bude během sezony?
Ne, ne, to vůbec. My se soustředíme na juniorku a oni na Benátky. Když třeba v Benátkách někdo onemocní, pan Jiruš si sáhne do juniorky pro někoho z nás, ale nebylo nic řečeno anebo určeno. Uvidíme, co bude dál. Možná to nějak bude, ale netuším, protože tady vlastně nikdo neví, co bude za dvě hodiny.

Jak máte nastavené osobní cíle?
Chtěl bych se dostat z juniorky do Benátek a nastupovat tam pravidelně. Teď úplně nejbližším cílem je, abych se po juniorce dostal, co nejvýš to půjde, kde o mě bude zájem. Dětský sen je pro mě NHL, jako pro všechny. Zámoří nevím, jestli bych zvládl. Měl jsem nabídku na školu, takže bych musel dělat školu i hokej, ale nevím, jak bych ještě v Kanadě nebo v Americe zvládal školu. Jsem rád za to, kde jsem, chtěl bych jít českou cestou, ale když přijde nějaká nabídka, určitě to zvážím.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz