Odpískal 6000 zápasů a miluje Česko. Ale i u vás jsou špatní rozhodčí, říká Fin

18. listopadu 2018, 14:24

Martin Krásný

(HELSINKY, od našeho zpravodaje) Hokejové prostředí kouzlí unikátní lidské příběhy. Třeba v Helsinkách, dějišti Karjala Cupu, možná narazíte na výřečného Kima Pihla – vysloužilého rozhodčího, který toho na ledě i mimo něj zažil opravdu požehnaně. Bývalý arbitr odpískal tisícovky zápasů i na mezinárodní úrovni a za desítky let u hokeje si vybudoval velký vztah k Česku. „Je to pro mě skoro druhá domácí země,“ řekl v rozhovoru pro hokej.cz dlouholetý přítel českých hokejových legend.

Dobře se znal s Augustinem Bubníkem nebo Josefem Augustou. Z novější generace se zase ve Finsku spřátelil třeba s Otakarem Janeckým a při svých návštěvách v Česku prý na Slavii diskutoval o hokeji i s Vladimírem Růžičkou.

„Vždy obdivuji úroveň znalostí a dovedností českých trenérů a hráčů, obzvláště technických dovedností. Poznal jsem typický český způsob hry, který není ani americký, ani švédský nebo finský,“ vypráví Kim Pihl.

Do Česka jezdil po skončení kariéry rozhodčího také pořádat přednášky a školení pro trenéry. Záleží mu na tom, aby se kromě samotných hráčů dobře vychovávali právě i rozhodčí. „Musí to být vůdcovský typ, kterého hokejisti poslouchají. Ten, co dokáže druhé ochránit.  Nechtěl bych vidět, jak na ledě někdo kvůli nedodržování pravidel zemře,“ říká Kim Pihl.

Jak začínala vaše kariéra dlouholetého rozhodčího?
Poprvé jsem pískal v roce 1974, ale stále jsem ještě sám hrál hokej. Před tím jsem nastoupil do armády na vojenskou službu. Po návratu jsem získal trenérskou C licenci pro hokej a sport obecně. Rozhodcovskou licenci jsem měl pro mládežnické kategorie. Zároveň jsem stále pokračoval ve zvyšování úrovně až na nejvyšší A licenci. Když jsem chtěl dosáhnout na elitní úroveň, dlouho jsem se rozhodoval, protože jsem věděl, že to musím dělat na 101 procent nebo vůbec. Záleželo mi na budování důvěryhodnosti.

Kolik zápasů jste nakonec ve své kariéře řídil?
Celkově to bylo asi 6000 zápasů, které jsem odpískal jak v juniorské lize, ve dvou nejvyšších finských soutěžích i na mezinárodní scéně.

Která utkání řadíte k těm nejprestižnějším?
Osm turnajů v Kanadě, také oficiální příprava NHL nebo Kanadský pohár. A asi nejvýznamnější pro mě byl první zápas na Kanadském poháru mezi Kanadou a USA nebo finále finské ligy.

A které byly nejnáročnější?
Věřte nebo ne, ale skutečně nesmírně náročné byly zápasy juniorské ligy v Kanadě. Mnozí si myslí, že nejsložitější jsou mezinárodní utkání, ale velmi často byly právě tyto ligové zápasy mnohem těžší.

Kiml Pihl ve společnosti své manželky a legendárního Augustina Bubníka

Kiml Pihl ve společnosti své manželky a legendárního Augustina Bubníka

Kdy jste svoji kariéru ukončil?
Měl jsem dvouletou smlouvu v japonské profesionální lize v letech 1994-1996. Když jsem se vrátil do Finska, ještě rok jsem pískal ve druhé lize a v nejvyšší juniorské soutěži. Dlouho jsem pak přemýšlel, jestli mám jít do české extraligy, ale měl jsem děti, narodila se dcera Diana, a tak jsem se rozhodl skončit.

Ale bez hokeje jste nezůstal…
Ano, věnuji se vzdělávání rozhodčích. Přednáším, dělám workshopy. K tomu je potřeba motivovat lidi tím, že jim dáte možnost ty věci prakticky zkoušet a ne je nechat jen psát. Před lety jsem také pracoval na projektu výměny rozhodčích mezi Finskem a Českou republikou a to jak pro hokej, tak pro fotbal. Nakonec se to bohužel nerealizovalo.

Jak vznikl váš blízký vztah k České republice?
V Česku mám spoustu přátel. Je to pro mě taková skoro druhá domácí země. Vždy obdivuji úroveň znalostí a dovedností českých trenérů a hráčů, obzvláště technických dovedností. Poznal jsem typický český způsob hry, který není ani americký, ani švédský nebo finský. Bránící útočník, obvykle centr. Mnohokrát jsem o tom hovořil s Luďkem Bukačem nebo se Stanislavem Neveselým. Pokaždé, když mám možnost jet do Česka, berou mě mí přátelé, většinou mezinárodní rozhodčí, na hokej a trávím hodiny na Slavii, v Jihlavě, také ve Žďáře nebo i jinde a sleduji koučink, zápasy, statistiky a vše kolem.

Pískal jste také zápasy českého, respektive československého týmu?
Mnohokrát. Na konci sedmdesátých let jsem pravidelně pískal zápasy Kanady, USA, Švédska a Československa.

Kim Pihl s Otakarem Janeckým

Kim Pihl s Otakarem Janeckým

Dokázal byste porovnat kvality českých a finských rozhodčích?
To strašně složitá otázka a těžko se to dá porovnat. Viděl jsem mnoho a mnoho zápasů v obou zemích a vím, že jsou vynikající rozhodčí v Česku i ve Finsku, ale všude je i hodně těch, kteří jsou špatní.

Je jich hodně?
Na každém zápase by měli být ti nejlepší rozhodčí, kteří jsou k dispozici, bez ohledu zda hraje ten či onen. Jenomže je nemůžeme vyrobit, musíme je vychovat. Měli bychom hledat budoucí rozhodčí už mezi dětmi, které hrají hokej. Sledovat, kdo by měl o něco takového zájem, kdo má smysl pro fair play.

Jaký máte názor na současná pravidla?
Hokej se vyvíjí a nemůžeme hrát profesionální hokej podle stále stejných pravidel. Někdo říká, že bychom to měli dělat jako v Americe, kde jsou všichni motivovaní k velké bojovnosti. Ale je třeba odlišit bojovnost od boje. A my potřebujeme mít pravidla, která budou společně s rozhodčími hráče chránit. Jde o to mít kvalitní zápasy nejvyšší úrovně, ale také jde o bezpečnost všech hráčů a speciálně u mládežnických soutěží. Můžu říct, že politika IIHF podle mého názoru není dobrá a měla by se změnit.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz