Opora Příbrami Gengel: Udělám vše pro to, abychom postoupili do 1. ligy

Foto: hctabor.com

19. ledna 2020, 9:15

Pavel Mandát

Ladislav Gengel je letos jednou z největších opor hokejové Příbrami. V otevřeném rozhovoru vypráví o letošních ambicích Středočechů, své kariéře i tom, proč nikdy nezkusil štaci v zahraničí. Popisuje rovněž to, jakým je kapitánem a vzpomíná na své oslavy vítězných zápasů, jimiž je známý.

S Příbramí jste momentálně na čtvrté pozici skupiny Střed. Čekali jste tak dobrý průběh sezony?

Musím říct, že jsme to čekali. Je tu dobře namixovaný mančaft. Jsou tu mladí a perspektivní kluci, stejně tak máme zkušenost. Takže se snažíme hrát bruslivý, atraktivní hokej, hodně chodit do brány… takže jsme čekali, že se tohle musí někde projevit. Chceme se každopádně umístit na prvních dvou místech tabulky, protože tyto týmy mají zajištěnou jistou účast v semifinále. Za tím si jdeme, je jedno, jestli skončíme první nebo druzí, ale chtěli bychom se umístit na jedné z těchto pozic. Soutěž je však vyrovnaná. Každý může porazit každého.  Jsme každopádně moc rádi, že se nám dnes podařilo zdolat Kolín 10:2. Byl to dobrý zápas, napadalo nám to tam. Rozhodně se od něj můžeme zase odrazit do budoucna

Je ale třeba říct, že s mužstvy jako jsou Kolín, Tábor, nebo Kobra sbíráte v poslední době spíše porážky. Co musíte podle vás změnit, abyste je začali porážet?

Rozhodně musíme hrát ze zabezpečené obrany. Musíme taky dávat více gólů, protože jsme jich teď moc nedávali a zároveň poměrně hodně inkasovali. Takže tohle je třeba zlepšit. Je dobře, že to přišlo teď, než kdyby to přišlo v play off.

Čím jste podle vás pro soupeře nejvíc nepříjemní?

Jak jsem říkal. Chceme hrát bruslivý, přímočarý hokej. Chodit co nejvíc do brány, soupeře přebruslovat a přestřílet. No a samozřejmě jim dát co nejvíce gólů. Na tomhle máme postavenou naši hru.

Jste nováček soutěže. Máte od vedení vytyčeny nějaké mety, kterých byste měli dosáhnout?

Ano! Cíle máme jednoznačně jen ty nejvyšší. Chceme vyhrávat každý zápas a pokusit se postoupit do 1. ligy. Já jsem pro a udělám pro to jako kapitán všechno, protože já nerad prohrávám. Mám manželku z Vrchlabí, takže tam máme rodinu. Stadion je samozřejmě ambiciózní, já jsem tam sám hrával. Můj takový sen je na jaře se tam vrátit a ubojovat to tam. Prožil jsem tam krásná léta, takže bych si to s nimi chtěl rozdat o 1. ligu. Rád na to vzpomínám. Je tam super atmosféra, kterou jsem zažil coby hráč Vrchlabí. Teď se tam chci na jaře vrátit s Příbramí a tu kostičku jim sebrat (usmívá se). Samozřejmě za předpokladu, že se do té fáze soutěže oba týmy dostanou.

„Cíle máme jen ty nejvyšší. Chceme se pokusit postoupit do 1.ligy "

Co fanoušci? Jak si zvykají na novou éru hokeje v Příbrami?

Návštěvnost roste každým zápasem. Na začátku sezony byli v kotli snad dva, Teď jich je tam asi šedesát. Je to super. Máme parádní kotel, parádní fanoušky. Vedení kotle navíc komunikuje i s vedením klubu a podporuje ho. Za to jsme hrozně rádi. Samozřejmě jsme rádi i za každého fanouška. Doufám, že jich bude neustále víc a víc.

Vaším trenérem je ostřílený Jan Tlačil, který už má řadu zkušeností. Jak velký má on podíl na vašich kvalitních výsledcích?

Pan Tlačil je super trenér. Pracuje stejně s mladýma, střední generací i těmi staršími. On vyznává tenhle přímočarý a rychlý hokej, který jsem popisoval. Je to jeho rukopis.

Dalo by se říct na co klade největší důraz? Slyšel jsem, že je to fyzická připravenost hráčů…

To máte pravdu. Je to celkově super trenér, jak už jsem říkal. Rozebere každého soupeře, co ten daný tým hraje. Nám to pak v kabině sdělí a my dodržujeme jeho pokyny.

Jak se zrodilo vaše angažmá v Příbrami?

Já už zde hrál loni kraj, když jsem odešel z Ústí nad Labem.  Tehdy mi zavolal Míra Mach, jestli bych sem chtěl jít. Já mám super práci, provozuji samoobslužné myčky aut, takže jsem si řekl, že do toho půjdu. Ukončil jsem angažmá v Ústí, i když tomu hodně pomohl Honza Čaloun (tehdejší manažer Slovanu pozn. aut.). Dodneška se tam z toho chudáci vzpamatovávají. Já jsem s fanoušky Ústí pořád v kontaktu, společně to probíráme, protože je mi jich líto. No a po konci ve Slovanu mi zavolal ten Míra Mach, tak jsem tam šel. Co jsme si řekli, to platilo, takže jsem tu moc rád. Jiné nabídky jsem tím pádem ani neřešil, a to i vzhledem k té mé práci. Já jsem vedením klubu tak „nadopovanbej“, že snad už tady tu kariéru nějak dohraju (usmívá se). Jsem v Příbrami opravdu spokojený. Velkou zásluhu na tom všem mají i další lidé, třeba Roman Kantor a Miroslav Bláha. I těm bych chtěl moc poděkovat.  Teď v neděli ještě hraje příbramské béčko o záchranu v kraji. I těm jdu pomoct.

„Některé kluby v 1. lize nemají to, co máme my v Příbrami." 

Jak na vás vlastně působí úroveň 2. ligy. Překvapila vás něčím?

Ta soutěž se hodně zkvalitnila. Přišla řada zkušených hráčů. Ve Vrchlabí třeba Bedýnka, Sejček… proti kterým já jsem hrával extraligu. U nás je to Zdeněk Kutlák, v David Servisu třeba Tomáš Vak, a tak bych mohl pokračovat. Takže ta soutěž se hodně zkvalitnila. Ti mladí se pak od nás mohou učit, aby to mělo nějaký řád, jak by měli začít trénovat, jak by to mělo fungovat, můžou okoukat celou řadu věcí, což je pro ně plus.

Z několika zdrojů jsem slyšel, že třeba právě Příbram má zázemí i na 1. ligu. Co vy na to?

Určitě! To je pravda. To, co nám připravilo vedení, jak se k tomu postavilo město a tak, to je zkrátka na vysoké úrovni. Hlavně bych chtěl vyzvednout celý realizační tým. Počínaje kustodem, trenéři a tak dál. Všechno běží na perfektní úrovni. To nemají ani některé týmy v 1. lize, co tu máme my.

Ladislav Gengel si vítězství nad Kladnem, bývalým týmem, užil.

Ladislav Gengel si vítězství nad Kladnem, bývalým týmem, užil. | Foto: sportyusti.cz, Karel Dvořáček

Vy jste ještě nedávno působil v Ústí nad Labem. Myslíte si, že ty vaše podmínky jsou srovnatelné třeba právě s podmínkami ve Slovanu?

Určitě jo. Nevím teda, jestli finančně. To si netroufnu hodnotit, ale co se týče podmínek  celkově v klubu, tak to určitě ano. Rozdíl je jen v tom, že tam jsou kluci profíci. Tady kluci odvedou děti do školy… já chodím do práce, pak nasednu do auta, jedu do Příbrami odtrénovat a jedu zase zpátky.

Zpět k vám osobně. V aktuální sezoně se vám velmi daří. Máte průměr téměř dva kanadské body na zápas. To si musíte užívat, že?

Určitě jsem, rád, že tam občas něco spadne. Nicméně zásluhu na tom má celý tým a celá moje pětka. Jen mě trošku mrzí, že mě přibrzdilo zranění. Jsem byl v podstatě dva měsíce mimo, protože jsem měl zlomenou nohu. To se mi to stalo na mistrovství světa v hokejbalu, které se konalo v Karibiku, kde jsme získali třetí místo. Tam jsem si v zápase proti Kanadě zlomil nohu, přičemž jsem s tím zraněním musel odehrát ještě tři utkání. No a pak mě to na dva měsíce vyřadilo.  Takže je možné, že nebýt toho, tak bych měl ještě o nějaký ten bod víc a třeba bych naháněl Davida Šafránka z Kolína (usmívá se). Každopádně na tom má opravdu zásluhu celá naše lajna. Já si hodně rozumím s Petrem Šináglem. My jsme spolu hrávali dlouhá léta v Berouně. Tam nám dal důvěru pan Vejvoda, taky skvělý trenér. Od té doby jsme našli tu chemii mezi sebou a klape nám to.

„Je škoda, že mě přibrzdilo zranění. Nebýt ho, tak bych možná naháněl i Davida Šafránka." 

Zmínil jste, že jste byl dva měsíce zraněný, což je dlouhá doba. Jak tohle zvládáte? Jste kliďas a, nebo si pomyslně koušete nehty?

Jsou to ty nehty. Jak říkáte, jsem takový, že bych byl vždycky nejradši na tom ledě než na tribuně. Dá se říct, že jsem jezdil na každý domácí zápas. S mančaftem jsem žil.  Já se musím přiznat, že jsem nervák. Hodně rychle zapomínám, ale když to v dané chvíli tak cítím, tak mi prostě ty saze bouchnou. Takže mě to dost štvalo, že jsem nemohl hrát. Pracovali jsme s fyzioterapeutem, vždycky jsem to zkusil na ledě třeba chvilku, ale nešlo to a po chvíli jsem si musel dát oraz.

Říkáte, že jste nervák. Z toho usuzuji, že jste pro svůj tým také impulzivním kapitánem, co?

Stoprocentně! Jak říkám, jsem hodně impulzivn. Co mám na srdci, to taky řeknu. Řeknu to na tréninku i na zápase. Určitě jsem i letos v Příbrami ten hlas párkrát zvýšil, ale říkám, bylo to z věcí, které vyplynuly ze hry. Třeba pokud se prohrávalo, popřípadě jestliže jsme špatně začali a chtěl jsem, aby se začalo víc makat, tak jsem trošku zvýšil hlas (usmívá se).

Zmínil jste se, že byste rád s Příbramí postoupil do 1. ligy. Znamená to, že pro vás vyšší soutěž není uzavřenou kapitolou?

Není to pro mě uzavřená kapitola. Cítím se ještě na takových šestadvacet, takže se s Příbramí ještě do té 1. ligy rád vrátím (usmívá se).

„Cítím se na takových šestadvacet. S Příbramí bych se do vyšší soutěže ještě rád vrátil." 

Myslím, že vám těch šestadvacet, na které se vy sám cítíte, můžou někteří šestadvacátníci závidět. Jak se udržujete v kondici?

Důležité je hlavně dobře regenerovat. Takže tomuhle se věnuji. Navíc nemám problém s tím, abych se nějak udržoval. Hýbu se prakticky celý rok. Během léta hrajeme třeba, hokejbal, tenis nebo fotbal, což mi taky pomáhá.

Foto: hctabor.com

Byly by v 1. lize pro vás některé zápasy pikantní? Například proti Ústí nad Labem, kde jste hrával…

Určitě by tam nějaké pikantnější zápasy byly. V 1. lize jsem toho prošel hodně. Takže třeba Ústí, Kadaň…ale hlavní je, že do každého zápasu bych šel vždycky naplno a na sto procent. Je mi jedno, jestli by to bylo Ústí, Kadaň, Jihlava nebo třeba Budějovice. 

Celou svoji kariéru jste strávil v Česku. Nelákalo vás zkusit zahraničí?

To víte, že mě lákalo jít ven. Kdybych se narodil ještě jednou, tak bych určitě šel do Kanady, prostě bych se sebral a odešel bych. Každopádně nikdy nepřišla nějaká lukrativnější nabídka, tak jsem nikam nešel. A Německo v té chvíli za to nestálo, abych tam šel za dané peníze, takže jsem raději zůstal v Česku.

„Kdybych se narodil ještě jednou, tak bych odešel do Kanady." 

Jste znám svými oslavami po vítězných zápasech, kdy děláte například stojky. Kde na tohle berete inspiraci?

To je spontánní. Ta stojka mě navíc dá se říct provází celou hokejovou kariéru. Tu už asi nezměním (směje se). Zároveň doufám, že jich bude pořád víc a víc.

Máte nějakou takovou nejbláznivější oslavu, kterou byste se mohl pochlubit?

To byl asi moment, kdy jsem vběhl mezi diváky v bruslích, což bylo ve Vrchlabí (usmívá se).

Čemu se budete věnovat po hokejové kariéře?

Já už mám o svou budoucí pracovní náplň postaráno. Jak jsem řekl, mám vlastní firmu, takže tomu se budu věnovat. Zároveň ale doufám, že moje kariéra bude ještě dlouhá čili   snad budu vše zvládat i při té práci.

Mám tomu rozumět tak, že by vás nelákala nějaká kupříkladu trenérská nebo manažerská pozice v hokeji?

Manažerské práci bych se asi nebránil. Už teď pomáhám vedení s určitými věcmi, dávám jim svoje podněty ohledně toho, co by se dalo třeba udělat. Takže manažerské práci bych se asi nebránil, trenéřina mě však neláká.

Foto: hctabor.com

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz